3. 7. 2024
Odchod Sergeje Besedy do důchodu byl nenápadnou záležitostí. Po desetiletích služby ruskému zpravodajskému aparátu skončila jeho kariéra katastrofou.
Jako šéf páté služby FSB, která je odpovědná za operace v bývalém Sovětském svazu, byl tento zkušený šéf špionáže, který předminulý týden odstoupil, z velké části obviňován z toho, že nedokázal adekvátně připravit půdu před invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Na Západě se našli tací, kteří se snažili z této epizody vyvodit představu, že ruská rozvědka je papírový tygr, který se příliš dlouho vyhříval na výsluní hrůzostrašné pověsti svých sovětských a carských předchůdců.
Jak však ukázaly následující dva roky, mýlili se. Od tohoto krizového okamžiku se ruské bezpečnostní služby přeskupily a reagovaly s obnovenou sebedůvěrou.
Tři bezpečnostní agentury – FSB, GRU a SVR – spolu nyní spolupracují více než kdykoli od 2. světové války, říkají analytici. A jak těm, jako je Beseda, ukazují dveře, stoupá po žebříčku mladší generace ambiciózních špionů.
Ať už se jedná o atentáty za bílého dne nebo pokusy o převrat, rozsah a hloubka ruských tajných operací v zahraničí nyní dosáhly úrovně, která nebyla zaznamenána od vrcholu studené války. Téměř každý týden je odhalena nová tajná operace nesoucí ruské otisky prstů.
"A to jsou jen ti, o kterých víme," říká Oleksandr Danyljuk, bývalý zvláštní poradce šéfa ukrajinské zahraniční zpravodajské služby. "Ty operace, které vyjdou najevo, jsou jen nepatrným zlomkem z celkového počtu. Neznamená to nutně, že by fungovali jiným způsobem, ale rozsah se obrovsky rozrostl."
Jako důsledek a důkaz toho je známo, že nábor mezi bezpečnostními službami se rozjel na plné obrátky, řekl Danyljuk, spolupracovník Royal United Services Institute, a dodal, že velký důraz byl kladen na studenty, a to jak doma, tak v zahraničí v zemích sympatizujících s Ruskem, jako je Srbsko.
Podle ukrajinských zdrojů ruská vojenská rozvědka GRU od začátku totální invaze výrazně rozšířila svou pobočku speciálních operací, známou jako jednotka 29155. Odhaduje se, že jednotka se rozrostla z přibližně 500 důstojníků v roce 2022 až na dnešních 2 000.
Důstojníci jednotky 29155, kteří se specializují na státem sponzorované vraždy a politickou destabilizaci, byli zapleteni do nejnestoudnějších ruských zahraničních operací za posledních deset let, včetně otravy Sergeje a Julie Skripalových v Salisbury a pokusu o prosrbský převrat v Černé Hoře.
O tom, s jakým respektem se na činnost této jednotky pohlíží, svědčí nedávné povýšení jejího podnikavého bývalého velitele Andreje Averjanova do role zástupce velitele GRU, zodpovědného za koordinaci všech operací nekonvenčního válčení v celé Evropě.
Používání krycích operací je hluboko v krvi ruské zahraniční politiky, sahající až do dob rodící se bolševické vlády, která rychle zahájila kampaň politické agitace po celé Evropě jako prostředek exportu revoluce, přičemž v průběhu 20. let 20. století byla zorganizována povstání v Estonsku, Rumunsku a Německu. (A také v Maďarsku - pozn. BL.)
V následujících letech se ruští vůdci přimkli k doktrinálnímu přesvědčení, že nekonvenční válčení je nezbytnou podmínkou pro posílení postavení jejich země ve světě.
Od invaze na Ukrajinu je však tento úkol stále obtížnější poté, co bylo vyhoštěno až 600 ruských zpravodajských důstojníků, kteří se skrývali pod diplomatickým krytím v evropských hlavních městech.
