Ruská agrese na Ukrajině: Rusko se znovu pokusilo o vlnu raketových útoků

1. 5. 2023

čas čtení 7 minut
- Mezi nejméně 34 zraněnými po útoku na Pavlohrad je pět dětí. Cílem útoku byl zřejmě muniční sklad

Ukrajinská státní televizní stanice Suspilne informovala o aktualizovaných údajích o počtu obětí nočního útoku na ukrajinské město Pavlohrad, který byl zřejmě vedle obytných domů a bytů zaměřen také na muniční sklad. Počet zraněných v důsledku raketového útoku na Pavlohrad se zvýšil na 34, včetně pěti dětí, informoval šéf regionálního úřadu. Dvě ženy jsou na intenzivní péči.

Ukrajinská protivzdušná obrana během vlny ruských úderů v noci z neděle na pondělí sestřelila 15 ruských raket

- Teprve před necelými dvěma týdny Ukrajina oznámila, že do země dorazily systémy protivzdušné obrany Patriot, které si vyžádala od svých spojenců.

USA v říjnu souhlasily s vysláním systémů země-vzduch, které mohou zaměřovat letadla, řízené střely a balistické rakety kratšího doletu, jako jsou ty, které Rusko použilo k bombardování obytných oblastí a ukrajinské energetické sítě.

- Pravidelné změny velení prováděné ruským prezidentem Vladimirem Putinem podkopávají schopnost Moskvy vést soudržnou kampaň na Ukrajině, napsal Institut pro studium války ve svém nejnovějším hodnocení konfliktu.

Prezidentova neochota jmenovat celkového velitele  invaze měla "kaskádovité účinky na ruskou armádu, včetně podněcování intenzivní frakcionalizace, dezorganizace velitelských struktur a živení nesplnitelných očekávání," napsal think tank.

Puytinova  počáteční neochota jmenovat vrchního velitele mohla souviset s očekáváním Moskvy na začátku invaze, že se Kyjeva zmocní během několika dní. "Putin pravděpodobně chtěl tuto rychlou invazi prohlásit za své osobní geopolitické vítězství."

Následné změny byly Putinem a jeho ministerstvem obrany "buď zastírány, nebo pečlivě oznamovány", "aby se uchránili před kritikou, ustanovili obětní beránky za vojenské neúspěchy, uklidnili určité hlasy v ruském informačním prostoru nebo umocnili snahy prezentovat ruské veřejnosti marginální územní zisky jako operační vítězství".

Thinktank dále uvádí:

    Putin dlouhodobě střídá pracovníky na vládních pozicích, aby zajistil, že žádná postava nezíská příliš velký politický vliv, a aby si udržel podporu mezi soupeřícími frakcemi.

    Putin se také běžně vyhýbá přímému odvolání úředníků a místo toho je dočasně degraduje, aby je povzbudil k snaze získat zpět jeho přízeň a zachoval si možnosti budoucího jmenování ...

    Pravidelnost změn ve velení narušuje snahy o formalizaci velení a řízení a návrat dříve degradovaných velitelů (kteří výrazně selhali) pravděpodobně zhoršuje všudypřítomné problémy s pověstí ruského ministerstva obrany i s jeho operační efektivitou.

- Vatikán se podílí na tajné mírové misi, která se snaží ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl papež František.

"V současné době probíhá mise, která však zatím není veřejná. Až bude veřejná, prozradím ji," řekl podle agentury Reuters papež novinářům během letu domů po třídenní návštěvě Maďarska.

Papež dodal, že o situaci na Ukrajině hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a s metropolitou (biskupem) Hilarionem, představitelem ruské pravoslavné církve v Budapešti.
 
"Při těchto setkáních jsme nemluvili jen o Červené Karkulce. Mluvili jsme o všech těchto věcech. Každého zajímá cesta k míru," řekl.

Od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 se František prakticky každý týden přimlouvá za mír a opakovaně vyjádřil přání působit jako prostředník mezi Kyjevem a Moskvou. Jeho nabídka zatím nepřinesla žádný průlom.

Šestaosmdesátiletý papež František již dříve uvedl, že chce navštívit Kyjev, ale také Moskvu v rámci mírové mise.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se s papežem setkal ve čtvrtek ve Vatikánu a uvedl, že s ním jednal o "mírovém vzorci", který předložil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Šmyhal rovněž požádal o pomoc při repatriaci dětí. Kyjev odhaduje, že od invaze Moskvy v únoru loňského roku bylo do Ruska nebo na Ruskem okupovaný Krym odvezeno téměř 19 500 dětí, což odsuzuje jako nezákonné deportace.

-  Šéf ruské žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin v rozhovoru s prokremelským válečným zpravodajem Semjonem Pegovem varoval, že očekávaná ukrajinská protiofenzíva by se pro Rusko mohla změnit v "tragédii", a postěžoval si, že jeho bojovníkům chybí munice. Prigožin, jehož skupina stojí v čele ruského útoku na napadené město Bachmut, předpověděl ukrajinský protiútok v polovině května a uvedl, že Wagner má "pouze 10-15 % nábojů, které potřebujeme".

- Ruská armáda vyměnila svého nejvýše postaveného generála odpovědného za logistiku poté, co se několik dní hovořilo o vyhazovu generálplukovníka Michaila Mizinceva.
Ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení uvedlo, že Alexej Kuzmenkov - bývalý příslušník Národní gardy - nahradil Mizinceva ve funkci "náměstka ministra obrany Ruské federace odpovědného za logistickou podporu ozbrojených sil". V prohlášení se neuvádí, proč byl Mizincev po pouhých sedmi měsících ve funkci nahrazen.

- Ukrajina uvedla, že její vojáci drží části východního města Bachmut. "Nepřítel není schopen převzít kontrolu nad městem, přestože vrhl všechny své síly do boje a má určité úspěchy," uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljar.
Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že jeho síly v neděli obsadily čtyři bloky v západním Bachmutu, podle agentury Reuters, která toto tvrzení nemohla nezávisle potvrdit.

- Při nočním ukrajinském úderu na ruskou pohraniční vesnici Suzemka byli zabiti čtyři lidé, uvedl v neděli gubernátor ruské západní Brjanské oblasti.
"Další dva civilisté byli nalezeni a vytaženi z trosek. Oba bohužel zemřeli," uvedl na Telegramu místní gubernátor Alexandr Bogomaz.

- Ruští velitelé pravděpodobně začali "trestat porušení disciplíny zadržováním provinilých vojáků v 'zindánech', což jsou improvizované cely sestávající z děr v zemi zakrytých kovovou mříží," uvedlo britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zpravodajské informaci. Předpokládá se, že armáda používá "stále drakoničtější" opatření k vynucení disciplíny od podzimu 2022, uvedlo MO, a "zejména od doby, kdy náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov převzal velení operace v lednu 2023".

  -  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij uvedl, že měl "dlouhý a smysluplný" telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.
Francouzský prezidentský  úřad uvedl , že Macron Zelenskému potvrdil podporu Francie Ukrajině a že Macron poskytl aktuální informace o evropské koordinaci s cílem poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc.

- V pátek se konaly pohřby některých z 23 lidí, kteří zahynuli při zásahu dvou ruských raket obytného domu v centrálním ukrajinském městě Uman. Mezi mrtvými bylo i šest dětí.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3968

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2023