Rusko vypadlo z první desítky největších ekonomik světa

5. 7. 2024

čas čtení 4 minuty
Pád rublu vedl k tomu, že Rusko vypadlo z první desítky největších ekonomik světa – pokud počítáme v absolutních dolarech, a ne v paritě kupní síly, jak si to přeje Vladimir Putin.

V roce 2023 ruská ekonomika vzrostla o 3,6 %, což je více než globální ekonomika, ale kvůli oslabení rublu v dolarech se její velikost snížila o 10,8 % – z 2,27 na 2,02 bilionu dolarů, odhaduje Světová banka (WB). V důsledku toho se Rusko v žebříčku velikosti ekonomik propadlo z osmého na jedenácté místo za Itálii, Brazílii a Kanadu, i když ty loni rostly pomaleji: 0,9 %, 2,9 % a 1,1 %.

Podobná situace nastala s Japonskem: Kvůli poklesu kurzu jenu se propadlo na čtvrté místo a Německo se propadlo na třetí. Spojené státy vedou s obrovským náskokem: V absolutních dolarech je americká ekonomika o třetinu větší než čínská – 27,4 bilionu dolarů, respektive 17,8 bilionu dolarů.

V přepočtu na obyvatele vypadá Rusko mnohem bledší: HDP v roce 2023 činil 13 817 dolarů oproti 15 445 dolarů o rok dříve – podle tohoto ukazatele se Rusko propadlo na 86. místo (mezi Mexiko a Argentinu).

Již téměř 20 let bylo Rusko na 10. místě v žebříčku největších ekonomik Světové banky. Na krátkou dobu se dostane do první desítky, pak z ní vypadlo, když došlo k další krizi nebo devalvaci. Do první desítky se dostalo v polovině nultých let, kdy ekonomika rychle rostla, ale v roce 2009 vypadlo, vrátilo se po zotavení z krize a v roce 2015 opět sestoupilo. V roce 2021 bylo Rusko opět desáté a v roce 2022 se kvůli abnormálnímu posílení rublu vyšvihlo na osmé místo.

Letos má Rusko šanci vrátit se do první desítky. Ekonomika roste téměř stejně rychle jako loni (MMF předpovídá 3,2 %, analytici v průzkumu centrální banky 2,9 %) a rubl od začátku roku vůči dolaru mírně posílil. Do konce roku bude klesat, většina analytiků očekává, ale dolar vůči většině měn posílí (index DXY od začátku roku přidal téměř 3 %).

Ruští představitelé, kteří následují Vladimira Putina, dávají přednost jinému ratingu – nikoli podle absolutní výše HDP, který je silně závislý na fluktuaci měny, ale podle parity kupní síly (PPP). Rusko v něm zaujímá mnohem vyšší příčky a trvale se drží v první desítce.

Má to své nevýhody: PPP je odhadovaná hodnota. Metoda kupní síly umožňuje přizpůsobit se rozdílu v cenách, ale ne ideálním způsobem, vysvětlila profesorka NES Natalia Volčkova: Struktura spotřeby je ve různých zemích odlišná a koš, podle kterého se vypočítává kupní síla, je pro ně relevantní v různé míře. Kromě toho se PPP vypočítává na základě výsledků cenových průzkumů prováděných každých několik let a extrapolace výsledků, to znamená, že závisí také na kvalitě prognózy (liší se například pro Světovou banku a MMF).

Někdy to vede k tomu, že v žebříčku ekonomik podle parity kupní síly poskočí. Loni v něm Rusko předstihlo Německo a vyšvihlo se na páté místo (a první v Evropě). V únoru Putin ve svém projevu k Federálnímu shromáždění požadoval dosáhnout čtvrtého místa do roku 2030 a dal takový pokyn vládě, ale Světová banka výpočty upravila a v dubnu se Rusko propadlo na šesté místo. Pak dorazila data nového cenového průzkumu a nyní je Rusko čtvrté - Putinův příkaz byl splněn.

Místo v žebříčku ekonomik veřejného a soukromého sektoru je jen "naší velkou sázkou na to, že hoši v jedné budově (Světová banka) přemýšlejí o něco lépe než kluci v druhé budově (MMF)," řekl Alexander Isakov, ekonom Bloomberg Economics pro Rusko a SNS.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3607

Diskuse

Obsah vydání | 9. 7. 2024