Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

White House Correspondents' Dinner je nejlepším důkazem toho, že Amerika je stále majákem demokracie a svobody tisku

30. 4. 2023 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty

Prezident Joe Biden vtipkuje o svém pokročilém věku a poslouchá vtipy o důvěrných dokumentech nalezených u něj doma. To je jen kapka z množství otevřeného šikanování prezidenta přímo v jeho přítomnosti ze strany novinářů a komiků, ke kterému dochází každý rok na večeři korespondentů v Bílém domě (White House Correspondents' Dinner). Herec a bývalý kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger zahájil večeři předem natočeným videem o důležitosti svobodného a nezávislého tisku.

Roy Wood Jr. and Biden poke fun at his age at the White House Correspondents' dinner pic.twitter.com/VgXhAwYoGA
— CNN (@CNN) April 30, 2023

S nedávnou výjimkou Donalda Trumpa, jehož nafouklé dětinské ego nedovolilo, aby se jí během svého prezidentství zúčastnil, se alespoň jedné takové večeře zúčastnilo šestnáct prezidentů, počínaje Calvinem Coolidgem v roce 1924. Večeře se tradičně koná poslední dubnovou sobotu večer ve washingtonském hotelu Hilton. Prezidenti jsou při ní zesměšňováni přímo do tváře.

Například Biden musel vydržet - s tím věčným úsměvem, na kterém většina Američanů trvá nepřetržitě - poslouchat komedianta Roye Wooda mladšího, jak mluví o jeho věku, o tajných dokumentech nalezených u Bidena doma, o problémech Bidenova syna, o problémech s popularitou ...

Zúčastnění prezidenti jsou také "nuceni" číst text, který připravili komici, s množstvím sebekritických vět. Například Biden musel číst z teleprompteru: "V mnoha ohledech tato večeře shrnuje mé první dva roky v úřadu - v souvislosti s kritikou ze strany tisku, že se snaží vyhýbat tiskovým konferencím, Biden uvedl: 'Budu mluvit deset minut, odpovím na nula otázek a vesele odejdu.'" V minulosti Barack Obama četl vtipy o svém údajně falešném rodném listu, Bill Clinton o svých sexuálních eskapádách. V roce 2005 první dáma Laura Bushová vtipkovala o nizké inteligenci svého manžela a neschopnosti správně vyslovit některá slova. A on se na ni musel dívat se širokým úsměvem, aby předstíral, že se ho to nedotklo. Velmi dobrá pokořující zkušenost, o níž si nedovedu představit, že by ji takoví Václav Klaus nebo Miloš Zeman připustili.

Bidenovi se zároveň podařilo vrátit úder Fox News Ruperta Murdocha, který trvá na tom, že prezidentův věk je překážkou, tím, že připomněl, že australskému magnátovi je 92 let a stále řídí své mediální království. "Věřím v první dodatek americké ústavy [zaručující svobodu projevu], a to nejen proto, že ho napsal můj dobrý přítel Jimmy Madison," zněl další Bidenův vtip v souvislosti s jeho stářím. (Jimmy Madison, jeden z amerických Otců zakladatelů, zemřel v roce 1836.)

Terčem dalších Bidenových vtipů se stala i televize Fox News, která začátkem tohoto měsíce urovnala soudní spor se společností Dominion Voting Systems za více než 700 milionů dolarů: "Loni se reportéři Fox News mohli zúčastnit této akce, protože byli plně očkovaní a dostali i booster. Letos, po vyrovnání ve výši 787 milionů dolarů, jsou tu proto, že nebyli v situaci, kdy by mohli odmítnout jídlo zdarma".

Asociace korespondentů Bílého domu vznikla v roce 1914, sedm let před první večeří, na protest proti hrozbě prezidenta Woodrowa Wilsona, že ukončí tiskové konference. Wilson se snažil přerušit styky se zpravodajskými médii poté, co tvrdil, že se jeho důvěrné výroky dostaly do večerních novin. Novináři, kteří byli pověřeni informováním o Wilsonově administrativě, se spojili, aby se proti jeho plánu ohradili. Richard Nixon, Jimmy Carter a Ronald Reagan také vynechali několik těchto večeří. Tradice této akce je však pádným důkazem toho, jak si Američané bez ohledu na to, jak často je jejich politický systém ohrožen, udržují mimořádnou míru svobody tisku.

Tím, že jsou prezidenti takto syrově a přímo konfrontováni, jsou nuceni sestoupit mezi normální lidi a čelit kritice a posměškům, které na ně míří z ulice, z médií i od opozice. Jsou na několik hodin postaveni pod světla reflektorů, kdy jsou prakticky mučeni, musí si zachovat úsměv a hrát si na to, že jim to nevadí. Je to, jako kdyby královská rodina musela jednou za rok povečeřet s personálem "dole", podělit se o jídlo, kritiku a humor svého služebnictva.