Stavební odpad: „Bílé zlato“: Zakopáno místo recyklováno
5. 12. 2025
čas čtení
18 minut
Britská televize Channel 4 ve svém zpravodajství upozorňuje, žer v Anglii vznikají za nečinnosti všech úřadů obrovské ilegální skládky odpadu, které brutálně ničí životní prostředí. Viz její nejnovější video. Nyní zjišťujeme, že v Česku se to děje taky.
(České titulky si u tohito videa zakliknete v liště vpravo dole)
Nelegální obchod s odpadem je stejně lukrativní jako obchod s drogami – jen se snáze skrývá. Výzkum CORRECTIV.Europe ukazuje, jak dvě firmy z Německa a Česka zřejmě již roky nechávají mizet stovky tisíc tun stavebního odpadu těsně za hranicí.
Na konci tohoto vyšetřování, které se týká tisíců tun bílé hmoty, která se již roky dodává přes německo-českou hranici, voláme jednomu z dealerů. Předstíráme, že máme zájem o společné obchody. Petr D., který je již dlouho v hledáčku českých úřadů, na to skočí. Po několika minutách se zeptá: „Hledáte levné řešení?“ D. mluví německy a říká, že často cestuje služebně do Německa. V Bavorsku má „partnera“, který zprostředkovává přepravu zboží přes hranice. „Bereme to od firmy M., to je náš hlavní dodavatel.“
V tomto příběhu nejde o kokain, ale o sádru. Přesněji řečeno: o sádrový odpad a jiný stavební odpad.
Podle Europolu jsou podvodné obchody s odpadem stejně lukrativní jako organizovaný obchod s drogami. Evropská komise odhaduje, že zločinci v Evropě vydělávají každoročně až 15 miliard eur na nelegální likvidaci odpadu.
Staré pneumatiky a další gumový odpad pokrývají hladinu vody v jednom z uranových kalových rybníků na okraji Mydlovarů. Kde Německo ukládá svůj problémový odpad
„Recyklovány“ v Německu, nelegálně likvidovány v sousední zemi?
Nikde nevzniká tolik odpadu jako na stavbách a při demolici budov. Podle Federálního úřadu pro životní prostředí to bylo v Německu naposledy přes 200 milionů tun – to je více než polovina celkového ročního množství odpadu.
Podle zákona o oběhu odpadů musí být odpad recyklován v co nejvyšší možné míře, v nejlepším případě recyklován. U mnoha stavebních odpadů to již velmi dobře funguje – alespoň to tvrdí stavební průmysl a odpadové hospodářství. Oficiální čísla však mají mezery. Je odpad, který je v Německu oficiálně považován za recyklovaný, ve skutečnosti nelegálně likvidován v sousední zemi?
Výzkum CORRECTIV.Europe ukazuje, že obchodníci s odpady zřejmě již roky ve velkém měřítku nechávají stavební odpad z Německa mizet v Česku. Zjevně vědomě využívají částečně protichůdnou právní situaci v Evropě. V této šedé zóně není vždy zcela jasné, kdo je pachatelem a kdo obětí. I příslušné úřady proto mají v některých případech potíže, navzdory jasným indiciím, určit odpovědné osoby a prosadit platné právo. Zatímco však úřady v Česku již roky sledují jednoho z údajných strůjců pochybných obchodů s odpady, německé úřady se zdají být bezradné.
Škody neutrpí jen životní prostředí. Zatímco někteří podnikatelé vydělávají na nekalých obchodech s odpady, firmy, které se skutečně zabývají čistým recyklováním, jsou v nevýhodě. Německý obchodník s odpady, který si přeje zůstat v anonymitě, v rozhovoru s CORRECTIV.Europe říká: „Tento levný způsob likvidace ničí podnikání poctivých firem a recyklační průmysl v Německu.“
Tento sporný způsob likvidace je obzvláště paradoxní v případě sádry. Tento většinou bělavě lesklý minerál ze skupiny sulfátů se nachází téměř v každém domě: především v sádrokartonových deskách, které se používají k výstavbě lehkých stěn a stropů, ale také jako přísada do omítek, malt, potěrů a lepidel, v pórobetonových tvárnicích nebo ve štuku pod stropem. Sádra hraje „rozhodující roli pro naše budoucí stavebnictví“, uvádí se ve zprávě z roku 2020, kterou zadala konference ministrů životního prostředí.
