V íránských prezidentských volbách zvítězil reformista Masúd Pezeškian

6. 7. 2024

 

Pezeškian získal 16 384 403 hlasů a porazil ultrakonzervativce Saída Džalílího, který obdržel 13 538 179 hlasů, při konečné volební účasti 49,8 %, což je velký nárůst oproti rekordně nízké účasti 39 % zaznamenané v prvním kole. V prvním kole se na prvním místě umístil Pezeškian, který porazil tři konzervativní soupeře. Volební účast zahrnovala více než 1 milion neplatných hlasů.

Pezeškian je zastáncem toho, aby si ženy mohly vybrat, zda budou nosit hidžáb, a aby byla ukončena omezení internetu, kvůli kterým musí obyvatelé používat připojení VPN, aby se vyhnuli vládní cenzuře. Po svém vítězství prohlásil: "Těžká cesta, která nás čeká, nebude hladká, leda s vaší společností, empatií a důvěrou."

Pod heslem "Za Írán" Pezeškian slíbil, že bude hlasem těch lidí, kteří nejsou slyšet, a prohlásil, že na protesty se nesmí reagovat policejním obuškem. Ačkoli ho někteří považují ve vysoké politice za naivního, velká část jeho kampaně byla záměrně postavena na jeho osobní bezúhonnosti a také na tom, že v posledních deseti letech nepůsobil v ministerské funkci. Od jeho podporovatelů se okamžitě ozvaly výzvy k propuštění politických vězňů z věznic, které jsou symbolem nahromaděných požadavků, jež může mít Pezeškain problém uspokojit.

Pezeškian čelí při pokusu o změnu minovému poli, a přestože prohlásil, že je loajální íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu, zároveň uvedl, že odstoupí, pokud bude mít pocit, že je jeho práce mařena, a pak vyzve obyvatelstvo, aby se stáhlo z politického procesu.

O přesných pravomocích prezidenta v oblasti zahraniční politiky se vedou spory, ale Pezeškian v postupných, často ostrých televizních debatách tvrdil, že nemůže dosáhnout změn, včetně snížení 40% inflace, pokud nedokáže zajistit zrušení některých sankcí, což by vyžadovalo méně konfrontační přístup k mezinárodním vztahům.

Během kampaně prohlásil, že Írán se v důsledku své zahraniční politiky ocitl v ekonomické kleci a musí být více vstřícný, aby bylo možné sankce zrušit.

Jeho faktickým protikandidátem v kampani byl bývalý ministr zahraničí Džavád Zaríf, který v roce 2015 vyjednal jadernou dohodu, jež vedla ke zrušení sankcí, než Donald Trump v roce 2018 USA z plánu stáhl.

Zaríf prohlásil, že sankce znamenaly pro Írán izolaci. Akciový trh na zprávu o vítězství reformistů reagoval růstem.

Džalílí, bývalý jaderný vyjednavač blízký nejvyššímu vůdci, tvrdil, že Írán by mohl prosperovat díky budování silnějších ekonomických vazeb mimo Západ. Řekl, že Írán zdaleka není klecí, ale útočištěm.

Pezeškianovo vítězství je o to pozoruhodnější, že v posledních prezidentských volbách v roce 2021 nesměl kandidovat žádný reformista a mělo se za to, že vrchol íránského reformismu už dávno pominul a mnoho voličů bylo přesvědčeno, že nemá smysl chodit k volbám, protože všechna rozhodnutí přijímá "stínová vláda".

Potlačení protestů "ženy, život, svoboda" v roce 2022 jen umocnilo pocit, že cesta ke změně prostřednictvím volebních uren je uzavřena. K bojkotu vyzývali mnozí starší reformisté ze zeleného hnutí i političtí vězni ve věznici Evin.

Ale poté, co Pezeškian zvítězil v prvním kole - navzdory pravidlu íránské politiky, že reformisté prohrávají, pokud je volební účast nízká -, vzrostla v jeho volebním týmu důvěra, že by mohl vyhrát, pokud se druhého kola zúčastní více voličů.

Bylo také jasné, že příznivci konzervativnějšího centristy Mohammada Baghera Ghalibafa nehodlají své hlasy přenést na Džalílího, s nímž mají ostré ideologické rozdíly. Zarif vyzval zdržující se voliče, aby šli volit, a řekl: "Ti, kteří se nezúčastnili prvního kola, jste poslali svůj vzkaz v prvním období, nyní musíte svůj vzkaz doplnit svou přítomností."

Další přední pezeškánský stoupenec, bývalý ministr komunikací Mohammad-Javad Azari Jahromi, řekl: "Musíme dokázat, že lid je lid, a ne ti, kteří se považují za strážce lidu."

V sobotu večer reformisté znervózněli, že náhlý nárůst pozdních hlasů je známkou snahy režimu zfalšovat výsledek, z čehož byl obviňován již dříve. Objevily se zprávy, že z vládních prostředků jsou do venkovských vesnic vysíláni duchovní, kteří mají upevnit podporu konzervativců.

V sobotu pozdě večer však z vládních zpravodajských kanálů unikla informace, že Pezeškian zvítězil ještě předtím, než ho íránský volební štáb prohlásil za oficiálního vítěze, což jeho příznivce poslalo do ulic Teheránu.

Jeho závěrečného volebního shromáždění na fotbalovém stadionu v Teheránu se zúčastnilo asi 5 000 lidí, což naznačuje, že jeho kampaň možná nevyvolala potřebnou podporu mezi abstinenty. Po klidné kampani v hlavním městě se jeho jásající příznivci vrhli do ulic Teheránu, aby oslavili vítězství, které málokdo čekal.

V parlamentních volbách na začátku tohoto roku, které se vyznačovaly nízkou volební účastí, konzervativci porazili reformisty. Ghalibafova autorita předsedy parlamentu byla mezitím oslabena jeho porážkou v prezidentských volbách. Politické složení parlamentu bude jednou z mnoha překážek, kterým bude nový prezident čelit, neboť parlament má pravomoc odvolat ministry.

První kolo hlasování 28. června mělo nejnižší volební účast v historii islámské republiky od revoluce v roce 1979. Íránští představitelé dlouho poukazovali na volební účast jako na symbol legitimity pro šíitskou teokracii v zemi, ale Chameneí prohlásil, že ti, kteří zůstali mimo volební místnosti, tak neučinili kvůli opozici vůči režimu.
 
Důvodem předčasných prezidentských voleb byla smrt dosavadního prezidenta Ebrahima Raisiho při květnové havárii vrtulníku. Raisi byl považován za potenciálního nástupce 85letého nejvyššího vůdce a jeho smrt toto nástupnictví narušila. Rozhodnutí přijímá 88členný orgán, shromáždění odborníků.

Západ nyní bude muset rozhodnout, zda Pezeškianovi pomůže, nebo zda zachová plošné sankce kvůli pokračující eskalaci íránského jaderného programu a jeho podpoře libanonského Hizballáhu a jemenských húsíovských povstalců.

Írán obohacuje uran na úroveň blízkou zbrojní kvalitě a udržuje zásoby dostatečně velké na výrobu několika jaderných zbraní, ale zatím nemá k dispozici bojové hlavice ani raketové technologie.

Dodává také Rusku bezpilotní letouny pro použití na Ukrajině. Druhým zahraničněpolitickým poradcem Pezeškiana byl vedle Zarifa bývalý velvyslanec v Moskvě Mehdi Sanei.