Má se za to, že rychlá obnova sítě vyžadovala, aby se Moskva stále více spoléhala na cizí státní příslušníky, zejména na ty, kteří se pohybují v kriminálním podsvětí.
Podle Andreje Soldatova, experta na zpravodajskou službu, se Bulhaři a Srbové ukázali jako jedni z nejochotnějších spiklenců. "Rusko má přirozenou výhodu ve východní Evropě, pokud jde o nábor cizinců, díky svým dlouhodobým vazbám na tyto země," řekl.
"Ale v Bulharsku a Srbsku se rekrutují na bezprecedentní úrovni, a to jak kvůli tomu, že v těchto zemích existují silné organizované zločinecké skupiny, tak kvůli vysoké úrovni politické podpory Ruska."
V budovách po celém Polsku dochází k řadě záhadných požárů. Někdo se pokouší udeřit kladivem ruského opozičního aktivistu Leonida Volkova v exilu před jeho domem v Litvě. Existuje jen jedna zřejmá věc, která spojuje tyto zdánlivě nesourodé incidenty: Stále bezuzdnější kampaň s cílem zasít nejistotu a nepořádek podél východního křídla NATO.
"Aktivní opatření" Kremlu proti střední a severní Evropě v posledních několika měsících mají tak široký záběr, že je někdy obtížné rozeznat skrytou strategii: Odstranění bójí označujících rusko-estonskou hranici na řece Narvě; stovky pokusů o sabotáž proti dopravní infrastruktuře; spěšně stažený návrh ruského ministerstva obrany, že by mohlo jednostranně revidovat námořní hranice země v Baltském moři.
Od prosince Rusko také ruší GPS signály v jižním Baltském moři, rušilo letadlo RAF s britským ministrem obrany Grantem Shappsem a donutilo finskou národní leteckou společnost pozastavit lety do města v Estonsku.
Z chaosu se vynořily tři jasné vzorce. Prvním z nich je výrazný nárůst objemu v celém spektru, od špionáže a elektromagnetického rušení až po drobný vandalismus. Za druhé, vzhledem k tomu, že většina ruských zpravodajských důstojníků, kteří dříve působili pod diplomatickým krytím, byla vyhoštěna, agentury se často uchylují k tomu, že za ně špinavou práci provádějí místní proxies.
"Zdá se, že došlo k prudkému nárůstu toho, co se děje a co se plánuje po období, kdy Rusko bylo plně pohlceno Ukrajinou," říká Keir Giles, spisovatel a odborník na Rusko z londýnského think-tanku Chatham House.
Praxe najímání znuděných, nespokojených nebo finančně vyčerpaných Evropanů, aby šířili rozvrat, umožnila Moskvě sledovat své cíle v průmyslovém měřítku, aniž by vystavila své vlastní špiony riziku odhalení. "To znamená, že v podstatě neexistuje žádná nevýhoda," říká Giles. "Není důvod, aby to neudělali, protože neutrpí žádnou škodu na reputaci kvůli tomu, co už provedli, a je jim jedno, jestli jejich proxies zatknou, protože jim na nich nesejde."
Třetí a poslední znatelnou změnou je vojenský rozměr mnoha incidentů, ať už se týkají slídění po základnách nebo testování bezpečnosti kolem železnic, které by byly použity k přepravě jednotek NATO a jejich vybavení na frontovou linii, pokud by Rusko zahájilo přímý útok na alianci.
Giles tvrdí, že Rusko hledá slabiny, které by mohlo využít v budoucí válce. "To vše zkoumá odolnost evropské logistiky, zejména v Německu a Polsku," říká. "Zkoumá zranitelnost systémů, které by v případě konfliktu vyslaly posily NATO na východ, protože ty budou samozřejmě pro Rusko primárními cíli, které bude muset zablokovat nebo zničit."
