O netopýrech s Dagmar Zieglerovou

9. 7. 2024 / Soňa Svobodová

čas čtení 14 minut


O netopýrech se již ve své knize Tajnosti Egyptské/ A Search in Secret Egypt, která byla vydána v českém překladu Karla Weinfurtera v roce 1937, zmiňuje známý britský spisovatel a cestovatel Paul Brunton (1898 - 1981), a to v její čtvrté kapitole, v níž popisuje svou noc strávenou uvnitř Velké pyramidy (monumentální hrobka faraona Chufua), kde ho z jeho nočního bádání v této hrobce vytrhlo hejno netopýrů, které svým světlem z elektrické lampy vyrušil ze spánku.

Když se rozhlédl kolem sebe zjistil, že jsou všude kolem něj zavěšeni vzhůru nohama na hrubě otesaných stěnách a někteří dokonce viseli i ze stropu nad jeho hlavou... Samozřejmě, že se lekl, ale když stejně tak vyděšení a zmatení netopýři míhající se kolem něho sem a tam s pištěním sobě vlastním zmizeli ve tmě vstupní chodby, rázem se mu ulevilo... 

Je tomu již sedmaosmdesát let, ale i za tak dlouhou dobu jsou reakce člověka na hejno netopýrů stále stejné,tak jako tomu bylo i u Paula Bruntona. Proto jsem se zeptala Dagmar Zieglerové ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) Nyctalus, která se ochranou těchto pozoruhodných nočních tvorů zabývá již přes dvacet let - proč tomu tak je.

Paní Zieglerová, čím to, že lidé se netopýrů stále bojí?

 
Je to dáno tím, že netopýři jsou taková ikonická zvířata spojovaná s temnotou, démony a podsvětím. Pokud chce někdo navodit strašidelnou atmosféru, rád netopýry využije. S takovou pověstí se obtížně poukazuje na to, jak jsou roztomilí. Navíc netopýři žijí skrytým způsobem života, málokdo viděl netopýra zblízka, létají v noci a neustále otvírají tlamičku plnou ostrých zubů. To je téměř předurčuje, aby se stali postavami různých mýtů, postrachem neznalých lidí.

Ale vy se jich nebojíte?

Nebojíme se proto, že o netopýrech a jejich způsobu života už něco víme. Při bližším kontaktu s nimi zjistíte, že toj  sou úžasná, obdivuhodná a navíc i roztomilá stvoření. Např. tlamičku neotvírají kvůli tomu, aby nás kousli, ale aby se orientovali v prostoru pomocí echolokace. Víme, že naši netopýři nesají krev, ale živí se hmyzem a bezobratlými a za jedinou noc uloví potravy až třetinu svojí váhy. Navíc nemají žádnou potřebu kontaktu s člověkem.

Kdo vás s nimi před těmi dvaceti lety zkontaktoval?

Tento kontakt proběhl díky mé dceři, která studovala zoologii na Přírodovědecké fakultě UK. Tam skončila také kolonie netopýrů rezavých, která si našla úkryt ve sklepě ministerstva zahraničí. A jak tam létali, spouštěli v noci alarm. Takže museli pryč. Děvčata nestíhala ručně krmit tři desítky netopýrů, šla jsem jim tedy pomocí. Netopýři mne zaujali natolik, že jsem se jejich ochraně začala věnovat cíleně.


O Praze se často hovoří jako o městě plném netopýrů. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Je to tak. Praha nabízí netopýrům řadu zajímavých úkrytových i loveckých možností v městských lesích a parcích, kde rostou staré stromy. Bohatou potravní nabídku nalézají u vodních ploch, v Praze je spousta malých i větších rybníků a nádrží, hostivařská přehrada, říčky a potoky. Vltava je nejenom zdrojem potravy, ale funguje jako významná migrační trasa pro tažné druhý netopýrů. Kromě stromů využívají netopýři úkryty v historické i moderní zástavbě, svým okrajem zasahuje do Prahy Český kras, poskytující vhodné podmínky i druhům zimujícím v jeskyních a štolách.

Podařilo se vám za tu dobu, co se této bohulibé činnosti věnujete, zjistit i kolik druhů netopýrů v Česku vlastně žije?

Aktuálně žije v Česku 27 druhů netopýrů. Tento počet však nemusí být konečný, areál výskytu jednotlivých druhů se mění, vliv má i změna klimatu. V roce 2013 byl v Praze poprvé zaznamenán netopýr Saviův, který v zimě zavítal do jedné malostranské kanceláře. Považovalo se to spíše za náhodně zbloudilého netopýra. Ale už v roce 2015 jsme nalezli uhynulé mládě netopýra Saviova ve vnitrobloku na Vinohradech a tím bylo potvrzeno rozmnožování tohoto druhu v Praze. Dnes netopýry Saviovy zaznamenáváme pravidelně na mnoha místech v Praze.

