Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Channel 4 News: Zdá se, že Trump Ukrajinu zradí. Jestliže se Evropa bez něho nepochlapí, Putin půjde dál do Evropy

9. 8. 2025

čas čtení 15 minut

Moderátor, Channel 4 News, sobota 9. srpna 2025: Prezident Zelenskyj odmítá plán Donalda Trumpa, aby Kyjev předal území Rusku, zatímco se americký prezident připravuje na páteční osobní rozhovory s Vladimirem Putinem na Aljašce. Dobrý večer. Ukrajina neposkytne okupantovi žádné území. Tak zní dnešní kategorická odpověď prezidenta Zelenského, i když Donald Trump a Vladimir Putin zřejmě očekávají, že Kyjev přesně to udělá. Prezident Trump včera připravil půdu pro to, co nazval výměnou území, s tím, že bude Zelenskyj požádán o předání území, za které jeho vojáci prolili krev a které se Rusku již delší dobu nedaří dobýt silou. Jaké možnosti tedy mají prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci, když se prezident Trump a prezident Putin připravují na páteční setkání na dosud neoznámeném místě na Aljašce, kde budou jednat o budoucnosti Ukrajiny, aniž by u stolu seděl ukrajinský prezident?

Nejvyšší evropští bezpečnostní představitelé se dnes večer sešli na schůzce o ruské válce na Ukrajině, kterou před aljašským summitem uspořádal britský ministr zahraničí David Lammy a americký viceprezident JD Vance. Evropští lídři se postavili za Kyjev, přičemž prezident Macron trvá na tom, že o budoucnosti Ukrajiny nelze rozhodovat bez Ukrajinců. Upozornění: tato reportáž Francis Reed obsahuje některé ostré výrazy:

Reportérka: Dnes ráno ruská televize potvrdila zprávu Kremlu, že se Donald Trump a Vladimir Putin setkají. Jen několik hodin předtím Trump v Bílém domě naznačil, že schůzka je na spadnutí, a poté ji potvrdil na sociálních sítích s tím, že se uskuteční příští pátek. Jako způsob, jak dosáhnout míru na Ukrajině, se naznačuje výměna území.

Trump: „Prezident Putin, věřím, chce mír. A Zelenskyj chce mír. Je to velmi komplikované, ale něco získáme zpět. Něco vyměníme. Dojde k výměně území. K prospěchu obou stran.“

Místem setkání bude americký stát Aljaška, kde je mezi USA a Ruskem jen několik kilometrů. Ale je to více než 8 000 km od Ukrajiny. A v tuto chvíli se plánované setkání koná bez ukrajinského prezidenta, který dnes trval na tom, že jeho země se musí zapojit, aby bylo možné dosáhnout trvalého míru.

Zelenskyj: „Nebudeme Rusko odměňovat za to, co spáchalo. Ukrajinský lid si zaslouží mír, ale všichni partneři musí pochopit, co je to důstojný mír. Jakékoli rozhodnutí, které je proti nám, jakékoli rozhodnutí bez Ukrajiny, je zároveň rozhodnutím proti míru. Nic tím nedosáhnou.“

Zelenskyj trvá na tom, že podle ukrajinské ústavy není možné se vzdát ukrajinského území. A po všem, za co Ukrajinci bojovali, by to pravděpodobně nebylo podpořeno ani v referendu.

Trump: „Zahráváte si s životy milionů lidí, zahráváte si s třetí světovou válkou.“

Vzhledem k nepříjemným vzpomínkám na schůzku v Oválné pracovně z počátku tohoto roku však Zelenskyj musí postupovat opatrně, zejména pokud se Trump chystá znovu vyvinout tlak, aby dosáhl svého.

A Trump touží po Nobelově ceně míru, kterou si sám udělil na sociálních sítích poté, co včera zprostředkoval dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Tato taktika ztěžuje situaci nejen Ukrajině, ale i Evropě, na kterou se podle nejnovějších informací Bílý dům spoléhá.