Sádrový odpad tvoří s přibližně 640 000 tunami pouze zlomek ročního stavebního odpadu. Na rozdíl od většiny minerálních odpadů je však sádrový odpad považován za relativně problematický. Pokud se sádra smíchá s organickými látkami, může vzniknout sirovodík – plyn, který podle varování Spolkového úřadu pro životní prostředí „v malých koncentracích způsobuje nepříjemný zápach, ale ve vysokých koncentracích je smrtelný“. Kromě toho mohou být sulfáty obsažené v sádře vyplaveny a znečistit podzemní vodu.
Abychom zjistili, jakými triky obchodníci s odpady tento materiál v Česku likvidují, zaslali jsme řadu dotazů úřadům v Německu a Česku. Online jsme také vypátrali podezřelé přepravy odpadu na jedné přepravní platformě a vyhodnotili satelitní snímky. Nakonec jsme tajně kontaktovali některé z aktérů, kteří v tomto špinavém obchodě pravděpodobně hrají roli.
Postupně se tak vynořil obraz dvou firem, které si zřejmě již roky předávají stavební odpad z Německa: exportní firma M. se sídlem v Bavorsku – a na druhé straně hranice obchodník s odpady Petr D., který je již dlouho v hledáčku českých úřadů kvůli podezření z nelegální likvidace odpadu.
Na dotaz CORRECTIV.Europe česká inspekce životního prostředí potvrdila, že obě firmy jsou evidovány.
Jejich systém funguje takto: Firma M. z Bavorska nakupuje odpad po celém Německu, který obchodník s odpady Petr D. prostřednictvím jedné ze svých firem dováží do Česka a poté jej předává různým odběratelům – až už není možné dohledat, že se jedná o odpad z Německa, který by v Česku neměl být likvidován. Obě firmy jsou zapleteny do komplexního případu, který se české úřady dodnes snaží rozplést.
První náznaky špinavého obchodu dostaly české úřady již v roce 2019. Úřad pro ochranu životního prostředí tehdy v tiskové zprávě oznámil, co jeho inspektoři našli v lomu kousek za hranicí:
Provozovatelka lomu do něj ukládala především „neošetřený stavební a demoliční odpad“, včetně více než 6000 tun sádrového odpadu a téměř 9000 tun směsi betonu, cihel, střešních tašek a keramického odpadu.
Nález v lomu však byl pouze začátkem. Rok a půl po kontrole v lomu zjistili inspektoři českého úřadu pro životní prostředí, odkud veškerý stavební odpad zřejmě pocházel: obchodník s odpady Petr D. údajně dovážel odpad z Německa a poté jej po léta „kontinuálně“ předával provozovateli lomu. Odpad dovezený z Německa zatěžoval životní prostředí, protože místo recyklace byl „nelegálně likvidován“, vysvětluje česká inspekce životního prostředí na dotaz CORRECTIV.Europe.
Credits: Česká inspekce životního prostředí ČIŽP
Na fotografiích českého úřadu pro životní prostředí je vidět, že kromě cihel byl zřejmě vyklopen také pórobeton obsahující sádru. Likvidace takových lehkých stavebních kamenů je považována za obzvláště problematickou: protože sádra pro výrobu pórobetonu se mísí s jinými materiály, jako je cement, lehké stavební kameny narušují recyklaci.
Zdroj: Česká inspekce životního prostředí ČIŽP
Na fotografiích České inspekce životního prostředí je vidět, že kromě cihel byl zřejmě vyhozen také pórobeton obsahující sádru. Likvidace takových lehkých stavebních bloků je považována za obzvláště problematickou: protože sádra se pro výrobu pórobetonu mísí s jinými materiály, jako je cement, lehké stavební bloky narušují recyklaci.
Zdroj: Česká inspekce životního prostředí ČIŽP
Rozsah tohoto špinavého obchodu byl však zřejmě mnohem větší, než úřady původně předpokládaly: Jen mezi lety 2017 a 2020 měl obchodník s odpady Petr D. kromě 20 000 tun „nezpracované strusky“ dovézt především velké množství stavebního odpadu, včetně více než 30 000 tun betonu a cihel. Zdaleka největší množství však tvořily „stavební materiály na bázi sádry“: Petr D. údajně dovezl z Německa více než 125 000 tun sádrového odpadu.