A když přihlédnete k těm sedmadvaceti druhům, které z nich jsou kriticky ohroženy?

Tady musím říci, že všichni netopýři jsou v ČR chráněni zákonem v kategorii silně nebo kriticky ohrožený druh. Kriticky ohrožené druhy našich netopýrů jsou netopýr velký (Myotis myotis), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr východní (Myotis blythi), vrápenec malý (Rhinolopus hipposideros), vrápenec velký (Rhinolopus ferruequinum).Dva prvně jmenované druhy se pravidelně vyskytují v Praze.

Co k tomuto jejich ohrožení přispívá nejvíce?

Netopýři žijí v koloniích, to znamená, že na jednom místě má úkryt velké množství netopýrů. Svoje úkryty využívají řadu let. Likvidací takového úkrytu i se zvířaty může být téměř vyhubena celá populace daného druhu na území o rozloze celého okresu. Netopýři mají malý počet mláďat, obvykle jedno mládě nebo dvojčata jedenkrát ročně. Zničení jedné kolonie se tudíž projevuje až desítky let.

Dalo by se tomu předejít za pomoci tzv. netopýrovníků (budky pro netopýry), dají se vyrobiti podomácku?

Netopýří budky jsou dvojího druhu. Letní dřevěné budky lze podle návodu vyrobit i podomácku.Zimní a celoroční budky jsou ze speciálního materiálu, např. dřevocementové, a doporučujeme zakoupit budky průmyslově vyráběné podle odborníků. Důležité je správné umístění budky. Netopýří budky mohou do určité míry nahradit zlikvidovaný úkryt, ale ne vždy tuto nabídku netopýři akceptují. Přirozenou dutinu ve stromě úplně nenahradí.

Proto často pořádáte i osvětové akce pro školy a školky, na nichž nejen děti, ale i učitelský sbor seznamujete se svými ochočenými netopýry. Kolik jich máte?

V současné době máme v organizaci třicet trvale hendikepovaných netopýrů. Jsou to zvířata, kterým zůstaly po zranění trvalé následky, nemohou létat a tudíž ani se vrátit do přírody. Ukazují se jenom ochočená zvířata,kterým nevadí dotek lidské ruky. Teď máme v chovu na ukazování osmnáct zvířat čtyř druhů, z nichž nejoblíbenější je netopýr rezavý. Např. netopýr rezavý jménem Kájínek je v naší péči od ledna 2011, při kácení byl zraněný motorovou pilou a jedno křídlo nemůže roztáhnout, a tudíž nemůže ani létat.

Jak to snáší?

Kdyby Kájínkovi u nás nebylo dobře, asi by už nežil. Ve své ubikaci střídá několik úkrytů, přes pletivo ve dvířkách komunikuje s ostatními netopýry, má dostatek potravy. Před lety za ním dokonce létala jedná ,,venkovní" samička a skoro týden spala přes den zavěšená zvenku na pletivu.

Tak to jsou nádherné poznatky z netopýří říše, ale jak si ti vaši, které máte doma zvykli být přes den vzhůru, když netopýři oživají hlavně v noci?

Na denní aktivitu si zvykli asi jako lidé, kteří chodí na noční směny. Nevyhledávají to, ale nevadí jim. Obzvlášť když dostanou odměnu v podobě moučných červů. Zdá se, že někteří jedinci se i rádi předvádějí. V přírodě také můžeme vidět netopýry aktivní ve dne. Např. v době velkých veder jsme pozorovali ,,divoké"  netopýry, kteří se šli odpoledne napít a pak opět zalétli do úkrytu.


Jak jste již v jedné z odpovědi zmínila, Kájínkovi se u vás bydlí dobře, takže určitě i těm ostatním?

Je to tak. Netopýři u nás bydlí v různě upravených ubikacích, kde stěny a strop jsou opatřeny pletivem na zavěšení, dveře tvoří síťovina, po které se dá i lézt. Během dne střídají několik úkrytů z kůry, dřeva, milují zavěšený hadr se záhyby (nejlépe flís). V jedné skříni jich je několik stejného pohlaví, každý má svojí misku na červy. Krmíme je jednou denně moučnými červy (larvy Tenebrio Molitor), které obohacujeme o vitamíny a další potravní doplňky. Některé netopýry máme v péči téměř 14 let.

Těch čtrnáct let, ale není konečných?

Podle odborné literatury se netopýři rezaví dožívají 10 - 12 let, ale netopýři jsou dlouhověká zvířata, takže žijí až desítky let. Nejvyšší doložený věk 38 roků byl u nás prokázán kroužkováním u netopýra velkého.

Kromě té osvětové činnosti provozujete i ,,SOS netopýři linku", o níž mnoho lidí neví. Můžete ji našim čtenářům přiblížit?