„Pokud Trump náhle přijme ruský pohled na válku, Evropa bude nucena otevřeně nesouhlasit a zaujmout odlišný postoj, což by mohlo vyvolat krizi v NATO a mezi transatlantickými spojenci.“

V oficiální rezidenci ministra zahraničí v Kentu se David Lammy a viceprezident JD Vance setkali s poradci pro národní bezpečnost z USA, Ukrajiny a Evropy, aby diskutovali o Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer byl mezi lídry evropských zemí, kteří dnes ráno zavolali prezidentu Zelenskému, aby mu vyjádřili podporu a zopakovali, že je třeba na Putina vyvíjet tlak. Minulý měsíc Trump pohrozil, že uvalí na Rusko rozsáhlá cla, pokud Putin neučiní kroky k ukončení války.

Trump: „ Putin nám háže spoustu keců, chcete další pravdu? Je to vždycky hezké, ale nakonec to nemá žádný význam."

Zdá se však, že zatímco Američané mají hodinky, Putin má čas a žádné sankce se zatím nekonají. Před třiceti lety byla Ukrajina po vyhlášení nezávislosti krátce velkou jadernou mocností a byla zde umístěna velká část zásob bývalého Sovětského svazu. V zimním dni roku 1994 se v Budapešti setkal tehdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma s Borisem Jelcinem, Billem Clintonem a Johnem Majorem a dohodli se, že Ukrajina se vzdá svého jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky.

Ukrajinci se však ptají, kde jsou nyní tyto záruky. V Chersonu dnes ráno pomáhali zraněným po útoku ruského dronu na autobus. Regionální úřady hovoří o dvou mrtvých a lidé zde věří, že Putin bude vždy chtít víc, bez ohledu na to, kolik životů to bude stát.

Moderátor: To byla Francis Reid. Tento konflikt má samozřejmě dlouhou historii, která vedla až k tomuto momentu. Podívejme se, jaká je aktuální situace. Po třech a půl letech totální války ruské síly v současné době okupují téměř celou Luhanskou oblast na východě a asi tři čtvrtiny Doněcké oblasti, kde nejtvrdší boje probíhají kolem strategicky důležitých měst Pokrovsk a Kostyantynivka, které se Rusko snaží obklíčit. ale vzdání celého území by znamenalo ztrátu silně opevněných linií, které Ukrajina budovala roky, a také významných průmyslových měst Kramatorsk a Slovjansk na jihu. Rusko také okupuje obrovskou část Záporožské oblasti, včetně významné jaderné elektrárny a měst Melitopol a Berďansk, a kontroluje zhruba 3/4 Chersonské oblasti, včetně přehrady Nova Kachovka a severokrymského kanálu, který je nezbytný pro zásobování vodou Krymu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014. Ruské síly také pronikly do malé části Charkovské oblasti ve snaze obsadit město Kupiansk a dostat se do dostřelu dělostřelectva samotného města Charkiv. Ukrajina odhaduje počet ruských obětí od února 2022 na více než milion, jen za poslední den jich bylo přes 900.

Před chvílí jsem hovořil s ukrajinským opozičním poslancem Alexejem Gončarenkem a zeptal jsem se ho, co si myslí o možnosti setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa, na kterém by se mělo rozhodnout o budoucnosti Ukrajiny.

Alexej Gončarenko: V první řadě potřebujeme mír na Ukrajině, a to co nejdříve, proto je tu velká naděje, ale zároveň i strach a obavy, protože nevíme, jaké budou podmínky. Putinovi vůbec nevěříme. Chápeme, že nechce ukončit válku, ale chce Ukrajinu zcela ovládnout. Proto je pro nás velmi důležité, jaké budou podmínky. Bude to příměří nebo zmrazení konfliktu, protože nemůžeme říci, že by to bylo řešení, protože to nevypadá, že by Rusko opustilo okupovaná území a Ukrajina by nepřijala, že se jedná o ruská území. Mluvíme tedy o zmrazení konfliktu a velmi důležité je, za jakých podmínek. Proto máme velkou naději, ale také velké obavy.

