Green deal (GD)
19. 11. 2025
/
Beno Trávníček Brodský
čas čtení
4 minuty
Obsahuje
značné množství složitých úkolů a přání a tím se stává
pro běžného smrtelníka neuchopitelnou, nečtivou, nezajímavou
materií. Nejjednodušší tak je (třeba v hospodě) si na ten
„šílený grýndýl“ zanadávat a poslat někam každého, kdo
by ho chtěl hájit. Protože to je přece ten skutečný nepřítel
státu (nás všech) = zelený mozek! Kdo za tuhle situaci může?
Těžko někdo jiný než ten, kdo měl pravidelně, stravitelně a
efektivně o téhle problematice informovat veřejnost a nečinil tak
skoro vůbec = ČESKÝ STÁT.
Aby
se v tom veřejnost mohla zorientovat nějakým schůdným způsobem,
bylo by dobré popsat v mainstreamových médiích problém na něčem
konkrétním, čemu rozumí každý – i v té hospůdce –
například na osobní dopravě. U ní je, jistě i v rámci GD,
prosazována masivní elektromobilita. Na první pohled možná
hloupě a samoúčelně, na kteroužto vlnu naskočili Motoristé a
která, jak víme, je vynesla až do sněmovny parlamentu ČR. Oni
jsou tedy konkrétním a objektivním dokladem veřejného
nepochopení hlavních tezí GD. Současně
je třeba říci, že GD, stejně jako ostatní jiné evropské
agendy, zasluhuje kritické a inovativní přístupy odpovídající
vývoji témat v čase, ne jen slepé plnění již vymyšleného.
Cílem
Green dealu je zjednodušeně řečeno snižování emisí za
dodržení pravidla, že taková transformace bude spravedlivá, tzn.
nebude na úkor žádného jednotlivce ani regionu a budou při ní
podporovány komunity nejvíce zasažené změnami. Důraz
tak klade i na sociální hledisko.
Vložme
tedy tuhle tezi do jedné z položek = úvahy o vhodných pohonech
osobních aut.
Elektropohon je místně emisně nepochybně lepší než spalovací
auto, ve svojí celkové „ekologické stopě“ to ale může být
velmi různé. Čím více budeme k výrobě elektřiny používat
větrnou, solární a vodní energii (tedy obnovitelné zdroje), tím
„lepší“ ekologickou stopu samozřejmě dostaneme pro elektrické
pohony aut. Současně další body získáme pokud se pokusíme
prosadit co nejmenší výkony jejich elektromotorů a tedy objemy
trakčních baterií na úroveň dostatečnou pro přiměřený pohyb
rychlostí 50 / 90 / 130 km/h po určitou (nezbytnou) dobu. S tím
souvisí i potřebné (chytré) vylehčení aut (nikoli tedy na úkor
bezpečnosti posádky). Tím se dál v rámci ekologické stopy
dostáváme k úspoře základních surovin k výrobě takového auta
i surovin speciálních, které se použijí třeba k výrobě
trakční baterie nebo vlastního motoru. Kolik zdravě
minimalistických elektroaut
může vzniknou místo třeba jednoho nyní možná preferovaného
obludného překilowatovaného elektrického SUV? Tři – čtyři –
pět(?)
Důležité
také je jaká elektrická síť bude elektromobily dobíjet. Měla
by být obousměrná a umožnit tak za konkrétních smluvních
podmínek zpětné využití energie z elektromobilů v síti -
zejména v odběrových špičkách. Tím lze ušetřit peníze za
stavbu nejspíš několika „Dlouhých strání“. Vzhledem k
okolnosti, že je pak „stát“ nemusí stavět, mohl by tyhle
předem ušetřené peníze investovat do „ekologické“ obnovy
vozového parku v Česku, třeba formou šrotovného pro nákup
„malých elektromobilů“ do celkového výkonu trakčních motorů
50 kW a s instalovanou vlastností obousměrného pohybu proudu.
Obdobné úvahy lze vést pro větší osobní auta a jejich,
nejspíše hybridní, pohony. Velkých osobních aut by ale ideálně
mělo být na silnicích co nejmenší množství. Další úvahy
mohou být na téma osobní hromadná doprava versus osobní osobní
doprava.
Třeba
tudy vede cesta k přemýšlení o smysluplnému Green dealu.
Největším nebezpečím pro nás tak není Green deal, ale spíš
jeho nešikovná, polovičatá, hloupá či příliš maximalistická
aplikace. Poslední co by vylo vhodné vzpomenout, a pod GD
nepochybně také patří, je potřebný zdravý environmentální
minimalismus ve spotřebě energií, materiálů, věcí jakéhokoliv
druhu!
361
Diskuse