Trumpovu strategii vůči Venezuele doprovázejí pochybnosti

4. 12. 2025

Jelikož Cartel de los Soles je podle americké vlády „odpovědný za teroristické násilí v celé naší hemisféře i za pašování drog do Spojených států“, první tvrzení staví válku s Venezuelou na pořad dne a druhé tvrzení staví na pořad dne také puč proti Madurovi.

Je tu jen jeden problém: Trumpova administrativa má potíže přesvědčit své vlastní agentury a nejbližší mezinárodní partnery o obou tvrzeních. Administrativa je také nepřesvědčila, že Venezuela je „narkoteroristický“ stát, ani že Trumpovo řešení problému – bombardování malých lodí, které údajně převážejí fentanyl a jiné drogy do Spojených států – je legální.

Problém s označením Cartel de los Soles za teroristickou organizaci spočívá v tom, že Cartel de los Soles v podobě, jak ji popisuje Trumpova administrativa, neexistuje. Jak uvádí The New York Times: „Cartel de los Soles není typická organizace, ale obrazné vyjádření". Jedná se o třicet let starý posměšný odkaz na insignie slunce, které nosí venezuelští generálové, a na vojenské úředníky, kteří byli zkorumpováni obchodem s drogami.

„Neexistuje nic jako zasedání představenstva ‚Cartel de los Soles‘. Nic takového neexistuje. Organizace jako taková neexistuje,“ řekl Timesům Phil Gunson, přední analytik International Crisis Group.

Jeremy McDermott, spoluzakladatel think tanku InSight Crime, který se zabývá kriminalitou a bezpečností v Latinské Americe, navíc uvedl: „Kartel sluncí se stal obecně používaným výrazem pro drogový obchod zakořeněný ve státě, ale tyto organizace nejsou propojené – levá ruka neví, co dělá pravá. Rozhodně se nejedná o organizaci jako takovou,“ řekl a dodal: „Pokud se chystáte do války, fakta jsou důležitá.“

Navíc analytici zpravodajských služeb nesouhlasí s tím, že Maduro je „hlavou“ jakéhokoli kartelu, natož pak kartelu, který neexistuje.

Memorandum „sense of the community“ (smysl pro komunitu) ze dne 26. února o dalším teroristickém subjektu označeném Trumpem, zločineckém syndikátu Tren de Aragua (TDA), které shrnulo zjištění 18 agentur americké zpravodajské komunity pod Úřadem ředitele národní zpravodajské služby, dospělo k závěru, že TDA „nejednalo na pokyn Madurovy administrativy a že oba subjekty jsou naopak vůči sobě nepřátelské“.

Podle Timesů údajně Úřad ředitele národní zpravodajské služby nařídil vysokému zpravodajskému analytikovi, aby „přehodnotil“ únorovou analýzu a předložil nové hodnocení. Nová zpráva ze 7. dubna „potvrdila původní hodnocení zpravodajské komunity“ a nadále byla v rozporu s tvrzením administrativy o Madurovi, když dospěla k závěru, že „Madurovův režim pravděpodobně nespolupracuje s TDA a neřídí operace TDA ve Spojených státech“.

Zpravodajská komunita v této zprávě tvrdila, že „nezaznamenala, že by režim řídil TDA“. Místo toho zpráva konstatuje, že „venezuelské zpravodajské, vojenské a policejní služby považují TDA za bezpečnostní hrozbu a postupují proti ní způsobem, který činí velmi nepravděpodobným, že by obě strany spolupracovaly strategickým nebo konzistentním způsobem“.

Nová zpráva však přidala nuancovanější pohled na postoj FBI, která s tímto hodnocením souhlasila, ale nesouhlasila s tvrzením, že některé složky venezuelské vlády pomáhají usnadňovat migraci členů gangu TDA do USA a využívají je jako zástupce k prosazování cílů režimu.

Několik týdnů po druhé zprávě byli Michael Collins, úřadující předseda Národní zpravodajské rady, a Maria Langan-Riekhof, jeho zástupkyně, propušteni. Úřad ředitele Národní zpravodajské služby popřel, že by měl s memorandy cokoli společného, a pouze uvedl, že „ředitelka (Tulsi Gabbard) spolupracuje s prezidentem Trumpem na ukončení zbrojení a politizace zpravodajské komunity“. Osoba obeznámená se situací však agentuře Reuters řekla, že „je jasné, že Collins byl propuštěn jen proto, že dělal svou práci“.