Moderátor: Prezident Zelenskyj již řekl, že Ukrajina se nevzdá žádného území, což se zdá být v rozporu s tím, co prezident Trump hodlá v těchto jednáních prosadit. Myslíte si, že prezident Zelenskyj bude obětován?

Alexej Gončarenko: Osobně si myslím, že prezident Zelenskyj by nyní měl veřejně mlčet. Všichni jsme viděli únorové setkání v Oválné pracovně. Byla to katastrofa. Nic dobrého z toho nevzešlo. Ani pro Ukrajinu, ani pro Spojené státy, ani pro Evropu. Šťastný byl jen jeden člověk, prezident Putin, ruský tyran Putin, a nyní je čas na velmi vážnou, možná i tvrdou diplomacii. Ale měla by se odehrávat za zavřenými dveřmi.

Moderátor: Myslíte si, že existují územní ústupky, které by Ukrajina mohla a mohla udělat?

Alexej Gončarenko: Pokud mluvíme o uznání ukrajinských území jako ruských, to se nikdy nestane. Ukrajina to nikdy nepřijme. Máme ústavu. Je to prostě nemožné. Pokud mluvíme o tom, že Rusko bude i nadále kontrolovat území, která jsou v současné době okupována, vypadá to, že se ubíráme tímto směrem.

Moderátor: Pro některé lidi to ale může znamenat nejen odevzdání území, které Rusko již kontroluje, ale i území za ním. Je to proveditelné? Z vojenského hlediska?

Alexej Gončarenko: Myslím, že to bude velmi těžké ukrajinskému lidu prodat. Musíme si ujasnit, o jaká území se bavíme. Co může být výměnou a prezident Zelenskyj by měl nyní společně se svým týmem tvrdě pracovat, aby pro Ukrajinu získal co nejlepší podmínky.

Moderátor: Až na to, že Ukrajina není do těchto jednání zapojena. Prezident Zelenskyj u stolu nebude.

Alexej Gončarenko: Ale prezident Zelenskyj je nyní v kontaktu s prezidentem Trumpem a jeho týmem a nakonec, pokud podmínky, na kterých se dohodnou prezident Trump a prezident Putin, nebudou pro Ukrajinu přijatelné, nic ji nepřesvědčí. V Ukrajině nebojují americké síly. Není to americká armáda. Nejsou to americké boty na zemi. Jsou to Ukrajinci, kteří každý den bojují a umírají.

Moderátor: Nemyslíte si, že to skončí tím, že prezident Trump uzavře dohodu a řekne prezidentu Zelenskému v Ukrajině, ať ji přijme, nebo nechá být?

Alexej Gončarenko: Jsou věci, které ukrajinský lid nikdy nepřijme, jak jsem vám již řekl. Například uznání našich okupovaných území jako ruských, což je nemožné kvůli všem omezením ukrajinské suverenity. Například velikost ukrajinské armády, vojenská výroba, kterou můžeme mít, a tak dále, to je nemožné. Ale jsou i jiné věci, které jsou pravděpodobně možné, ale musíme pochopit, o čem mluvíme.

Moderátor: Na závěr, nemyslíte si, že i kdyby došlo k nějaké dohodě, prezident Putin by se zastavil? On chce celou Ukrajinu, ne?

Alexej Gončarenko: Ano, chce. Ale prezident Trump má dostatek vlivu, aby Putina zastavil, alespoň prozatím. Pak bude vše v rukou Ukrajinců a našich spojenců, aby Putin nemohl znovu začít válku.

Moderátor: Alexeji Gončarenko, moc děkuji za rozhovor. Nyní se k nám připojuje bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielis Landsbergis z Atén. Děkujeme, že jste přišel. Byli Ukrajina a Evropané zcela zaskočeni prezidentem Trumpem a prezidentem Putinem?

Gabrielis Landsbergis: No, pokud ano, je to naše vina. Nevidím v tom, co se děje, žádné velké překvapení, protože vše bylo oznámeno ještě před prezidentskými volbami ve Spojených státech. Prezident Trump vždy jasně dával najevo, že mu na budoucnosti Ukrajiny nezáleží, že mu není blízká. O bezpečnost Evropy se příliš nezajímá a chce uzavřít dohodu s prezidentem Putine,m.

