Trump říká, že jeho dohoda s Ruskem o Ukrajině není „konečnou nabídkou“, zatímco se úředníci scházejí na summitu v Ženevě

23. 11. 2025

čas čtení 7 minut
Video: Zelenskyj se v Kyjevě účastnil ceremonie připomínající uměle Stalinem na Ukrajině vyvolaný hladomor, při němž zahynulo obrovské množství obětí:


Americký prezident naznačuje možný prostor pro úpravy poté, co Zelenskyj prohlásil, že návrhy nutí Ukrajinu volit mezi národní důstojností a ztrátou podpory USA

Donald Trump v sobotu prohlásil, že jeho „mírový plán“ vypracovaný v Moskvě (a napsaný původně v ruštině!!)  „není mou konečnou nabídkou“, poté co Ukrajinci ostře reagovali a označili jej za připomínku ostudné mnichovské dohody Nevilla Chamberlaina s Adolfem Hitlerem z roku 1938.

Americký prezident během krátkého prohlášení v Bílém domě novinářům řekl: „Rádi bychom dosáhli míru. Mělo se to stát už dávno... snažíme se to ukončit, tak či onak to musíme ukončit.“

Ukrajinští a američtí představitelé se v neděli sejdou ve Švýcarsku, aby o plánu diskutovali. Očekává se, že se k nim v Ženevě připojí bezpečnostní představitelé z Francie, Británie a Německa.

 

V předvečer jednání americké ministerstvo zahraničí popřelo tvrzení amerických senátorů z celého politického spektra, že jim ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že návrh „není plánem vlády“, ale „seznamem přání Rusů“. Tvrzení, které vyslovili mimo jiné nezávislý senátor Angus King, člen senátního výboru pro zahraniční vztahy, je prý „zjevně nepravdivé“, uvedl zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Tommy Piggott. Rubio později v příspěvku uvedl, že návrh byl vypracován USA „jako silný rámec pro probíhající jednání“ a vycházel z podnětů obou stran. Muskův Grok zjistil, že návrh byl přeložen z ruštiny do angličtiny někým, kdo není rodilý anglický mluvčí., 

Trump dal Volodymyru Zelenskému čas do čtvrtka, aby tento  28bodový dokument podepsal. Vyzývá Kyjev, aby se vzdal území, které v současné době ovládá, ve prospěch Ruska, zmenšil velikost své armády a vzdal se zbraní dlouhého doletu. Vyloučil také evropské mírové síly a sankce za ruské válečné zločiny.

V pátek Zelenskyj v pochmurném projevu varoval, že jeho země v nadcházejících dnech čelí nemožné volbě mezi zachováním národní důstojnosti a ztrátou významného partnera v podobě USA. Přiznal, že země čelí jednomu z nejtěžších momentů ve své historii.

V sobotním projevu Zelenskyj řekl, že skutečný nebo „důstojný“ mír je vždy založen na „zaručené bezpečnosti a spravedlnosti“. Oznámil, že prezidentským dekretem byl jmenován vyjednávací tým, který se brzy setká se svými americkými protějšky v Ženevě pod vedením jeho šéfa štábu Andrije Jermaka.

Další člen ukrajinské delegace, bývalý ministr obrany a tajemník Rady národní bezpečnosti Rustem Umerov, uvedl, že s Washingtonem budou probíhat konzultace „o možných parametrech budoucí mírové dohody“.

Umerov naznačil červené linie a dodal: „Ukrajina přistupuje k tomuto procesu s jasným pochopením svých zájmů. Jedná se o další fázi dialogu, který probíhá v posledních dnech a jehož primárním cílem je sladit naši vizi dalších kroků.“

Zelenskyj se snažil konstruktivně jednat s Bílým domem, který se zdá být odhodlán ukončit konflikt podle jednostranných podmínek Kremlu. Dal jasně najevo, že nemůže vzdát suverenitu Ukrajiny ani opustit ústavu, která zaručujhe současné hranice země.

