Jak šel ou tú na vandr
29. 6. 2024 / Beno Trávníček Brodský
Pohádka na prázdniny – je hezké, když rodiče dětem čtou a povídají
https://www.youtube.com/watch?v=Mc2oxeJrfkg
Svítilo slunce. Hodně, moc. Z lupenů stromů v parku vyskakoval jeden kyslík za druhým. Učili se plout vzduchem. Doufali, že je nevdechne nějaký smradlavý kuřák nebo jiné čuně. Ani notorici a feťáci nestojí za moc. Zrovna ten odvedle – z domku u parku – by jim mohl velet. Pálí jednu od druhé a zapíjí vším, co páchne po ethanolu. Hlavně, že vede řeči o „bordelu, co mu ze stromů v parku padá na jeho krásnou novou... zámkovou dlažbu“. „Tak tam fakt nechci!“ skoro se až pomodlil náš malý nový O2.
Naštěstí(!) foukl vítr opačným směrem. Nový malý kyslík se vznesl nad park a všude okolo vidí spoustu, spoustu kámošů. Tu a tam se mihne nějaký vetřelec, ale vpodstatě idyla. Smutno mu tu fakt není. Kolíbá se ve vánku a raduje se ze života. Jenže najednou vítr zesílil a malý kyslík je proti své vůli unášený do města. V dálce už vidí domky, komín fabriky a přímo pod ním se objevila ta nová silniční magistrála. Najednou co to – pecka jako o zeď – nemůže se pořádně pohnout, cítí se jako svázaný, za ruce i nohy ho drží nějací cizáci. Poletují všude okolo, prudí a halekají: „Jdeme dolů, ať si nás lidi užijou!“ A chlubí se mezi sebou, kdo z nich nebo jejich rodiny kdy koho nejlíp přiotrávil a nebo rovnou zamordoval. O2 nechápe – proč takový zmatek? Kdo vymyslel tuhle dravou džungli?
Kdyby věděl, že lidi sami a sobě dobrovolně, možná by se volně radikalizoval a šel si to s nimi rovnou vyřídit. Možná, že by oslovil i šíleného bratrance, který o sobě tvrdí, že je tři, věčně vede jedovaté řeči a navíc si myslí, že voní jako příroda po bouřce.
Kdyby se tak býval mohl vyhnout tomu ošklivému městu. Zeleně málo, kámoše tady kloudně nepotkáš, jako by ti lidé měli na dýchání raději zbytek menděljovky. Třeba ten lítací prach, nebo jak mu lidi říkají, to je šmejd šmejdů! Každé zrnko navíc veze na palubě různé jedy a pohodlně je dopraví až do plic nešťastníků. Stačí se nadechnout. Funguje to luxusně a definitivně. Dokonce se prý na něm vozí i těžkooděnci jako třeba olovo, rtuť, kadmium, arsen, thalium, stříbro... a spousta dalších neřádů. V člověku se pak zabydlí a pomalu ho rozebírají zevnitř. Tuhle lidskou zálibu fakt nepochopíš!
ÁÁÁááááá... to je fičák! Lekl se malý kyslík a přestal mít čas na rozjímání. Prolétl oknem jakéhosi domku (asi větraj'?) a vidí u zdi nějakou rozžhavenou obludu. „O té asi vyprávěl děda...“ pomyslí si „To budou ty – no ty... kamna!“ „Tak to je konec – možná je to ale to peklo, co o něm mluvila babička? Asi sem zlobil.“ dokončil O2 ve své hlavě rozbor situace. Ale trápení netrvalo dlouho. Kyslík vlétl do kamen, neposedný uhlík a dusík ho čapli za ruce a šup komínem ven. „Neblbni vole, necukej se – dem' škádlit lidi!“... zahalekali vesele a odfrčeli s ním neznámo kam.
A to je, děti, konec naší pohádky. Pokud je vám po malém kyslíkovi smutno, čapněte za ruku rodiče a sázejte stromy, keře, kytičky... vysévejte semínka. Pak budete mít kolem sebe spoustu malých nových veselých kyslíků. Taky můžete zkusit vyplašit ty, kteří chtějí někde ve vašem okolí kácet pěkné stromy - pracují totiž na tom, aby se vám dýchalo hůř.
Cink
Diskuse