Krize na Blízkém východě: Izraelská armáda obsadila strategický hrad v Libanonu při nejhlubším vpádu do země za posledních 26 let

31. 5. 2026

 

Hizballáh „provedl četné útoky“ z hřebene, uvedla izraelská armáda a dodala, že její jednotky zasahují proti odpalovací infrastruktuře v této oblasti, ze které „byly vystřeleny stovky střel směrem k izraelským civilistům a vojákům IDF“.

Izraelské jednotky také operovaly poblíž Nabatiehu, významné bašty Hizballáhu v jižním Libanonu, uvedla armáda.

Záběry z dnešního rána ukázaly izraelskou armádní vlajku vztyčenou nad citadelou Beaufort Castle, přičemž bylo slyšet ostřelování a z okolí stoupal kouř.

Pevnost nabízí široký výhled na jižní Libanon, což z ní činí pozici značné strategické hodnoty. Křižácká pevnost pochází z 12. století a předtím, než ji v roce 1268 dobyl sultán Baibars, přecházela z rukou křižáků do rukou islámských sil. Hrála důležitou roli v minulých konfliktech mezi Izraelem a Libanonem, což z ní činí jednu z mála středověkých pevností, které se osvědčily v moderní válce.

Izraelské síly dobyly hrad, známý také jako Qalaat al-Shakif, v roce 1982 a používaly jej jako základnu během své předchozí okupace jižního Libanonu, která trvala téměř dvě desetiletí a skončila v roce 2000.

Izraelská vlajka vlaje na hradě Beaufort, pohled z Marjayounu v jižním Libanonu, neděle. Fotografie: Reuters

Izraelské jednotky dobyly horu s hradem postaveným křižáky v jižním Libanonu při svém nejhlubším vpádu do země za více než čtvrt století.

Dobytí hradu Beaufort poblíž města Nabatiyeh přišlo po dnech intenzivních bojů a leteckých úderů v okolních vesnicích, kde izraelské jednotky bojovaly s členy Hizballáhu v členitém terénu.

Arabský mluvčí izraelské armády Avichay Adraee zveřejnil na X fotografii, na které jsou izraelské jednotky zachyceny při pochodu před hradem, a ministr obrany Israel Katz napsal, že nad hradem vztyčili izraelskou vlajku. Izraelské jednotky tento hrad již dříve dobyly v roce 1982 a držely jej až do svého stažení z Libanonu v roce 2000.

„Čtyřicet čtyři let po hrdinské bitvě o Beaufort a v tento den, kdy si připomínáme vojáky padlé v první libanonské válce (1982), se naše jednotky vrátily na vrchol Beaufortu a opět tam vztyčily izraelskou vlajku,“ uvedl Katz na svém kanálu na Telegramu.

Izraelský útok přišel navzdory formálnímu příměří, které platí od dubna, a jen několik dní před dalším kolem jednání, které se má konat 2. a 3. června na americkém ministerstvu zahraničí.

• Izrael rozšířil rozsah svých operací v Libanonu vysláním vojáků přes řeku Litani, která dříve sloužila jako de facto hranice. Izrael označil oblast od Litani až po řeku Zahrani za bojovou zónu. Někteří obyvatelé již oblast opustili kvůli intenzivním útokům v posledních dnech, ale v mnoha městech této oblasti lidé zůstávají.
• Hizballáh se přes noc přihlásil k dvěma útokům namířeným proti izraelským vojákům a tanku Merkava v jihozápadním městě Bayada poblíž hranic. V posledních dnech skupina uvedla, že se střetla s izraelskými vojáky v několika městech severně od řeky poblíž Nabatiyehu a hradu.
• Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že počet obětí v zemi od března činí 3 371, včetně civilistů a bojovníků. Izraelská armáda v neděli oznámila, že jeden z jejích vojáků byl předchozí den zabit výbušným dronem Hizballáhu v jižním Libanonu, čímž se počet izraelských vojenských obětí od začátku března zvýšil na 25.
• Americký prezident Donald Trump uvedl, že od Íránu získal záruky, že nebude vyvíjet jaderné zbraně, poté co se objevily zprávy, že Teheránu zaslal přísnější mírový návrh. Trump uvedl, že mezi jeho priority pro jakoukoli dohodu patří zabránění Íránu ve vývoji jaderných zbraní a znovuotevření blokované Hormuzské úžiny.
• Benjamin Netanjahu uvedl, že vydal izraelské armádě rozkaz převzít kontrolu nad 70 % pásma Gazy, což hrozí narušením již tak křehkého příměří a vytvořením katastrofálních humanitárních podmínek na již tak zdevastovaném území.