Zatímco v Německu došlo k mnoha incidentům, včetně podezření ze žhářského útoku na továrnu v Berlíně a kybernetických útoků na dvě největší politické strany, Polsko je nejvýraznějším příkladem. Země není jen uzlem dálnic a železnic vedoucích k východnímu křídlu, ale také hlavním kanálem pro dodávky západní vojenské pomoci Ukrajině.
Navzdory hluboce zakořeněné podezřívavosti vůči Rusku, která převládá mezi polskou populací, se zdá, že moskevské zpravodajské služby přesvědčily desítky lidí, aby jejím jménem vykonávali příležitostné práce. Minulý měsíc bylo nejméně devět osob, včetně polských, ukrajinských a běloruských občanů, obviněno z provádění sabotáže pro Rusko.
O několik týdnů dříve byl zatčen další Polák, identifikovaný pouze jako Pawel K., pro podezření z průzkumu letiště Rzeszow-Jasionka, zbrojního a logistického centra poblíž ukrajinských hranic, s údajným cílem shromáždit zpravodajské informace pro možný pokus o atentát na prezidenta Zelenského, když tudy projížděl.
V souvislosti s útokem kladivem na Volkova, spolupracovníka zesnulého ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, byli zadrženi také dva polští občané s údajnými vazbami na fotbalové chuligánství.
Jednoho dusného sobotního rána v Paříži tento měsíc pohled na tři muže v ošuntělých teplákových soupravách – Bulhara, Ukrajince a Němce – kteří pod Eiffelovu věž ukládali pět dřevěných rakví, rychle vyvolal zmatené výrazy. Rakve byly zahaleny do trikolórových vlajek s cedulí s nápisem: "Francouzský voják Ukrajiny".
Policejní pyrotechnici později zjistili, že rakve neobsahovaly nic víc než sádru a šest hodin poté, co odjeli, byli muži spolu s řidičem dodávky zatčeni s tvrzením, že každý z nich dostal od anonymní osoby zaplaceno 400 eur. Pro Kreml mohla být odměna mnohem větší: Vyvolat poplach nad návrhem prezidenta Macrona, že by na Ukrajině mohla být rozmístěna vojska NATO.
Tento incident byl pouze posledním aktem intenzivní hybridní ofenzívy s cílem destabilizovat Francii. Důkazy spojují kaskadérský kousek s rakví – silně a zavádějícím způsobem informovaným ruskými státními médii – s propalestinskými graffiti nalepenými na pařížský památník holokaustu v březnu a s Davidovými hvězdami namalovanými na městských budovách loni v říjnu, uvedla policie. Údajně jsou za vše zodpovědní Moldavané pracující pro Moskvu.
Tyto činy jsou jen malou součástí kampaně, jejímž cílem je podkopat vládu, rozdmýchat rozpory ohledně imigrace a náboženství, zasít zmatek a posílit Kremlu nakloněné krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, tvrdí vláda. Žádný problém není příliš bezvýznamný. Panika z loňského léta kvůli údajné nákaze štěnicemi ve Francii byla částečně důsledkem ruské dezinformační kampaně, uvedla francouzská vláda.
Ruská ofenzíva začala v roce 2017, kdy se hackeři pokusili sabotovat Macronovy volby tím, že v předvečer voleb vyhodili pirátské e-maily z kampaně smíchané se škodlivými padělky. V posledních dvou letech se zrychlila kybernetickými útoky na ministerstva a státní komunikační sítě a před volbami do Evropského parlamentu a nadcházejícími olympijskými hrami v Paříži se změnila v to, co úředníci služby DGSI pro vnitřní bezpečnost nazvali totální válkou.
V únoru bezpečnostní služba a Viginum, státní agentura, která monitoruje a bojuje proti zahraničnímu digitálnímu vměšování, varovaly ministerstva, že Moskva organizuje masové kybernetické útoky a zaplavuje Francii falešnými zprávami prostřednictvím falešných francouzských médií a sociálních médií, "aby zesílila disent a vnitřní rozdělení francouzské společnosti ve všech tématech".
