Je reálné ekologické prohlédnutí lidstva?

24. 11. 2025 / Josef Poláček

  

Tak tedy takto: cestu k "optimismu" v plném slova smyslu nevidím bohužel nikde. A cesty k - případným - řešením? Je možno jmenovat určité podmínky, za kterých by se takovéto cesty mohly otevřít.

Připomeňme si základní teze: 

- Samotná technická řešení mohou pouze zmírnit ekologické problémy lidstva, utlumit současnou akutní krizi, ale nemohou být řešením skutečným, dokud lidstvo bude pokračovat ve svém současném konzumním, plýtvavém způsobu existence. 

- Takovouto změnu může přivodit pouze celoplanetární katarze, tedy hluboká morální sebereflexe současné světové populace, jejímž výsledkem by byla zásadní změna životních hodnot, životních motivací, a tedy i reálného jednání a chování obyvatel této planety.

Základní otázka zní: je takováto změna reálně vůbec myslitelná? A pokud ano, co by takovouto převratnou změnu mohlo přivodit?

Napřed přece jenom trochu optimismu: stalo se už několikrát v historii lidstva, že k zásadním, převratným změnám v hodnotovém nastavení lidské civilizace došlo. Například (dnes se to jeví už samozřejmostí, ale svého času to byl až přímo revoluční počin) když svého času byly vydány první právní kodexy, které skoncovaly s libovůlí mocných, které stanovily že každý člověk má svá nezadatelná práva. Nebo například když se s židovskou tradicí objevil, a pod dominancí křesťanství do dalekého světa rozšířil striktní příkaz "nezabiješ!" Ano, tyto příkazy a normy jsou stále znovu a znovu porušovány; ale přece jenom s nimi vstoupil do vědomí lidstva zcela nový prvek, který zde předtím takto vůbec nebyl přítomen.

Takže tedy: principiálně nelze vyloučit, že by i v současné době mohlo dojít k žádoucímu (ekologickému) zásadnímu převratu v hodnotovém nastavení lidstva. Oproti této možnosti ale stojí dva klíčové, dost možná až fatální faktory.

Za prvé: současný konzumerismus lidstva nevznikl nijak nahodile, nýbrž má své evoluční kořeny. Člověk (jako ostatně prakticky každý jiný živý tvor) je evolučně naprogramován k tomu, aby neustále maximalizoval své životní zdroje. Tedy v případě lidstva: aby maximalizoval své materiální statky. A protože má tento sklon, mnohdy až přímo posedlost evoluční kořeny, proto je tak krajně obtížné ho nějakým způsobem eliminovat. Je to možné v jednotlivých případech (mnozí lidé tento přirozený sklon k neustálému konzumu dokáží potlačit, vyvážit vyzrálostí své osobnosti, respektive hodnotami kulturními); ale v celospolečenském respektive celoplanetárním měřítku to bude velice obtížné. 

A za druhé: v cestě takovéto očistné katarzi stojí současné politické uspořádání. Totiž: liberální demokracie. Nedá se nic dělat, ale je tomu tak. Klíčovým problémem zde je, že liberální demokracie z lidské společnosti prakticky zcela eliminovala princip odpovědnosti, odpovědného jednání. Ano, tato liberální demokracie v dobách svého vzniku v 18. století předpokládala a věřila, že tím že člověka osvobodí z jeho poddanství, že zde vzápětí vznikne zralá, odpovědná občanská společnost, která bude racionálně a nepředpojatě řešit otázky řízení společnosti ve společném zájmu všech. Jenže - ve skutečnosti s touto naprostou, ničím nelimitovanou a ničím nevyváženou individuální svobodou byl ze života společnosti prakticky zcela vytěsněn moment odpovědnosti. Tam kde je člověk (jakožto individuum) naprosto a bezvýhradně "svobodný", tam zcela odpadá všechno, co by ho mohlo činit odpovědným za jeho postoje. Tam kde je mu ze zákona povoleno a ústavně garantováno neomezené právo konat a podnikat co se jemu samotnému zlíbí (pokud tím přímo a bezprostředně nezasáhne do individuálních práv někoho druhého), tam nevyhnutelně mizí všechny normy, všechny hodnoty které by mohly mít potenciál tento ze řetězu utržený individualismus potažmo egoismus nějakým způsobem korigovat. Pro náš konkrétní případ zásadního zvratu ekologického vědomí, ekologické odpovědnosti současného lidstva, současného člověka to znamená: tam kde se už jednou usídlila mentalita "já jsem středobodem světa" a "po nás potopa!", tam je extrémně obtížné, až téměř nemožné dosáhnout nějakého zásadního zvratu tohoto životního postoje. Ještě jednou: v rámci politického systému liberální demokracie není nic, není přítomna žádná hodnota, žádná instance, které by mohly od člověka vyžadovat nějakou vyšší, mravně fundovanou míru odpovědnosti.

Jestliže tedy otázka stojí tak, zda je možné aby současné lidstvo zásadním způsobem změnilo své (ekologické) hodnotové nastavení, pak odpověď zní, že pokud vůbec může existovat naděje na takto převratný počin, pak je k tomu zapotřebí jak hluboká mravní a hodnotová sebereflexe/katarze současného lidstva a současného člověka, ale stejně tak i hluboký zásah do v současné době dominantního politického uspořádání liberální demokracie, kdy proti jejímu - principiálně bezuzdnému - liberalismu musí být postavena odpovídající protiváha, tak či onak fundovaný princip osobní, občanské a mravní odpovědnosti.

Tento úkol, tento projekt zásadní a komplexní mentální a mravní transformace lidstva se tedy jeví být krajně obtížným, až přímo nesplnitelným; nicméně aby tato úvaha nekončila až natolik pesimisticky, připomenu zde závěrem co jsem svého času četl v jednom článku o kulturně-historických proměnách v jistém alpském regionu. Bylo to už někdy v dávných časech, někdy na přelomu prvého a druhého tisíciletí našeho letopočtu, kdy na mapě Evropy docházelo mnohdy k až dramatickým změnám. V onom článku pak o vývoji v tomto teritoriu bylo uvedeno: „Došlo zde k celé řadě politických, sociálních, náboženských i kulturních revolucí, které hluboce a po mnoho staletí zásadně změnily celkový charakter života v daném regionu.“

Nijak neuškodí si tedy v dané souvislosti uvědomit: není to zdaleka poprvé kdy lidstvo stojí před dramatickými existenčními výzvami, které je možno zvládnout a překonat jenom prostřednictvím hlubokých společenských, mentálních i politických změn. Principiálně nelze nijak předem vyloučit, že k takto převratným změnám dojde opětovně už v dohledné době, právě v souvislosti s tlakem který na současné lidstvo vytváří aktuální ekologická krize.

p { margin-bottom: 0.1in; line-height: 115%; background: transparent }