Na sociálních sítích se rozšířily záběry, na nichž se ve středu v ranních hodinách nad Kremlem v Moskvě vznáší malý oblak kouře.

Kreml uvedl, že útok považuje za "plánovanou teroristickou akci", informovala ruská státní tisková agentura RIA.

Uvedla, že při údajném útoku byly použity dva bezpilotní letouny, které však ruská obrana zneškodnila.

Putin nebyl zraněn a na kremelských budovách nevznikly žádné materiální škody, uvedl Kreml. V té době v Kremlu prý nebyl.

Putin v Kremlu nepracuje ani tam nepřespává. V Kyjevě to vědí.

"Kreml tyto akce vyhodnotil jako plánovaný teroristický čin a pokus o atentát na prezidenta v předvečer Dne vítězství, přehlídky 9. května," uvedla RIA.

Dodala, že Putin nezměnil svůj program a normálně pracuje v Novém Ogarjovu u Moskvy.

"Ruská strana si vyhrazuje právo přijmout odvetná opatření tam, kde a kdy to uzná za vhodné," dodala.

Ukrajina popírá, że by s útokem měla cokoliv společného. (Není vyloučeno, že to byla ruská akce.)

Julija Mendelová, bývalá mluvčí Volodymyra Zelenského, která nyní patří mezi ukrajinské hlasy hojně se vyskytující na Twitteru, napsala na Twitter: "Další hrozba z Kremlu. Na začátku války se několikrát pokusil zavraždit Volodymyra Zelenského a mlčel o tom. Jak moc máme věřit ruským informacím o údajných útocích ukrajinských dronů na Kreml? Po letech lží a provokací?"

Samuel Bendett, specialista na drony z amerického Centra pro námořní analýzy, uvedl, že soudě podle videa druhého náletu dronu "to vypadá, že má tenká křídla".

To by ukazovalo na útok zavedeného operátora, i když ne nutně státního subjektu, který používá dron, jako je Mugin-5 čínské výroby za 9 500 dolarů.

Drony s pevnými křídly mají delší dolet a dobu letu než jednoduché a levné kvadrokoptéry a letadlo jako Mugin-5 může teoreticky letět sedm hodin rychlostí přibližně 120 km/h, což umožňuje operace na velké vzdálenosti.

Analytici také spekulovali, že by se mohlo jednat o dron ukrajinské výroby UJ-22, který má podle webových stránek výrobce podobnou rychlost a dolet, ale krátké filmové záběry a obtížné rozšíření na jasný obraz znamenaly, že jakákoli pevná identifikace nebyla možná.

Řada náletů na ruské území s použitím dronů byla připsána ukrajinským aktérům nebo ruským partyzánům, včetně útoku na konci dubna na Ruskem okupované město Sevastopol na Krymu, který podle ruských zdrojů provedl roj Mugin-5.

Drony mohou být předem naprogramovány tak, aby zasáhly konkrétní cíl na dálku, ale přesto bylo překvapivé, že se jeden z nich mohl dostat tak blízko ke Kremlu, než byl zřejmě sestřelen.
 
- Blinken: "Nemůžeme potvrdit zprávy o útoku dronů

Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že USA nemohou potvrdit ruské zprávy o tom, že Ukrajina ve středu brzy ráno zaútočila na Vladimira Putina bezpilotním letounem.

V rozhovoru s novináři na otázku o platnosti zpráv odpověděl, že "prostě nevíme".

Řekl:  "[Bereme] vše, co přichází z Kremlu, s velkou rezervou."

Blinken uvedl, že tato válka je pro Rusko již strategickou porážkou a USA jsou přesvědčeny, že Ukrajina v případné protiofenzívě získá zpět větší část svého území.

- Ukrajina a EU dosáhly dohody o pokračování dohody o "ekonomickém bezvízovém styku" po dobu dalších 12 měsíců

Původní dohoda byla uzavřena loni po vypuknutí války. Znamená to, že ukrajinské podniky budou moci i nadále prodávat zboží do EU bez jakýchkoli kvót, vývozních cel nebo tarifů.

Podle ukrajinského premiéra Denise Šmyhala na Telegramu byl dohodnut také přístup pro zemědělské zboží.

Přichází v době, kdy EU ve středu souhlasila s urychlením dodávek munice na Ukrajinu   V březnu se ministři zahraničí dohodli na dodávkách munice pro Ukrajinu v hodnotě 2 mld. eur.

- Prezident Zelenskij prohlásil, že Rusko zřejmě nemá zájem o prodloužení dohody o dodávkách obilí pro černomořskou oblast, ale že Kyjev se soustředí na hledání partnerů pro naplnění dohody a nehledá ruský zájem.

Platnost dohody o dodávkách obilí, kterou zprostředkovalo Turecko a OSN, vyprší 18. května. Zelenskij to uvedl na tiskové konferenci v Helsinkách.
 
- Skupina severských zemí podpořila Ukrajinu, aby se stala členem NATO a EU, po společném prohlášení během návštěvy prezidenta Zelenského ve Finsku.

Skupina Finska, Švédska, Norska, Dánska a Islandu vydala společné prohlášení, v němž uvedla: "Severské země budou pokračovat ve své politické, finanční, humanitární a vojenské podpoře tak dlouho, jak to bude nutné."

Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová uvedla, že Ukrajina bude "hlavním tématem" summitu Rady Evropy,  který se uskuteční koncem května v Reykjavíku.

Její švédský protějšek Ulf Kristersson uvedl, že vítá kroky, které EU podniká za účelem vyslání munice na Ukrajinu. "Nadále podporujeme přístupový proces Ukrajiny ke členství v EU založený na zásluhách," dodal podle agentury Reuters.

Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl:  "Tato válka musí skončit a agresor ji musí ukončit."
 
- Šestnáct mrtvých při ostřelování v Chersonské oblasti

Při středečních útocích na Chersonskou oblast bylo zabito šestnáct lidí.

Ukrajinská generální prokuratura uvedla, že 12 z nich bylo zabito v centru města. Po útocích na supermarket a železniční stanici zahájila "předběžné" vyšetřování válečných zločinů. Posádka sanitky na nádraží oznámila, že se stala terčem útoku.

V supermarketu byli zabiti tři lidé a pět jich bylo zraněno.

V celorepublikových číslech jsou zahrnuti také tři inženýři, kteří pracovali na obnově dodávek elektřiny u obcí Stepanivka a Muzikyvka nedaleko Chersonu.

Úřady dodaly, že 22 lidí bylo zraněno. Jedno dítě bylo ve vážném stavu převezeno do nemocnice.

 

Vytisknout