V březnu zasáhl rozsáhlý kybernetický útok meziresortní síť státu. K odpovědnosti za tyto takzvané DDoS útoky se přihlásila skupina hackerů údajně ze Súdánu, kteří pro svou komunikaci používali ruštinu a arabštinu. Následující týden Macron řekl: "Kremelský režim zintenzivnil a přitvrdil svůj útok na naši zemi dezinformacemi a kybernetickými útoky."
David Colon, odborník na propagandu z pařížské univerzity Sciences Po, řekl, že Francie je v srdci "totální války", kterou Putin vede proti demokraciím. "Čelíme nejvážnější hrozbě, jaké kdy naše země čelila," řekl parlamentní televizi Public Sénat. Četné útoky jsou prováděny prostřednictvím kybernetických útoků a "zaplavení našeho informačního prostředí obsahem zaměřeným na ovlivňování hlasování," dodal.
Vyhlídka na to, že populistická strana Le Pen získá vládní moc v předčasných parlamentních volbách, je pro Moskvu nečekaným ziskem, který musí být vnímán – alespoň částečně – jako plod její skryté podpory, říkají francouzští diplomaté. Kreml pouze řekl, že Putin volby bedlivě sleduje.
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv se vyjádřil jasněji a vyzval k "otevřené či tajné ruské podpoře" Le Pen a dalším evropským "antisystémovým" populistům.
V centru Bruselu vedle americké ambasády, jen pár set metrů od belgického ekvivalentu Downing Street 10, se nachází zelený a velkolepý Boulevard du Régent, 31-33.
Sídlí zde Stálá mise Ruské federace při Evropské unii. Říká se také, že je to jedno z hlavních ruských špionážních center.
Mise, která je nyní z velké části zaniklým podnikem po diplomatickém hlubokém zmrazení, které následovalo po Putinově invazi na Ukrajinu v roce 2022, je místem, kde je stále zaměstnán Kirill Logvinov (49), "chargé d'affaires".
Belgická Státní bezpečnostní služba podle mnoha zdrojů identifikovala Logvinova jako špiona, vysokého zpravodajského důstojníka ruské SVR, zahraniční zpravodajské služby kdysi známá jako KGB, operující pod tím, co je popisováno jako fíkový list diplomacie.
"Logvinov je součástí aktivní zahraniční rozvědky Ruské federace. Rozhodně nepochybuji o tom, že tato potvrzená informace je správná," řekl Petras Austrevicus, zkušený litevský diplomat a člen zahraničního výboru Evropského parlamentu, který obviňuje Rusy ze "zlovolného vměšování".
Belgičané, kteří chtěli Logvinova spolu s dalšími 19 lidmi v květnu 2022 vyhostit, jsou bezmocní, protože pravomoc přijmout rozhodnutí mají pouze Evropská komise a diplomatická služba pro vnější činnost EU.
Po vyhoštění 600 ruských diplomatů v roce 2022 má nyní Logvinovova role podle zdrojů velký význam a má značné finanční zdroje na nábor agentů, kteří mají konexe přes ruskou diasporu.
Pouhých 20 minut jízdy autem od něj v jeho diplomatické limuzíně se střecha ruského velvyslanectví na bruselském předměstí Uccle ježí satelitním komunikačním zařízením – více než kterákoli jiná podobná budova v Evropě, protože belgické hlavní město hostí NATO i EU.
Neochota na evropské straně pramení z obavy, že Rusko by reagovalo uzavřením mise EU v Moskvě nebo vyhoštěním diplomatů.
Strach EU z Ruska přiživuje další problém. NATO i Česká republika, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Rumunsko vyzvaly EU, aby souhlasila s uvalením cestovních omezení na diplomaty, jako je Logvinov.
V dopise země varovaly, že diplomatické pasy EU, akreditované v jednom hostitelském státě, umožňují Rusům, jako je Logvinov, cestovat přes celý schengenský prostor bez hranic, což "umožňuje škodlivé aktivity".
