Moskva obviňuje Finsko a Estonsko z porušení hraničních smluv

29. 5. 2026

čas čtení 2 minuty
Finsko a Estonsko porušují dohody o státní hranici s Ruskem, uvedl Vladimir Kulišov, šéf pohraniční služby FSB, v rozhovoru pro list Rossijskaja Gazeta. Podle něj finské úřady postavily inženýrské bariéry "na místech, která nejsou stanovena Smlouvou o režimu sovětsko-finské státní hranice ze dne 23. června 1960" a Estonsko se snaží "odklonit od dodržování dohod o vymezení vodních ploch jezera Peipus a řeky Narvy".

"Jejich iniciativy vytvářejí podmínky pro konfliktní situace na státní hranici a také negativně ovlivňují praxi zajišťování bezpečnosti plavby na pohraničních vodách," uvedl Kulišov. Také oznámil "nárůst provokativních akcí" ze strany Finska a Estonska. Kulišov tak označil omezení při překračování hranic s Ruskem: zkrácení pracovní doby a uzavření kontrolních stanovišť, zpřísnění kontroly a změny pravidel pro průjezd osob a vozidel. Zdůraznil, že všechna tato opatření "porušují práva a zasahují do zájmů" nejen občanů těchto zemí, ale i Rusů.

Vedoucí pohraniční služby FSB dodal, že navzdory výzvám Moskvy neexistuje "žádný konstruktivní přístup" ze strany Helsinek a Tallinnu k řešení těchto problémů, což je "nutí" připravovat se "na různé scénáře".

Podle Kulišova se situace na západních hranicích Ruska obecně "výrazně zhoršila": Finsko, baltské země a Polsko posilují kontingenty na hranicích, budují nové vojenské základny, nakupují velké množství zbraní, zlepšují schopnost přesunu vojsk a aktivně provádějí cvičení "pod záštitou NATO", pracují na "scénářích střetu s Ruskem". Kulišov zdůraznil, že Moskva to považuje za "hrozbu národní bezpečnosti" a pokračuje v budování skupiny "na hranici s nepřátelskými státy v Evropě".

25. května prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožňuje využívat armádu k "ochraně" Rusů v zahraničí v případě "jejich zatčení, zadržení, trestního a jiného stíhání". Parlament za něj učinil podobná rozhodnutí před anexí Krymu v roce 2014 a plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v roce 2022.

Téhož dne ruské ministerstvo zahraničí oznámilo plány podat odvolání k Mezinárodnímu soudnímu dvoru s cílem "ochránit práva" Rusů v baltských zemích. Ministerstvo tvrdilo, že úřady Lotyšska, Litvy a Estonska "zakazují" používání ruského jazyka, "přepisují historii" a vedou "represivní politiku útlaku a zastrašování".

Vyšší evropští představitelé sdělili 26. května, že Rusko by mohlo zaútočit na NATO během příštích 12 měsíců. Na tomto pozadí aliance začala připravovat plán na urychlené nasazení vojsk na obranu baltských zemí, uvedly zdroje pro agenturu Reuters.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
196

Diskuse

Obsah vydání | 29. 5. 2026