Francie: Po získání většiny křesel levicovou aliancí hrozí politická patová situace

8. 7. 2024

"Francie nemá politickou kulturu uzavírání koalic a kompromisů jako Německo nebo Itálie. Proto to Francouzi pociťují jako krizi."

Navrhuje dva hlavní scénáře, nejprve menšinovou vládu vedenou levicovým křídlem, která povede k "soužití", v němž prezident a premiér pocházejí z konkurenčních táborů. Naznačuje, že NFP by mohla navrhnout umírněného levicového kandidáta, jakým byl například poměrně nepopulární bývalý prezident François Hollande. Steinbach pokračuje:

"Hodně záleží na tom, zda NFP zůstane jednotná a nerozpadne se do starých konfliktů."

Podle druhého scénáře by Macronova centristická aliance a Republikáni mohli vytvořit koaliční menšinovou vládu.

"To by bylo velmi nepopulární a mohlo by to vyvolat protesty, protože on [Macron] volby jasně prohrál."

K prezidentovi Steinbachdodává: "Se svým sebevědomím pravděpodobně zůstane prezidentem až do roku 2027. V jiných zemích by hlava státu po takové porážce odstoupila. S touto porážkou mu chybí legitimita ke jmenování nové vlády."

- Polský premiér Donald Tusk ve svém příspěvku, v němž uvítal porážku krajně pravicové strany RN Marine Le Penové ve volbách, shrnul pocity některých lidí: "V Paříži nadšení, v Moskvě zklamání, v Kyjevě úleva. Ve Varšavě dost k radosti."

Le Penová se  přátelsky stýkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v Kyjevě panovaly obavy, že by mohla zaujmout měkčí přístup k Moskvě a omezit vojenskou pomoc, kterou Paříž poskytla Ukrajině od začátku války v únoru 2022.

- Euro se v pondělí po zveřejnění výsledků francouzských voleb v asijském obchodování propadlo, napsala agentura AFP. Píše o tom tisková agentura:

    Výsledek, v němž se očekává, že žádný blok nebude mít nadpoloviční většinu, zanechal zemi v "husté mlze" nejistoty, jak uvedl jeden z průzkumníků veřejného mínění, přičemž euro oproti páteční úrovni kleslo o zhruba 0,4 %, než část svých ztrát získalo zpět.

    "Nejlepší, co lze říci, je, že ani (levicová) NFP, ani (krajně pravicové) Národní shromáždění nebudou schopny realizovat své volební manifesty v plném rozsahu, což by nejvíce znepokojilo investory znepokojené fiskální situací Francie," uvedl Alvin Tan ze společnosti RBC capital markets.

"Příliv se zvedá, ale tentokrát se nezvedl dost vysoko."

- Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva pogratuloval NFP k volebním výsledkům a na Twitteru napsal, že je "velmi šťastný" z "projevu velikosti a vyspělosti", díky níž se levicové a centristické politické síly spojily, aby zabránily zvolení krajní pravice. Napsal:

    Tento výsledek, stejně jako vítězství labouristů ve Spojeném království, posiluje význam dialogu mezi progresivními segmenty na obranu demokracie a sociální spravedlnosti. Měly by sloužit jako inspirace pro Jižní Ameriku.

Lula má osobní vztah s Jeanem-Lucem Mélenchonem, lídrem největší levicové strany v blogu Nepoddajná Francie, který Lulu navštívil, když byl v roce 2019 ve vězení za korupci.

Lula se s Mélenchonem setkal také v Paříži v roce 2021 a znovu v roce 2023 po svém znovuzvolení prezidentem.


- Bývalý prezident François Hollande se vrací do parlamentu

Do parlamentu se vrátil bývalý prezident François Hollande, který byl zvolen ve svém starém volebním obvodu Corrèze pod hlavičkou levicové aliance NFP se ziskem 43 % hlasů.

Bývalý socialista porazil krajně pravicovou kandidátku Maïtey Pouget i odstupujícího poslance pravicových Republikánů Francise Duboise, který odmítl odstoupit z kandidátky, přestože v prvním kole skončil až třetí.

Hollande, který opustil úřad v roce 2017 s rekordní mírou nepopularity, překvapil zemi i svou bývalou stranu tím, že svou kandidaturu oznámil před třemi týdny.

Část radikální levice ho nenávidí a i vedení socialistů na něj pohlíží s podezřením. Když to oznámil, jeden z vysokých představitelů socialistů se nechal slyšet, že strana je touto zprávou "zdrcena".

V projevu po svém zvolení Hollande řekl, že výsledek nám "přinesl uspokojení z toho, že jsme zajistili, že krajní pravice je v Národním shromáždění v menšině, ale také obrovskou odpovědnost vůči francouzskému lidu".

- Kdo by byl levicovým kandidátem na premiéra?

Prezident Emmanuel Macron si podle ústavy může za příštího premiéra vybrat, koho chce, ale v praxi musí vybrat někoho přijatelného pro parlament - obvykle předsedu největší strany.