"Zpravodajství, propaganda nebo dokonce příprava sabotážních akcí jsou hlavní pracovní náplní velkého počtu ruských 'diplomatů' v EU," varovaly země. "Toto opatření výrazně zúží operační prostor pro ruské agenty."
Výzva přichází po zatýkání po sdílení zpravodajských informací NATO a ruských útocích v Británii, Německu, Polsku, pobaltských státech a České republice, ale EU přešlapuje na místě, s odporem vedeným Německem a Rakouskem.
Obavy, které zaznívají z diplomatické služby EU v Bruselu, spočívají v tom, že Rusko odpoví omezením pohybu evropských diplomatů, jak se to již stalo zaměstnancům britských a amerických ambasád.
Další obavou je, že Rusko ukončí přítomnost EU v Moskvě. "Máme absolutně nejnižší možnou úroveň diplomatických vztahů s Ruskou federací," řekl Austrevicus.
"V praxi Rusko zahájilo hybridní válku proti EU a dochází k jakémusi tichému popírání, alespoň ze strany některých členských států. Naše reakce je slabá a dokonce nebezpečná, protože každý náznak slabosti vybízí ruskou stranu k pochodu vpřed."
Kapitan Sokolov je chloubou nové flotily ruských trawlerů s ocelovým trupem, schopných pojmout úlovek o hmotnosti 1 500 tun a 80 členů posádky, kteří jsou pověřeni pronikáním do lovišť v Severním moři i mimo něj.
Během prvních pěti měsíců letošního roku se však Sokolov, stejně jako další čtyři ruské trawlery, včetně jednoho s názvem Taurus, začal chovat neobvykle. Když se dostaly nad klíčové elektrické a telekomunikační kabely na mořském dně, stejně jako nad ropovody a plynovody ve vodách Británie, Belgie, Dánska, Německa, Nizozemska a Norska, zpomalily.
Předpokládá se, že tak učinily v rámci sledovacích a sabotážních operací Kremlu v evropských vodách po invazi na Ukrajinu. Putinova špionáž nyní dosáhla až na dno evropských moří, protože jak oceánografická výzkumná plavidla, tak rybářské lodě mají za úkol zmapovat, nebo dokonce umístit výbušniny na životně důležitou síť kabelů a potrubí.
Hlavním cílem, zejména od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, jsou elektrické a telekomunikační kabely, jakož i ropovody a plynovody. "Dnes je špionáž obtížněji odhalitelná. Tam, kde se v minulosti používala hlavně výzkumná plavidla nebo vojenské lodě, se nyní častěji setkáváme s nevojenskými loděmi," řekl Thomas De Spiegelaere z belgické jednotky námořní bezpečnosti.
Představitelé NATO vyjádřili "silné podezření", že Rusko již zaminovalo kritickou podmořskou infrastrukturu na základě zpravodajských informací od společností, které provozují klíčové ropné a plynové plošiny, ropovody, elektrické přípojky a telekomunikační kabely.
Podle belgických bezpečnostních služeb nebyly nalezeny žádné důkazy o zaminování kabelů ze Severního moře ve vodách Belgie nebo Nizozemska. Byly však nalezeny důkazy o sabotáži proti Velké Británii, které jsou v Británii zřejmě stále tajné. "Na holandských nebo belgických kabelech zatím nebyla zjištěna žádná sabotáž, ale na začátku ukrajinské krize byly na britském kabelu nalezeny výbušniny," řekl De Spiegelaere.
Výzkum belgických novin De Tijd s využitím námořních deníků ukázal, že více než 160 nevojenských ruských lodí provedlo za posledních deset let 945 podezřelých akcí. Ne méně než 749 z 945 podezřelých manévrů se odehrálo v okruhu jednoho kilometru od potrubí v Severním moři.
