Důchody a jak na ně
3. 5. 2023 / Aleš Zuzaňák
V rámci důchodových reforem se objevují nejrůznější úvahy. Odborné týmy pracují, ministři pak průběžně informují veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků o možných variantách úprav současného důchodového systému. Uveďme zde stručně některé z nich, aby bylo patrné, že to není vůbec jednoduché.
V některých vyspělých zemích světa je zaveden tzv. třípilířový důchodový systém.
První důchod dostává občan od státu. Vyšší odvody na důchodovém pojištění znamenají vyšší důchod. Tím je zohledněna zásluhovost.
Druhý důchod dostává občan od penzijního fondu, do kterého putuje část příjmu z hrubé mzdy. Je tedy opět založen na zásluhovosti. Fond peníze spravuje a zhodnocuje.
Třetím příjmem v důchodu jsou vlastní investice a úspory občana. V České republice je finančně podporováno tzv. penzijní připojištění se státním příspěvkem.
V letech 2013 až 2015 fungoval v České republice tří pilířový důchodový systém. Mezi státní důchodový systém, fungujícím na průběžném principu a dobrovolném penzijní připojištění a spoření, byl vložen tzv. 2. pilíř. Při něm jeho účastník pravidelně vkládal 2 % ze své hrubé mzdy a další 3 % platil zaměstnavatel. Po volbách do parlamentu byl 2. pilíř k 31.1. 2016 zrušen, patrně z obavy, že průběžný systém nebude mít dostatek peněz.
Dále uveďme ještě některé zajímavé postřehy, které musí poradní týmy vlády vzít do úvahy.
Například ekonom Metropolitní univerzity Dominik Stroukal uvádí v článku „Průběžný systém se špatně vykrádá“ (viz server E15 dne 11. dubna 2023), že průběžný systém jednoznačně opustit má jednu velkou výhodu i jeden problém. Výhodou je, že vybrané peníze nikde neleží. Kdyby peníze ležely někde na státním či polostátním účtu, mohl by stát na ně třeba v případě pandemie, války nebo drahé energie sáhnout.
Britská dramatička Lucy Prebble napsala hru Enron, kterou uvádělo i naše Národní divadlo. Hra pojednává o energetické společnosti Enron Corporation, která v důsledku účetních podvodů zbankrotovala. Blíže lze najít na Wikipedii, stačí zadat slovo Enron.
Ve hře je však jedna zajímavá scéna, ve které vrátný spokojeně a vřele vítá u vchodu generálního ředitele. Říká mu, že všechny svoje peníze dal do penzijního fondu společnosti, protože si dlouhou dobu dobře vede. Při bankrotu samozřejmě o všechny úspory přišel.
Připomeňme, že v České republice jsou pojištěny pouze vklady u bank do výše 100 000 Euro a jak jsme se mohli dovědět ve sdělovacích prostředcích, v důchodu má člověk strávit 21 let. To by znamenalo, že budoucí penzista v průběhu své pracovní činnosti musí spořit ve více bankách, aby měl jistotu, že mu po bankrotu jakékoliv banky peníze na důchod zůstanou.
Zajímavé také ovšem je, že dosud nikdo z vládních kruhů nezmínil vliv robotizace a elektronizace na pracovní trh a tím i na důchody. Ovlivní to řadu nejen administrativních činností. Například na nové lince metra D mají jezdit soupravy bez řidičů, jak je to běžné třeba v Paříži. V budoucnu třeba tramvaje a vlaky. V USA již jezdí zkušebně taxíky bez řidičů atd.
Očekává se, že statisíce pracovních míst budou zrušeny a nezaměstnanost může dosáhnout desítky procent. Výhodou rostoucí nezaměstnanosti bude sice dle Phillipsovy křivky pokles inflace, ale pro důchodový systém bude nutností zachovat průběžný systém a garantovat alespoň nějaký nízký základní důchod. Danění robotů se zatím zda nesmyslným.
Z tohoto pohledu jsou také úvahy o prodlužování věku odchodu do důchodu zbytečné. Klidně může vláda slíbit odborům předčasný odchod do důchodu třeba horníkům a hutníkům. Během cca 10 let nebudou v České republice horníci vůbec existovat.
Důchodová reforma by se proto měla oprostit od zaběhlých tradičních postupů. Nikdo neví jak robotizace a elektronizace ovlivní pracovní trh v České republice. Je třeba být opatrný a neuzákonit něco, co se bude muset za 5 až 10 let znovu měnit.
Diskuse