Jean-Luc Mélenchon, lídr tvrdě levicové strany Nepoddajná Francie (LFI), největší strany levicového bloku NFP, která se v průzkumech dostala na první místo, tvrdí, že premiér Gabriel Attal "musí odejít" a že francouzská levice je "připravena vládnout".

Není však jasné, kdo by byl kandidátem aliance na premiéra, vzhledem k tomu, že Mélenchon je rozdělující postavou i ve vlastní straně.

Zákonodárkyně LFI Clementine Autainová vyzvala alianci NFP, aby se v pondělí sešla a rozhodla o vhodném kandidátovi na premiéra.

Aliance "v celé své rozmanitosti" potřebuje "rozhodnout o rovnovážném bodu, aby byla schopna vládnout", řekla podle agentury AFP a dodala, že ani bývalý socialistický prezident François Hollande, ani Mélenchon by to nedokázali.

Předseda Socialistické strany (PS) Olivier Faure vyzval k "demokracii" v rámci levicové aliance, aby mohli spolupracovat.

"Abychom mohli společně postupovat, potřebujeme demokracii v našich řadách," řekl.

"Žádné připomínky zvenčí nepřijdou a nebudou se nám vnucovat," dodal v chabě zastřené kritice Mélenchona.

V Macronově doprovodu nebyl žádný náznak jeho dalšího postupu.

"Otázka, kterou si budeme muset položit dnes večer a v příštích dnech, zní: která koalice je schopna dosáhnout na 289 křesel, aby mohla vládnout?" řekl agentuře Reuters jeden z jeho blízkých.

- Ve Francii, kde se lidé probouzejí do nejisté politické situace po nedělních volbách, v nichž získala nejvíce hlasů levicová aliance Nová lidová fronta (NFP), ale nezískala absolutní většinu.

Výsledek byl ranou pro krajně pravicové Národní sjednocení (RN) Marine Le Penové, kterému se předpovídalo, že získá nejvíce křesel, ale skončilo třetí, stejně jako pro prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance Společně ztratila asi 80 křesel a skončila na druhém místě.

Pro Francii, která nemá žádnou moderní historii koaličních vlád, je zavěšený parlament neznámým územím. Znamená to také, že Macron, kterému zbývají tři roky v úřadu, bude pravděpodobně "soužit" s premiérem, který nesdílí jeho politickou příslušnost.

- Premiér Gabriel Attal prohlásil, že v pondělí nabídne svou rezignaci, ale neexistuje žádný zřejmý kandidát, který by ho nahradil; Jean-Luc Mélenchon, lídr strany Nepoddajná Francie, největší strany NFP, je kontroverzní osobností, kterou nemají rádi ani někteří členové jeho vlastní strany.

Pokud se Macron pokusí jmenovat někoho z vlastní centristické aliance, bude to považováno za nedostatek legitimity. Bez jasné cesty vpřed bude prezident oslaben doma i v zahraničí.

- Levicová aliance NFP se stala největší silou ve francouzském parlamentu, ale nezískala absolutní většinu v překvapivém výsledku, v němž krajně pravicové Národní sjednocení (RN) kleslo na třetí místo. NFP získala v 577členném parlamentu 182 křesel, centristická aliance prezidenta Emmanuela Macrona 163 křesel a RN 143 křesel.

-  Premiér Gabriel Attal uvedl, že v pondělí ráno předá prezidentu Macronovi svou demisi, ale dodal, že v případě potřeby může krátkodobě zůstat na svém místě, než bude sestavena nová vláda. "Dnes večer začíná nová éra," řekl a dodal, že osud Francie se bude odehrávat "více než kdy jindy v parlamentu".

- Výsledek znamená nerozhodný  parlament v zemi, která není zvyklá na koaliční vlády a která měla v moderní době v parlamentu vždy dominantní stranu. Okamžitě začaly tahanice o post premiéra, ale jasný kandidát neexistuje.

- Vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová, která se hodlá ucházet o prezidentský úřad v roce 2027, prohlásila, že vzestup její strany k moci bude pokračovat.   Le Penová prohlásila: "Příliv se zvedá. Tentokrát se nezvedla dostatečně vysoko, ale stoupá dál a naše vítězství bylo prostě odloženo."

- Lídr RN Jordan Bardella označil spolupráci protiuprchlických sil za "hanebné spojenectví", které by ochromilo Francii.

- Macron si může vybrat, koho chce za premiéra, ale mnozí v jeho alianci prohlásili, že nebudou spolupracovat s Nepoddajnou Francií, tvrdou levicovou stranou vedenou Jeanem-Lucem Mélenchonem, která je v alianci NFP největší. Prezident by mohl požádat poslance socialistů nebo zelených, ale ti nemusí být ochotni. Centristický kandidát by také mohl být nepopulární volbou, protože Macronova aliance ztratila ve volbách tolik křesel.

    Mélenchon řekl, že Macron "musí pozvat Novou lidovou frontu k vládnutí". "Vůle lidu musí být přísně respektována," dodal.