Dalších 72 podezřelých akcí se odehrálo kolem napájecích kabelů a zbývajících 124 kolem telekomunikačních kabelů. Ruské znalosti o tom, kde jsou kabely a potrubí zranitelné, jsou klíčové, pokud chtějí sabotovat energetická spojení nebo se napojit na komunikační kabely nebo s nimi manipulovat.
"Ruské lodě jsou podezřelé, i když si udržují velmi normální plavbu. Protože každá ruská loď, i když pracuje pro soukromou společnost, stejně pracuje pro vládu," řekl De Spiegelaere. "Abnormální vzorce plavby nemusí být nutně podezřelé. Ale je podezřelé, pokud se to děje nad potrubím a kabely."
Rusové potřebují lodě k provádění špionážních misí, protože satelitní snímky nedosahují na mořské dno. Ochrana "kritické podmořské infrastruktury" se stala hlavním cílem NATO a evropských pobřežních zemí po sabotážním zničení plynovodu Nord Stream na podzim 2022.
"Nikdy by nás nenapadlo, že by tyto trubky a kabely mohly být sabotovány. Věnovali jsme tomu větší pozornost," řekl De Spiegelaere.
Arťom Uss, který byl držen v domácím vězení poblíž Milána na základě amerického zatykače poté, co údajně přepravil americkou vojenskou techniku do Moskvy, si v březnu loňského roku přetrhl elektronický monitorovací náramek, utekl před příjezdem policie a byl propašován zpět do Ruska, údajně týmem Srbů.
"Použití zločineckého gangu z Balkánu z toho udělalo typickou ruskou operaci a ukazuje, jak silná je ruská penetrace v Itálii - něco, čemu lidé nevěnují pozornost," řekl zdroj blízký zpravodajské komunitě.
Ruští traviči ze Salisbury proletěli římským letištěm Fiumicino a milánským letištěm Linate," což ukazuje, že Itálie je využívána jako tranzitní země," dodal.
Loni v září se italská premiérka Giorgia Meloni nechala oklamat žertovným telefonátem dvou ruských komiků, kteří se vydávali za africké diplomaty. "Za předpokladu, že měli pomoc, jak věděli, kdy bude k dispozici, aby promluvila?" řekl zdroj, který si nepřál být jmenován. V roce 2021 došlo ke kontrašpionážním úspěchům, zejména při zatčení důstojníka italského námořnictva Waltera Biota, který byl přistižen na římském parkovišti, jak výměnou za hotovost předává tajné dokumenty dvěma ruským diplomatům.
Itálie uvedla, že zatčení bylo výsledkem dlouhé sledovací operace policie a italské zpravodajské služby, ale zdroj tvrdil, že Biotův nábor byl také výsledkem trpělivé ruské špionáže. "Aby se dostali k Biotovi, prověřili desítky možných rekrutů," řekl. Moskva také pravidelně haraší dezinformacemi o válce na Ukrajině, které se šíří sociálními médii a kořistí z rozsáhlé opozice v Itálii.
Nejistota mnoha Italů ohledně toho, zda se postavit Moskvě, pramení z dlouhodobé podezřívavosti vůči NATO a síle komunistické strany v Itálii během studené války, říká Mattia Caniglia, zástupce ředitele Laboratoře digitálního forenzního výzkumu Atlantické rady.
"Italové vidí na internetu falešné citáty, které jim říkají, aby nepodporovali válku, které jsou připisovány italským hercům Robertu Benignimu a Sophii Loren, zatímco byla vytvořena kopie webu italského deníku La Repubblica včetně článku o tom, jak se Putin postavil zvrácené západní ideologii," řekl Caniglia.
Takový podvod byl součástí ruské dezinformační kampaně v Evropě, kterou úředníci EU nazvali Doppleganger. "Jen v květnu se 275 skrytých, sponzorovaných příspěvků o Ukrajině dostalo ke třem milionům lidí ve Francii, Německu a Itálii," řekl Caniglia.
