Problémy v ruské ekonomice znamenají, že Putin jednání opravdu potřebuje

14. 8. 2025

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 Kreml nejprve využil rozpočtové výdaje, protisankční opatření a růst úvěrů k podpoře investic, což bylo do značné míry úspěšné, protože ekonomika v letech 2023 a 2024 rostla téměř o 4 %. Na konci roku 2024 však opatření přijatá k zajištění válečné ekonomiky vedla k přehřátí ekonomiky, růstu mezd a nekontrolovatelné inflaci.

Nyní ekonomika po více než dvou letech solidního růstu zažívá pokles. Kontrakce je způsobena poklesem aktivity v těžebním průmyslu, obchodu, nemovitostech a volném čase, který nedokázal vyrovnat paralelní růst v zemědělství, zpracovatelském průmyslu a veřejné správě. V důsledku toho ruská centrální banka předpovídá pro rok 2025 meziroční růst mezi 1 a 2 % a pro rok 2026 růst kolem 1%.

Navzdory optimismu centrální banky MMF nedávno snížil svůj vlastní odhad růstu ruského HDP na 0,9 % v roce 2025 a 1% v roce 2026.

Současné zpomalení ruského hospodářství lze považovat za příležitost pro tvůrce politik ve Spojených státech a v Evropě k eskalaci tlaku na Rusko. Je však důležité poznamenat, že tito tvůrci politik od roku 2022 přeceňovali ekonomickou slabost Ruska, což mělo zanedbatelné výsledky na řízení války v Ukrajině ze strany Ruska.

Proto se politika hospodářské zdrženlivosti, na rozdíl od hospodářské války, stále jeví jako nejlepší přístup k ukončení války na Ukrajině. Další sankce proti Rusku a zemím, které s Ruskem obchodují, jak hrozil prezident Trump, mohou mít na světovou ekonomiku vážnější dopad než na Rusko.

Trumpova výzva k sekundárním sankcím pouze přispěla ke sblížení zemí BRICS a posílila protiamerickou nedůvěru na globálním Jihu. Brazilský prezident Lula da Silva odhalil plány svolat lídry Indie a Číny, aby projednali společnou reakci zemí BRICS na cla a sekundární sankce uvalené prezidentem Donaldem Trumpem.

„To, co prezident Trump dělá, je tichá válka – chce rozbít multilateralismus, v rámci kterého se dohody uzavírají kolektivně, a nahradit ho unilateralismem,“ řekl Lula.

Zvýšená geopolitická nestabilita nebo dokonce eskalace současných konfliktů v Izraeli, Íránu nebo na Kavkaze, a zejména v Arménii, by mohly způsobit kolísání cen ropy a donutit Rusko přesunout zdroje, které nemá, což by mělo neočekávaný dopad na ruský rozpočet.

Pokračující zpomalení v první polovině roku 2025 přispělo k prohloubení rozpočtového deficitu, který zemi omezil možnosti výdajů na infrastrukturu a veřejné služby. Kreml zřejmě začal přesouvat prostředky z důležitých investičních projektů v oblasti silnic, železnic a veřejných služeb do vojenského rozpočtu, ale na základě veřejně dostupných statistik je to těžké rozluštit.

List Moscow Times spekuluje, že „blackout“ dat je nejnovějším projevem širšího trendu, který začal po zahájení plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Nedávný článek cituje zprávu Promsvyazbank (PSB), která naznačuje, že ruské úřady stále více omezují přístup veřejnosti k základním ekonomickým statistikám, protože rostou obavy z možného ekonomického zpomalení. Zpráva PSB uvádí, že státní statistický úřad RosStat nezveřejnil několik klíčových makroekonomických údajů za červen a první polovinu roku 2025.

Zpráva PSB například uvádí, že v nejnovějších údajích chybí údaje o maloobchodním a velkoobchodním obchodu očištěné o inflaci. RosStat vykázal meziroční nárůst maloobchodního obratu o 12,2 %, ale neuvedl reálné číslo očištěné o inflaci. Analytici PSB odhadují, že reálný růst obratu se může blížit spíše 2–3 %.

Nedávná absence klíčových údajů následuje po ostrých vyjádřeních ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně možného zpomalení ekonomiky na ekonomickém fóru v Petrohradu letos v červnu. Během fóra varoval ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Reshetnikov, že ruská ekonomika je „na pokraji recese“.

V pozdějších vyjádřeních Putin uvedl, že „několik odborníků poukázalo na rizika stagnace a dokonce recese. To za žádných okolností nebude povoleno.“

Navzdory tvrzením Kremlu průzkum S&P Global Purchasing Managers’ Index (PMI) pro Rusko ukázal, že výrobní sektor klesl z 50,2 v květnu na 47,5, což signalizuje prudký pokles. „Klesající produkce, ubývající nové zakázky a propouštění jsou příčinou propadu výroby a představují vážnou výzvu pro ekonomiku silně závislou na průmyslové výrobě.“

Průzkum také ukázal, že ztráty pracovních míst se zrychlily nejrychlejším tempem od dubna 2022. Průzkum předpovídá, že míra nezaměstnanosti v Rusku, která v roce 2024 činila 2,9 %, by se v roce 2025 mohla zvýšit na 3,5 %. Podle ruské Vyšší školy ekonomické chybělo na konci roku 2024 v zemi přibližně 2,6 milionu pracovníků, a to především kvůli tomu, že muži odešli do války nebo uprchli do zahraničí, aby se jí vyhnuli.

Zprávy o zaměstnanosti jsou mírně znepokojivé, protože rekordní zaměstnanost byla spolu s vyššími mzdami jedním z významných úspěchů válečné ekonomiky. Údaje za červen potvrdily, že růst mezd stále vzrostl o 12%, ale tento údaj představuje pokles z 19% ve stejném období roku 2024.

Ve snaze řešit závažné problémy s inflací a investicemi způsobené přehřátím ekonomiky snížila ruská centrální banka v červenci základní úrokovou sazbu z 20% na 18%. Ruské podniky považovaly toto opatření za pozitivní signál v boji proti drtivé inflaci, která omezovala úvěrové náklady a investice do ekonomiky.

Poté, co centrální banka v červnu snížila sazbu z 21% na 20%, inflace v červenci klesla z 9,4% na 9,2%. Centrální banka předpovídá, že inflace do konce roku 2025 dosáhne 6 až 7% s cílem 4% do konce roku 2026.

Nižší inflace pomůže oslabit rubl, který brzdil obchod. Ruský rubl od začátku roku posílil vůči americkému dolaru o 45% a stal se tak jednou z nejvýkonnějších měn světa. Silný rubl však také vedl k vyšším cenám ruského vývozu, který v červnu meziročně poklesl o 6%.

Další nevýhodou silného rublu je, že příjmy z energetických zdrojů denominované v dolarech generují méně rublů do ruského rozpočtu. V důsledku toho poklesly příjmy Ruska z ropy a zemního plynu kvůli sankcím a slabším cenám a v červenci meziročně klesly o 27%.

Ačkoli Kreml nerad hovoří o předpokládané ekonomické stagnaci, opatření na snížení inflace a stimulaci větších investic do podnikání by měla oslabenou ekonomiku dostatečně oživit, aby Moskva získala ekonomickou stabilitu nezbytnou k pokračování svých cílů na Ukrajině alespoň do roku 2026 – pokud to bude nutné.

Po roce 2026 bude otázkou, zda se ruská ekonomika dokáže zotavit natolik, aby vynutila mír na Ukrajině a zároveň dosáhla všech svých cílů.

Celý článek v angličtině ZDE