Orbánův hlavní politický oponent obvinil ruské tajné služby ze zasahování do maďarských voleb

15. 8. 2025

Po patnácti letech u moci se Orbánovi nedaří: Maďaři jsou nespokojeni s ekonomickou stagnací, vysokou inflací, zchátralou infrastrukturou a korupcí. Na pozadí vzestupu populistických sil v Evropě navíc na Orbána zapomněl Donald Trump, na jehož ideologickou blízkost se spoléhal.

"34 let (po stažení sovětských vojsk) chce Rusko opět přímo zasahovat do maďarské politiky, opět chce bezostyšně ovlivňovat rozhodování maďarských voličů," citovala agentura Bloomberg Magyara, jehož středopravicová strana Tisza (Strana respektu a svobody) má v průzkumech před Orbánovou stranou náskok 15 procentních bodů. Takto Magyar reagoval na prohlášení zveřejněné ve středu ruskou zahraniční zpravodajskou službou (SVR), že Evropská komise a její předsedkyně Ursula von der Leyen údajně "vážně studují scénáře změny režimu v Budapešti". "Hlavní kandidát na post předsedy vlády je považován za loajálního ke globalistickým elitám", tvrdí SVR. "Kalkulace je taková, že ho přivede k moci v parlamentních volbách na jaře 2026", "nebo možná dříve". Na podporu Magyara již byly mobilizovány významné materiální, administrativní, mediální a lobbistické zdroje."

"Data", která zveřejnila SVR, jsou podobná obviněním, která proti Magyarovi vznesla strana Fidesz, která vládne od roku 2010. Text zveřejněný v Moskvě neobsahuje "nic nového", řekl ve čtvrtek ministr zahraničí Péter Szijjártó a zopakoval obvinění. Orbán a jeho vláda dlouhodobě vedou kampaň proti evropským strukturám a proti Ursule von der Leyen osobně, například vylepováním plakátů s nápisem "Netančete podle jejich melodie". A Orbán oznámil spiknutí v Evropské komisi a Evropském parlamentu s cílem změnit maďarskou vládu v roce 2024.

Orbán opakovaně bránil Evropské unii uvalit sankce na Rusko v reakci na jeho agresi na Ukrajině a přidělit peníze napadené zemi. Je také proti přijetí Ukrajiny do EU a byl jediný, kdo nepodepsal prohlášení unie o podpoře Ukrajiny a jejích požadavků v předvečer setkání Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce.

Je to "vztek v Bruselu z pokusů Budapešti provádět nezávislou politiku a ovlivňovat kolektivní rozhodování, především o Rusku a Ukrajině," vysvětluje SVR "zákeřné plány Bruselu". Kromě toho se v prohlášení uvádí, že "Kyjev se aktivně připojil ke kampani za 'demontáž' maďarské vlády na příkaz Bruselu, 'uražený' tím, že Budapešť blokuje proces jeho evropské integrace."

Volby v Maďarsku se mají konat v dubnu 2026. Navzdory tomu, že se Orbánovi během jeho vlády podařilo do značné míry dostat média pod kontrolu, roste nespokojenost se stavem věcí a jeho politikou v zemi. Podle červnového průzkumu sociologické služby Median má 51 % rozhodnutých voličů v úmyslu hlasovat pro maďarskou stranu Tisza a pouze 36 % pro Orbánův Fidesz.

Země se ubírá špatným směrem, domnívají se více než dvě třetiny respondentů - a 62 % požaduje změnu vlády.

Ta předpověděla pro letošní rok hospodářský růst o 3,4 %, ale nyní očekává pouze 1 % poté, co se HDP v prvním čtvrtletí snížil o 0,1 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím a ve druhém čtvrtletí vzrostl pouze o 0,4 %. Přestože se Maďarsku podařilo vyhnout technické recesi (která je považována za dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu), "celkový obraz stagnace se nezlepšil," uvedla Orsolia Nieste, ekonomka Erste Group Bank. Do konce roku 2025 předpovídá růst o 0,8 %, ale domnívá se, že může být ještě nižší.

Maďarská ekonomika od konce roku 2022 stagnuje. Obyvatelé si stěžují na zchátralou infrastrukturu včetně dopravy, na kterou vláda nemá dost peněz. Jedním z důvodů je, že EU nevyčleňuje miliardy eur z rozvojového rozpočtu Budapešti jako trest za to, že Orbán a jeho vláda porušují evropské normy, včetně potlačování svobody médií a nezávislosti soudnictví.

V indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Orbánovo Maďarsko propadlo na nejnižší úroveň mezi zeměmi EU. Podnikatelé spojení s politiky si pěstují luxusní životní styl, premiérův zeť vybudoval hotelové impérium a z přítele z dětství se stal miliardář.

Lidé "si uvědomili, že někteří nepředstavitelně zbohatli z peněz daňových poplatníků, zatímco jiní se snaží vyjít s penězi," řekl agentuře Bloomberg Endre Asbot, osmašedesátiletý bývalý učitel. Vždy volil Fidesz, ale nyní, jak říká, "se politická krajina mění".

Orbán doufal, že zvýší svou popularitu s pomocí Trumpa, kterého opakovaně chválil a v lednu se dokonce pokusil zablokovat prodloužení sankcí EU proti Rusku s tím, že příchod prezidenta, který chce ukončit válku na Ukrajině, do Bílého domu dramaticky změnil situaci. Trump však Orbána nijak nepodporoval a jeho politika ohrožuje maďarskou ekonomiku dovozními cly, sankcemi proti kupcům ruské ropy a požadavky na přerušení vazeb s Čínou, na jejíž investice Orbán hodně vsadil.

Zdroj v angličtině: ZDE