Bílá vrstva pokrývá bývalý lom, ve kterém bylo podle české inspekce životního prostředí nelegálně uloženo velké množství stavebního odpadu z Německa – mezi lety 2017 a 2020 to bylo přibližně 120 000 tun sádrového odpadu. Zdroj: Google Earth Pro / Google Earth Engine timelapse
Tresty bez odstrašujícího účinku
Při kontrole zajištěných přepravních dokladů úředníci zjistili ještě něco: od koho Petr D. tyto hromady odpadu z Německa získal. Na dotaz CORRECTIV.Europe úřad sdělil, že importní firma Petra D. získala veškerý stavební odpad – „celkem téměř 200 000 tun“ – od jediné firmy: od firmy M. z Bavorska.
Úřad pro životní prostředí uložil pokuty: ve výši přibližně 5000 eur společnosti, která měla odpad vyklopit ve svém lomu, a ve výši přibližně 11 000 eur společnosti Petra D., která odpad dovezla. Společnost M. z Bavorska, která měla zprostředkovat veškerý odpad z Německa do Česka, však podle našich zjištění zůstala dosud bez postihu.
České ministerstvo životního prostředí přitom sděluje, že „přeshraniční přeprava odpadů za účelem jejich likvidace v České republice je zakázána“. O tom byly „opakovaně informovány příslušné orgány v Německu“. V případě lomu těsně za hranicí se podle českého ministerstva životního prostředí jednalo pravděpodobně „pouze o předstírané využití“ odpadů, které však byly „ve skutečnosti odstraněny zasypáním (skladováním) v lomu“.
Bavorská firma, která měla veškerý odpad z Německa získat, se však zjevně nenechala od svých vývozů odradit. Ještě v loňském roce bavorská firma „organizovala“ další přepravy odpadu do firmy Petra D., sdělila česká inspekce životního prostředí – i tento odpad měl nakonec skončit v lomu.
Při kontrole české úřady zastavily nákladní auto z Německa, než stačilo vyložit svůj špinavý náklad: sádrový odpad byl smíchán s polystyrenem, kovem a zbytky izolačního materiálu. Podle názoru českých úřadů měl být tento odpad deklarován jako „smíšený stavební a demoliční odpad“ a jeho vývoz měl být předem schválen.
Na internetové burze nákladů jsme objevili několik pochybných exportů odpadu, které jsou právě teď zprostředkovány do Česka. Na této burze přepravní společnosti zadávají přepravní zakázky. Zadávají, kde má být náklad vyzvednut a kde má být vyložen. Jen mezi koncem října a polovinou listopadu jsme na přepravní burze zdokumentovali přes padesát inzerátů, které mají být vyzvednuty z různých míst, zejména v jižním Německu. Náklad je většinou označen jako „sádrokarton / odpad z demolice budov“ nebo jednoduše jako „sádra“. U některých přepravních zakázek je jako náklad uveden „struska“ – odpadní produkt, který lze použít jako stavební materiál, ale často je kontaminován toxickými těžkými kovy.
Abychom zjistili, odkud přesně odpad pochází a komu je dodáván, vydáváme se za dopravce z Německa. Tajně voláme do české přepravní společnosti, která všechny tyto přepravy inzeruje. Předstíráme, že máme zájem o náklad sádrového odpadu, který má být podle inzerátu vyzvednut v Norimberku. Zaměstnankyně přepravní společnosti nám sdělí přesnou adresu: jedná se o obrovskou stavbu na okraji Norimberku.
Kdysi zde, v obrovském komplexu budov, sídlila zásilková společnost Quelle. Skupina realitních investorů chce tento částečně památkově chráněný areál přeměnit na obytnou a obchodní čtvrť s názvem „The Q“. Tento projekt je považován za jeden z největších přestavbových projektů v Evropě. Protože hlavní investor zkrachoval, stavební jeřáby mezitím stály. Od konce roku 2023 se však opět renovuje a staví – a při tom zřejmě vzniká i sádrový odpad. Rádi bychom se od stavebníků dozvěděli, kdo zajistil likvidaci odpadu. Naši žádost však zůstala bez odpovědi.
O to otevřeněji hovoří zaměstnankyně české přepravní společnosti, která inzerovala přepravu odpadu na burze nákladů. Když jí tajně voláme, ptáme se výslovně, zda všechny přepravy odpadu z Německa organizuje společnost M. „Ano, přesně tak,“ potvrzuje přepravkyně. A je společnost Petra D., českého obchodníka s odpady, dovozcem odpadu? Odpověď je opět jednoznačná: „Přesně tak, ano.“
Žena na telefonu nám navíc prozradila přesné místo určení, kam má být veškerý odpad z Německa vyložen: je to areál malé české firmy. Chráněná před zraky okolního světa, v lesním porostu u přítoku Labe, tato firma také krátce za hranicí zasypává starý lom.