Moskva také zesilovala skutečná prohlášení italských politiků, jako je Matteo Salvini, vůdce krajně pravicové Ligy, který chrlil příspěvky obviňující EU z toho, že je válečným štváčem, který se chce zaměřit na práva homosexuálů, zatímco nutí Evropany jíst hmyz. "To poskytuje Rusku velkou příležitost a oni jsou velmi dobří v tom, jak ji využít," řekl Caniglia.
Tělo Maxima Kuzminova našel správce prošpikované půl tuctem kulek v podzemní garáži obytného komplexu poblíž Benidormu.
Léto předtím, než byl nalezen mrtvý ve Španělsku, Kuzminov dezertoval z ruské armády a odletěl na Ukrajinu se svým vrtulníkem Mi-8.
Následně byl odsouzen k trestu smrti za "vlastizradu" poté, co příbuzní jeho dvou členů posádky, kteří zahynuli po přistání na Ukrajině, požadovali, aby za své činy zaplatil životem. Posádka, která zahynula při pokusu o útěk, byla posmrtně vyznamenána ruskými úřady.
Ve Španělsku však kritici vlády premiéra Pedra Sáncheze kritizovali vládu za to, že neodsoudila Rusko za smrt jako důkaz, že Madrid má problém s Putinem. To bylo dále umocněno údajnými tajnými vazbami mezi katalánskými separatisty, kteří pomohli Sánchezovi udržet se u moci, a Moskvou.
Například nedávná návštěva krále Felipeho VI. v pobaltských státech měla za cíl ujistit region o podpoře jeho země tváří v tvář ruské hrozbě. Diplomatickou misi však zastínila neschopnost vyslat s ním ministra.
V předvečer Felipeho návštěvy zahájil španělský soudce vyšetřování, aby zjistil, zda vazby Moskvy na katalánské separatisty, jako je Carles Puigdemont, exilový uprchlík před španělskou justicí a Sánchezův spojenec, představují vlastizradu.
Vláda považuje takové soudní kroky za pokusy zmařit Sánchezovo udělení vysoce kontroverzní amnestie pro Puigdemonta a další osoby zapojené do neúspěšného pokusu o odtržení v roce 2017. Údajné aktivity Ruska ve Španělsku a nečinnost vlády proti nim však vyvolaly v zahraničí zdvižené obočí.
"Ruské vměšování na španělském území je pro vládu nepříjemnou záležitostí," řekl Manuel Torres, politický analytik Královského institutu Elcano v Madridu. "Přestože bezpečnostní aparát mu přikládá velký význam, politická úroveň se raději drží velmi nízko, aby se vyhnula konfliktům se svými politickými partnery."
Poradci blízcí Puigdemontovi jednali s Moskvou o možné ruské pomoci s katalánskými separatistickými snahami odtrhnout se od Španělska, uvádí zpráva evropských zpravodajských služeb, kterou v roce 2021 citoval deník New York Times. Neupřesnila, jakou pomoc, pokud vůbec nějakou, Kreml poskytl. Nicméně podle novin, které uvedly, že zprávu viděly, ale neprozradily, která země ji vypracovala, ruští představitelé, s nimiž se Puigdemontův poradce setkal, byli zapojeni do operací Moskvy s cílem destabilizovat Západ.
Návštěvy se uskutečnily dva roky poté, co katalánská regionální vláda, tehdy vedená Puigdemontem, neuspěla ve své snaze o nezávislost, když uspořádala nezákonné referendum o odtržení od Španělska. Poradce a Puigdemont potvrdili cesty do Moskvy, ale uvedli, že šlo o rutinní schůzky se zahraničními představiteli a novináři.
Levicový deník El País blízký Sánchezovi vyzval vládu, aby "důrazně reagovala na Moskvu" kvůli Kuzminovově smrti. Žádná oficiální reakce však nebyla zveřejněna, kromě prohlášení, že atentát se vyšetřuje.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse