K úrovni českých médií

Jako nevzdělanec si to mohu dovolit

12. 1. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Když zemřel Fidel Castro, Jean-Claude Juncker kondoloval kubánské vládě. Martin Veselovský kriticky reagoval na Twitteru a poukazoval na to, že se Juncker vyhnul otázce komunismu a obětí Castrova režimu. Přitom srovnal Castra se Stalinem. Když jsem namítal, že jde o nevhodné zjednodušení, kterého by se vzdělaný člověk neměl dopouštět, Veselovský reagoval s tím, že jako nevzdělanec si může taková zjednodušení dovolit. I přes zjevnou nadsázku se zdá, že bezstarostné plácání ve veřejném prostoru, bez odpovědnosti za důsledky, je českými novináři považováno za privilegium.

Martin Veselovský patří nesporně mezi to nejlepší, co česká mediální scéna nabízí. Už v ČT převyšoval většinu svých kolegů schopností najít ve výpovědi hosta kritické body a těmi se dále zabývat. Většinou projevuje bystrost, potřebnou skepsi a zdravou míru nespokojenosti s tím, pokud se host snaží vyhnout odpovědi na otázku. 

O to horší je zjištění, že je Veselovský schopen v podstatě bez jakékoliv snahy o zpochybnění odmoderovat rozhovor, v němž paní Janouchová vysoce kontroverzním způsobem popisuje stav imigrace a integrace cizinců ve Švédsku a vykresluje situaci jako naprostý kolaps a bezradnost švédských politiků nad fatální chybou, kterou udělali.

Reakce, kterou zveřejnil švédský deník Dagens Nyheter, kategoricky odmítá, že by paní Janouchová popisovala skutečnost. Bývalý švédský velvyslanec v ČR Ingmar Karlsson reagoval na diplomata s nevídanou adresností a otevřeně obvinil Janouchovou z manipulace a lži. Seriózně produkovaný a v očích řady českých diváků prestižní pořad DVTV tak pravděpodobně způsobil mezinárodní skandál a potvrdil domněnku o tom, že Česká republika, stejně jako ostatní středo a východoevropské země, zneužívají relativní kulturní a informační izolace velké části obyvatel k dezinterpretaci skutečnosti, která se odehrává za hranicí jejich světa. Anebo nevyužívá, ale prostě se na ní veze, třeba jen tím, že je možné vyvolat kontroverzi.

Že se tak děje prostřednictvím záměrných dezinformací na programově manipulativních serverech typu Parlamentní listy, které lze vzhledem k jejich průhledné strategii poměrně dobře pojmenovat, to je nutné brát jako součást informační entropie digitálního světa v roce 2017. S jasně pojmenovanou skutečností se lze vyrovnat. Pokud se ale média, která se snaží produkovat seriózní informace, budou dopouštět takto fatálních chyb, neexistuje vůči tomu žádná systematická obrana. Ano, oproti tomu, když časopis Reflex vytvoří "nazi - like" titulní stranu, se to někomu může zdát naprosto nevinné, ale to je právě ten problém. Pokud to tak je, pak jsme se posunuli ve vnímání reality o notný kus směrem k extrémní fantasy.

Není to žel vzácná výjimka. Zdá se, že míra přesvědčení uvnitř české společnosti o tom, že imigrace přináší neřešitelná a nenapravitelná nebezpečí, vyvolává v českých novinářích pocit stranit této na základě absence vlastních zkušeností vykonstruované hyperrealitě vzniklé uvnitř českého diskursu. Tato tendence je patrná na způsobu, jakým moderátor ČT Daniel Takáč vedl jednu z diskusí právě na téma imigrace. Evidentně se to neděje programově, nicméně i tyto prohřešky v podobě podléhání nějakému stereotypnímu přesvědčení, případně autoritě "bílého pláště" (v kontrastu s tím profesionálně vedený rozhovor s týmž hostem v podání Zuzany Tvarůžkové), navzdory dostupným faktům, mohou mít devastující účinek na veřejné mínění, aniž by původce dezinformace nesl jakoukoliv odpovědnost.

Platí, že Martin Veselovský je v porovnání s jinými českými moderátory nadprůměrný. Co to ale vypovídá o stavu českých médií, pokud nadprůměrný moderátor není schopen konfrontovat svého hosta v zásadním tématu současné globální politiky a lokálního diskursu a nechá ho šířit poplašné zprávy s bezstarostností "nevzdělance"? Má to být etalon české žurnalistiky současnosti? 

V tom případě nemá žádný smysl sledovat česká média a jediným řešením je - v případě informací o událostech vně ČR - využívat ověřených zahraničních zdrojů. Zvýšení úrovně českých médií předpokládat nelze, chybí k tomu jakýkoliv důvěryhodný indikátor. Jestliže za doyena české žurnalistiky může být považován dezorientovaný a blouznící Jan Petránek, pak je možné očekávat pravděpodobně úplně všechno. Pouze racionální, inteligentní a na dostatečném vzdělání a rozhledu postavený informační servis nikoliv...

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
9987

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2017