Na setkání v Jižní Africe vydali lídři G20 a Evropská rada společné prohlášení, ve kterém odmítli Trumpův plán s tím, že vyžaduje „další práci“. Uvedli, že některá jeho ustanovení, která vylučují členství Kyjeva v NATO a kladou podmínky pro jeho budoucí vstup do EU, budou muset být konzultována s členy EU a NATO.

Ukrajinská reakce na text, který vypracovali Putinův vyslanec Kirill Dmitrijev a Trumpův zástupce Steve Witkoff, byla převážně nepřátelská. Komentátoři uvedli, že se jedná o plán další ruské invaze, a to nejen na Ukrajinu, ale i do dalších částí Evropy.

Mustafa Nayyem, novinář a politik, který vedl ukrajinskou prodemokratickou revoluci na Majdanu v roce 2014, uvedl, že to připomíná Chamberlainovu nechvalně známou mnichovskou dohodu s Hitlerem. Trumpův mírový plán pochází ze stejného „rozpoznatelného žánru“, kdy je oběť vyzvána, „aby formulovala svou vlastní porážku, aby všichni ostatní mohli žít snáze“.

V příspěvku na Facebooku Nayyem uvedl, že je pobouřen „úplnou“ amnestií pro ruské válečné zločiny. Je to urážka lidí, kteří se schovávali ve sklepech v Buče nebo Mariupolu – kde ruské jednotky popravily stovky civilistů – a těch, jejichž děti byly násilně deportovány do Ruska, řekl. „Docela cynická dohoda,“ uzavřel.

V kyjevské stanici metra Zlatá brána 21letý Dmytro Sariskyj řekl, že Rusko se „už roky“ snaží ovládnout Ukrajinu politicky i územně. V dohodě s Trumpem „téměř nic“ neuznalo a nadále udržuje své síly na ukrajinském území. „Myslím, že tato dohoda je pokusem zlomit Ukrajinu a vnutit nám nespravedlivé podmínky,“ řekl.
 

Pokud by Zelenskyj návrhy podepsal, Kyjev by byl nucen vzdát se svých svobod, řekl. Pokud by tak neučinil, USA by s největší pravděpodobností přerušily spolupráci a sdílení zpravodajských informací, které jsou pro ukrajinské jednotky na frontě klíčovým zdrojem informací o bojišti. „Prozatím neexistuje žádné dobré řešení,“ poznamenal.

Další cestující, devatenáctiletá Sofia Barchanová, řekla, že Ukrajina „zůstane silná“ i bez americké podpory. „Budeme bojovat tak dlouho, jak bude třeba. Naše území zůstane naším územím, včetně Krymu a východu. Patří Ukrajině.“ Řekla, že Zelenskyj je „chytrý člověk“ a předpověděla, že se nevzdá ukrajinského území.

Olena Ivanovna, která promluvila v dešti vedle kopie původní středověké brány v Kyjevě, řekla, že je vděčná Trumpovi za jeho mírové úsilí. Řekla, že Ukrajina by měla být připravena dočasně se vzdát Krymu a východní oblasti Donbasu, pokud to znamená zachování Ameriky jako partnera. „Prezident Zelenskyj by měl uspořádat referendum a zeptat se lidí,“ řekla.

Předchozí evropští lídři tento plán jednoznačně odsoudili. Bývalá finská premiérka Sanna Marinová jej označila za katastrofu, a to nejen pro Ukrajinu a Ukrajince, ale pro „celý demokratický svět“. Řekla, že pokud Západ projeví slabost a ignoranci – jako tomu bylo v roce 2014, kdy Putin anektoval Krym – bude následovat „více agrese a konfliktů“.

Bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt citoval Churchillovu definici mnichovana jako „člověka, který krmí krokodýla v naději, že ho sežere jako posledního“. Dodal: „Trump se nyní staví na Putinovu stranu. Evropa musí znovu zvolit: mnichovanství nebo naše hodnoty, imperialismus nebo svobodu. Další moment pravdy pro naši [Evropskou] unii.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
177

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2025