Moderátor: Protože teď je rozhodující okamžik, že? Tohle nejsou předvolební řeči. Tohle je přímá dohoda s Vladimirem Putinem z pátku a prezident Trump je člověk, který rád oznamuje dohody. Co tedy uděláte vy, Ukrajina a Evropané?

Gabrielis Landsbergis: To je velmi dobrá otázka. Myslím, že vstupujeme do fáze, kdy bude světu pravděpodobně představen pakt, který bych nazval Putin-Trump pakt. Je celkem jasné, co s tím mohou Ukrajinci udělat, a my jsme na to připraveni. Myslím, že přítomnost Putina velmi jasně ukázala, jaká je nyní situace. Hlavní otázkou zůstává, co udělají Evropané. A myslím, že jedinou čestnou možností je plně se postavit na stranu Ukrajiny a podpořit její územní celistvost. Pokračovat v podpoře Ukrajiny a zdvojnásobit naši pomoc. A pokud se Spojené státy v tomto ohledu rozhodnou pro hanebnou cestu, Evropa si musí zachovat svou důstojnost.

Moderátor: Očekáváte, že nějaká dohoda, kterou oznámí prezident Trump, bude obsahovat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu?

Gabrielis Landsbergis: No, o tom jsme neslyšeli, ale myslím, že bezpečnostní záruky by měly být seriózní. Ukrajina dostala své bezpečnostní záruky v Budapešťském memorandu z roku 1994, když se vzdala svých jaderných zbraní, a Spojené státy a další jaderné mocnosti jí opět poskytly záruky. Vidíme, kam to vedlo. Viděli jsme minské dohody. Viděli jsme mnoho věcí a žádná z nich nefunguje. Pokud tedy někdo myslí bezpečnostní záruky vážně, měli bychom hovořit o článku 5 Severoatlantické smlouvy, pak by to možná byl argument pro Ukrajince.

Moderátor: A slyšíme, že evropští lídři se snaží vypracovat protinávrh k těmto rozhovorům na Aljašce. Jak by mohl vypadat?

Gabrielis Landsbergis: Podívejte, jsem prostě frustrovaný, že jsme ztratili tolik času. Snažili jsme se usmířit Putina, snažili jsme se usmířit prezidenta Trumpa tím, že jsme mu říkali „tatínku“ a podobně. Ale neudělali jsme to, co bylo důležité. Nepřipravili jsme se a teď se třeseme, abychom přišli na to, co je třeba udělat před pátečním setkáním. Jediné, co je třeba udělat, je, aby Evropa stála za Ukrajinou a aby se neopakovaly chyby z roku 1938. Nemůžeme opakovat chyby z Jalty a Teheránu z let 1944 a 1945. Musíme začít novou kapitolu Evropy, ve které Evropa skutečně podporuje své spojence a podporuje sama sebe.

Moderátor: Co si myslíte, že dnes večer říká ministr zahraničí David Lammy americkému viceprezidentovi JD Vanceovi? Jednají spolu? Může ho nějakým způsobem přesvědčit?

Gabrielis Landsbergis: No, pokud ano, byl by hrdinou nejen pro Spojené království, ale i pro celou Evropu. Musí ale mít v záloze plán B. To je hlavní otázka, kterou musím položit lídrům, kteří se v posledních měsících setkali s prezidentem Trumpem. Máte plán B, který nezahrnuje sbližování zájmů Spojených států, Evropy a Ukrajiny?

Moderátor: Opravdu si myslíte, že Evropa bude muset převzít celý tento projekt sama, že po pátku nastane scénář, ve kterém prezident Trump odejde a jakoby si z toho umyje ruce?

Gabrielis Landsbergis: No, je velmi pravděpodobné, že se to stane. A pokud Evropa nic neudělá, pak je čas se připravit na to, že se jakákoli evropská země stane dalším cílem Putinovy agrese. A ta bude pokračovat. Je tedy lepší začít hned, pokud jsme ještě nezačali.