USA se nepodařilo přesvědčit své partnery, že Venezuela je významným zdrojem fentanylu nebo jiných drog přicházejících do Spojených států.

Současní a bývalí američtí úředníci tvrdí, že většina lodí, na které americká armáda zaútočila, se nacházela v průlivu mezi Venezuelou a Trinidadem a Tobagem – průlivu, který se nepoužívá k přepravě fentanylu ani jiných drog do Spojených států. V průlivu převládá pašování marihuany, která tvoří 80% drog, které jím procházejí, a většinu zbytku tvoří kokain. Tyto drogy však nesměřují do USA, ale do západní Afriky a Evropy.

Podle americké protidrogové agentury DEA 90% kokainu, který se dostává do USA, přichází přes Mexiko, nikoli Venezuelu. A Venezuela není zdrojem fentanylu. Světová zpráva o drogách UNODC z roku 2025 hodnotí, že Venezuela „konsolidovala svůj status území bez pěstování koky, konopí a podobných plodin“ a že „pouze 5% kolumbijských drog prochází Venezuelou“.

K dnešnímu dni došlo k nejméně 20 útokům na lodě, které údajně přepravovaly drogy, a 80 lidí bylo zabito, aniž by byli obviněni nebo souzeni. Existují vážné obavy ohledně legality těchto útoků. Hegseth je tento týden grilován kvůli tomu, zda nařídil druhý smrtící útok na loď, při kterém byli zabiti lidé, kteří přežili první útok..

16. října admirál Alvin Holsey, šéf Jižního velitelství USA, které dohlíží na všechny operace ve Střední a Jižní Americe, oznámil, že odstupuje z funkce kvůli zprávám o „skutečném politickém napětí týkajícího se Venezuely“ mezi admirálem a ministrem obrany Petem Hegsethem. Současní a bývalí američtí úředníci tvrdí, že Holsey „vyjádřil obavy ohledně mise a útoků na údajné lodě převážející drogy“.

Washington Post uvádí, že Trumpova administrativa „opakovaně přehlížela nebo obcházela vládní právníky, kteří zpochybňovali legálnost této provokativní politiky“. Stejně jako vojenské a zpravodajské úřady i mnoho právníků a úředníků, kteří měli obavy, „opustilo vládu nebo bylo přeřazeno či odvoláno“.

Mnoho klíčových spojenců Ameriky již není přesvědčeno o oprávněnosti této politiky. Velká Británie přestala sdílet s USA zpravodajské informace o lodích podezřelých z pašování drog u pobřeží Venezuely, protože se domnívá, že útoky „porušují mezinárodní právo“. Velká Británie je jedním z nejbližších spojenců Ameriky a nejdůležitějším partnerem v oblasti sdílení zpravodajských informací. Navíc Londýn má v Karibiku mnoho zpravodajských zdrojů.

A Velká Británie není jediným blízkým spojencem USA, který na základě svých obav podnikl tyto kroky. Kanada, která tradičně pomáhá USA v boji proti pašerákům drog v Karibiku, rovněž Bílý dům informovala, že nechce, aby její zpravodajské informace byly využívány k zaměření lodí pro smrtící útoky. Kanada tvrdí, že její sdílení zpravodajských informací v této oblasti je „oddělené a odlišné“ od těchto útoků a že Kanada „není zapojena“ do útoků USA na venezuelské lodě.

Jean-Noël Barrot, francouzský ministr zahraničních věcí, také uvedl, že Francie je znepokojena, protože útoky „porušují mezinárodní právo“. A nizozemští představitelé již dříve omezili sdílení zpravodajských informací s USA z obavy, že „politizace zpravodajských informací“ by mohla být využita k „porušování lidských práv“.

Kolumbie také přestala sdílet zpravodajské informace s USA, „protože bychom se podíleli na zločinu proti lidskosti“.

Pokud nedokážete přesvědčit ostatní národy – a svůj lid – o svém právu použít vojenskou sílu, možná byste ji neměli používat. Zdá se, že Trump má před sebou ještě hodně přesvědčování.

Celý článek v angličtině ZDE