Na satelitních snímcích ze září 2025 je vidět, že část lomu je pokryta bílou vrstvou, na které stojí několik nákladních vozidel. Zdá se, že i v tomto lomu byl nedávno vyhozen velký množství sádrového odpadu a možná i jiného stavebního odpadu.
Kdo do tohoto lomu doveze sádrový odpad, zaplatí za to v přepočtu téměř padesát eur za tunu. Vyplývá to z ceníku, který společnost zveřejnila na svých webových stránkách. To je výrazně levnější než likvidace v Německu. Pro srovnání: na skládce stavebního odpadu v okolí Mnichova, odkud podle našich zjištění na transportní burze má být v současné době dodáno do lomu zjevně obzvláště velké množství odpadu, stojí skládkování sádrového odpadu 90 eur za tunu. V jiných částech Německa je likvidace na skládkách někdy dokonce ještě výrazně dražší (viz infobox).
Česká inspekce životního prostředí na dotaz CORRECTIV.Europe potvrdila, že má informace o probíhajících transportech sádrového odpadu a že je v současné době vyšetřuje.
„Zasypávání dolů je oblíbenou variantou nelegální likvidace odpadu,“ říká odborník Berend Wilkens. Zasypávání dolů odpadem je někdy lukrativnější než samotná těžba surovin. Wilkens naposledy vedl největší skládku nebezpečného odpadu v Evropě poblíž Rostocku, předtím byl 27 let jednatelem společnosti Sonderabfallgesellschaft Brandenburg/Berlin. Během svých čtyřiceti let praxe Wilkens kontroloval mnoho vývozů odpadu – jak na papíře, tak při kontrolách přepravy na silnicích.
„Pochybní obchodníci s odpady, kteří nabízejí falešné recyklace za dumpingové ceny“
I Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) již v roce 2017 varoval v jedné ze svých zpráv před tímto scénářem: „Rozhodujícím faktorem“ pro prosazení recyklace sádry v Německu je „zabránění levnému falešnému zpracování technicky a ekologicky pochybnými způsoby“.
Aby se „zabránilo ekologicky škodlivým praktikám“, doporučil UBA lepší výměnu informací mezi donucovacími orgány spolkových zemí. Úřady by si měly vzájemně poskytovat „informace“ – a to „zejména o pochybných zprostředkovatelích odpadu, kteří nabízejí falešné recyklace za dumpingové ceny“.
Makléři působí v odpadovém průmyslu jako zprostředkovatelé. Obchodují tedy pouze s odpadem jiných společností, sami si většinou nešpiní ruce. Makléřská společnost M. má sídlo v obci v Dolním Porýní, na okraji sídliště prefabrikovaných domů, v zářivě bílé vile s velkou zahradou, jezírkem a terasou. Kolik odpadu společnost za ta léta zprostředkovala do Česka? A především: Ví společnost, že její obchodní partner v Česku nechává alespoň část odpadu likvidovat nelegálně?
Na tyto a mnoho dalších otázek bychom rádi dostali odpovědi od odpovědných osob společnosti M. Samotné vedení společnosti však na náš rozsáhlý dotazník neodpovědělo. Místo toho byla v den, kdy jsme naše otázky odeslali, webová stránka společnosti odstavena. Krátce nato jsme obdrželi dopis od advokátní kanceláře, která si zakazuje jakékoli zpravodajství o společnosti M. Kancelář to odůvodňuje především tím, že CORRECTIV položil příliš obecné otázky. To však není pravda: zaslali jsme dotazník s deseti velmi konkrétními otázkami, zčásti s dalšími podotázkami. Ptali jsme se například na jednotlivé dodávky jasně pojmenovaným příjemcům.
Místo toho tedy kontaktujeme českou společnost, která údajně zasypává svůj lom odpadem, který jí zprostředkovává Petr D. Tentokrát se představujeme jako novináři z Německa. Na naši otázku, co jeho firma dělá s odpadem z Německa, dostáváme od šéfa lomu překvapivou odpověď e-mailem:
„Nedostáváme žádný odpad ze zahraničí (a proto jej ani nezpracováváme). Materiály nám jsou smluvně dodávány výhradně z České republiky.“
Zdroj v němčině ZDE
222
Diskuse