Na SOS netopýří linku může kdokoliv zavolat od 8 do 22 hodin, 7 dní v týdnu. Zjistím-li zmeškané volání, volám zpět, zda mohu nějak pomoci. Poradím s první pomocí a podle potřeby doporučím nejbližší záchrannou stanici nebo odborníka z České společnosti pro ochranu netopýrů. Netopýry v dostupném okolí  přebíráme do péče sami a staráme se o ně.

Jak dlouho netopýři ve vaší záchranné stanici zůstávají než je opět vypustíte do přírody?

Netopýři u nás zůstávají co nejkratší dobu. Pokud nejsou zraněni, dáme jim pít a nakrmíme je, často je hned večer vypustíme. V zimě nalezené netopýry ubytujeme v náhradním zimovišti, kde pravidelně kontrolujeme každý týden, zda spí. Když se jim nedaří pokračovat v zimním spánku a vlivem aktivity hubnou, dokrmíme je do patřičné kondice a pak spí do konce období hibernace. Na jaře je pak za vhodných povětrnostních podmínek vypouštíme poblíž místa nálezu. Zraněným netopýrům zajistíme veterinární ošetření a odbornou péči, ti u nás mohou strávit i několik měsíců než je vypustíme nebo zařadíme mezi trvale hendikepované netopýry.

O netopýrech se traduje, že jsou mistry echolokace. Je u všech druhů stejná, nebo se dle druhu liší?

Všichni naši netopýři používají echolokaci. Echolokační signály jednotlivých druhů se liší, což umožňuje určovat druhy lovících netopýrů pomocí ultrazvukového detektoru netopýřích hlasů. Netopýři používají echolokaci k orientaci ve tmě, k vyhledávání kořisti a také při námluvách.

Jejich echolokační umění mohou pozorovat i všichni zájemci, kteří zavítají na tzv. Netopýří noc, kterou každoročně pořádáte, že?

Ano. Netopýří noci pořádáme každoročně od roku 2004, obvykle na několika různých místech od poloviny srpna do poloviny září. Informace o všech netopýřích nocích naleznete na webu www.netopyrinoc.cz. Netopýří noc na Chlumu v Srbsku u Berouna proběhne letos již podvacáté 24. 8. 2024. Celodenní program s živými netopýry, netopýří dílničkou, soutěžemi zajišťujeme ve spolupráci se Speleologickým klubem Praha. Večerní vycházka s ultrazvukovým detektorem obvykle končí v lomu Alkazar, kde je naplánován odchyt do sítě. Oblíbená je Netopýří noc na Hamru v pražských Záběhlicích, s netopýří dílničkou, ochočenými netopýry a večerním pozorováním netopýrů lovících na Hamerském rybníku (3. 9. 2024).

S netopýry jsou často spojováni  upíři, ale ono je vše zcela jinak..?

Přesně tak. Netopýr se přímo nabízí jako inspirace pro pohádkovou bytost zvanou upír, kterou si lidé vymysleli proto, že se rádi trochu bojí. Upír z hororu člověka kousne do krku, vysaje mu krev a udělá z něj dalšího upíra. Upír z hororu bydlí v rakvi a před svítáním musí zalézt, jinak má problém. V přírodě skutečně existují tři druhy netopýrů, kteří se živí krví. Žijí ve střední a jižní Americe, ale parazitují nejčastěji na drůbeži a na dobytku.
Také jsou to jediní savci, kteří létají. Do jaké vzdálenosti dokážou doletět?

Netopýři jsou jediní aktivně létající savci a jsou výbornými letci, mnohé vzdálenosti je nijak neomezují. Některé druhy, např. netopýr rezavý nebo hvízdavý, se přemísťují i stovky kilometrů mezi zimním a letním úkrytem, nejdelší známé přelety jsou dlouhé cca 2200 km. Netopýr velký může denně létat na oblíbené loviště přes dvacet kilometrů za potravou. Jiné druhy dávají přednost usedlejšímu způsobu života např. vrápenec malý.

Kdyby vám některý z nich při letu hodil do klína kouzelný prsten, co byste v této oblasti ráda změnila ještě více k lepšímu?

Zařídila bych, aby v krajině zůstalo mnohem více starých stromů, u některých druhů i starších než sto let. Ty jsou vyhledávané jako úkryty nejenom netopýry, ale úkryty a potravu poskytují také ptákům. Důležitý je rovněž hmyz, který obývá odumírající části stromů a představuje potravu hmyzožravců. Ono je snadné pokácet velký strom, ale málokdo si uvědomí, že než ho nahradí jiný strom této velikosti a stáří, trvá to celý lidský život a někdy i několik generací. A také, aby se nově vysazovaly stromy, keře a rostliny, které,,znají" původní druhy našeho hmyzu. Exotické druhy např. kvetoucích rostlin jsou mnohdy krásné na pohled,celkem snadno dostupné, ale naší přírodě toho nabízejí pramálo.

Děkuji za rozhovor.


0
Vytisknout
2101

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2024