Zabití palestinští reportéři, zákaz vstupu mezinárodním novinářům – druhá izraelská válka v Gaze je o narativu
12. 8. 2025
Členové tisku a vlivní lidé, kteří informují o devastaci, jsou umlčováni navzdory ochraně podle mezinárodního práva, upozorňuje Emma Graham-Harrison
Anas al-Sharif, prominentní korespondent Al Jazeery, je jedním z pěti novinářů zabitých při izraelském leteckém útoku na Gazu
Izrael vede v Gaze dvě kampaně: jednu za vojenskou kontrolu nad pásmem Gaza, druhou za kontrolu nad tím, jak svět vnímá dění v této oblasti.
Teoreticky jsou palestinští novináři a vlivní lidé na sociálních sítích, kteří dokumentují hladomor, masové vraždy a další izraelské válečné zločiny v Gaze, chráněni mezinárodním právem jako civilisté.
Ale tato papírová ochrana má jen malý význam v Gaze, která je zdaleka nejnebezpečnějším místem na světě pro novináře, kde podle Výboru na ochranu novinářů bylo za 22 měsíců války zabito více než 180 palestinských novinářů.
Přestože jsou útoky na novináře nezákonné, Výbor na oichranu novinářú (CPJ) uvedl, že za stejné období bylo 26 reportérů obětí cílených vražd, které označilo za vraždy. Posledním z nich je 28letý korespondent Al Jazeery Anas al-Sharif, který byl v neděli zabit spolu se čtyřmi kolegy ve své provizorní redakci před nemocnicí.
Organizace na ochranu svobody tisku a novináři ujpozorňují, že tyto vraždy jsou součástí zastrašovací kampaně, jejímž cílem je znemožnit důležité zpravodajství, které Izrael na mezinárodní scéně ospravedlňuje pomluvami a falešnými tvrzeními, že cílem útoků byli tajní bojovníci Hamásu.
Vzhledem k tomu, že mezinárodním novinářům je zakázáno nezávislé zpravodajství v Gaze – jen hrstce z nich byl povolen vstup pod izraelskou vojenskou eskortou, ale nesmějí se volně pohybovat ani mluvit s Palestinci – je práce novinářů v Gaze velmi důležitá.
„Nemám pochyb o tom, že bránění přístupu mezinárodních médií, zabíjení novinářů, útoky na mediální zařízení a trestání [izraelských] médií, jako je Haaretz, jsou součástí záměrné strategie Izraele, která má zakrýt, co se děje v Gaze,“ uvedla výkonná ředitelka CPJ Jodie Ginsbergová.
Uvedla nedávný incident, kdy štáb BBC natáčel z jordánského vojenského letadla shazujícího humanitární pomoc do Gazy, ale Izrael mu zakázal natáčet zkázu pod letadlem.
„Máme příklad, kdy mezinárodním novinářským štábům bylo povoleno natáčet shazování pomoci, ale ne zkázu, která byla vidět po otevření dveří.“
V červenci se Sharif, jeden z nejvýznamnějších novinářů stále působících v Gaze, stal virálním hitem sociálních médií, když se při reportáži o hladomoru rozplakal. Kolemjdoucí ho vybízeli, aby pokračoval, protože dává Gaze hlas.
Brzy poté izraelský vojenský mluvčí oživil obvinění – poprvé vyslovená v roce 2024 – že je militant, a obvinil ho mimo jiné z falšování masového hladomoru v „falešné kampani Hamásu o hladomoru“.
CPJ vydalo varovné prohlášení, že izraelská obvinění představují výhrůžku smrtí.
„Tato nejnovější nepodložená obvinění představují snahu vyvolat souhlas s zabitím Sharifa,“ uvedla tehdy regionální ředitelka CPJ Sara Qudah. „Není to poprvé, co se Sharif stal terčem izraelské armády, ale nyní je jeho život v akutním ohrožení.“
Izrael zveřejnil soubor dokumentů, které podle něj byly nalezeny v Gaze a spojují Sharifa s Hamásem. Tyto dokumenty jsou nejpozději z roku 2021, dva roky před začátkem války, a Izrael naprosto umlčuje jeho pravidelné živé vystupování před kamerou.
Role jednoho z nejvýznamnějších novinářů v jednom z nejvíce sledovaných míst na Zemi by byla velmi obtížně skloubitelná s velením jednotky Hamásu během totální války.
Dokumenty, které Izrael zveřejnil po zabití dalšího novináře Al Jazeery loni, tvrdily, že Ismail al-Ghoul dostal vojenskou hodnost, když mu bylo 10 let. :)
I když předložili protichůdné a nepřesvědčivé důkazy, existence těchto dokumentů odrážela obavy Izraele z tlaku západních spojenců a nutnost alespoň zdánlivého dodržování mezinárodního práva.
Navzdory mezinárodnímu tlaku Izrael neposkytl žádné vysvětlení smrti čtyř kolegů Sharifa, chráněných civilistů zabitých na svém pracovišti. Ginsbergová uvedla, že se obává, že se jedná o varování, že již tak nepředstavitelná rizika se ještě zvýšila.
„Co mě udivuje, je to, že se ani nepokusili ospravedlnit ostatní vraždy,“ řekla. „Takže přiznávají, že zavraždili tyto novináře, ačkoli věděli, že jsou novináři.
Myslím, že je to záměrné, aby to mělo odstrašující účinek a ukázalo, že Izrael si může dělat, co chce, a nikdo proti tomu nic neudělá.
„Pokud jsme nyní ve fázi, kdy Izrael může tak bezostyšně zaútočit na celý novinářský tým, co to znamená pro bezpečnost všech ostatních novinářů, kteří tam působí? Kdo bude další?“
Francouzský historik Jean-Pierre Filiu, který během konfliktu získal výjimečné povolení vstoupit do Gazy za účelem akademického výzkumu, uvedl, že měsíc strávený výzkumem v této oblasti ho také přesvědčil, že Izrael se snaží umlčet zpravodajství z Gazy.
„Teď chápu, proč Izrael mezinárodnímu tisku odepírá přístup k tak otřesným scénám,“ řekl v rozhovoru pro Haaretz po návratu z cesty.
Diskuse