Jen záchrana životů může zachránit živobytí

20. 5. 2020

Nový koronavirus se ve světě široce rozšířil, zahltil zdravotnické systémy a zabil statisíce lidí. Ale únava z uzavření v domácnostech a důsledků náhlého zamrznutí ekonomické aktivity přinesly oslabené soustředění na lidské náklady choroby. A co jej ještě horší, netrpělivost posílila rozšířený omyl: Že záchrana menšího počtu životů bude stát za to, pokud dojde k rychlé obnově ekonomické činnosti. Ekonomika pandemie takto nefunguje - a reakce na pandemii také takto fungovat nemůže. Jedině akce, která do svého centra staví lidské zdraví, umožní ekonomické oživení, napsali Rajeev Cherukupali a Tom Frieden.

V příštích měsících bude rozhodnutí spotřebitelů a byznysu formovat percepce jednotlivců ohledně bezpečnosti. Pokud vlády nedokážou zachraňovat životy, lidé obávající se viru nezačnou znova nakupovat, cestovat, nebo večeřet v restauracích. To zpomalí ekonomické oživení, bez ohledu na platnost či neplatnost karanténních opatření. Takže jen investice do strategií, které chrání zdraví, umožní ekonomice odrazit se ode dna; zadržování takových výdajů bude znamenat více případů propuknutí choroby, více ztracených životů a vytrvalé ekonomické utrpení.

Ve Spojených státech se spotřebitelské výdaje - největší tahoun ekonomického růstu - propadly ještě předtím, než většina států nařídila karanténu, a v částečně otevřených státech se nijak neblíží normálu. Lehčí švédský přístup ke karanténě nezabránil propadu ekonomiky a zdá se, že je spojen s vyšší úmrtností. Čínské oživení bude záviset na oživené domácí a globální poptávce. Země a státy, které se znovu otevřely předtím, než dosáhly hranici konzistentního propadu pandemie, riskují nové vypuknutí choroby, vyšší úmrtnost a delší narušení ekonomiky.

Rozhodování o veřejných financích typicky zahrnuje soupeřící priority a omezené zdroje - děla nebo máslo, nemocnice nebo dálnice. Ale bylo by chybou aplikovat tento rámec na konfrontaci s COVIDem-19, protože vlády čelí fundamentálně odlišné volbě. Záchrana životů je nástrojem obnovení ekonomické aktivity, nikoliv jeho konkurencí.

Záchrana životů bude vyžadovat masivní vládní výdaje do zlepšení veřejných zdravotnických systémů, aby splnily okamžité i budoucí potřeby. Cílem musí být kontrola šíření viru, ochrana zdravotníků a vytvoření schopnosti navýšení kapacity zdravotnických zařízení. Primární péče jako vakcinace, léčba chronických chorob a rutinní procedury záchrany života a léčba udržující zdraví populace mohou čekat jen po určitou dobu. Těžiště by nemělo ležet jen na omezování smrtnosti COVIDu-19, ale v prevenci tolika úmrtí, kolik jen lze, ať už na koronavirus nebo ne, což bude znamenat uchování nebo dokonce posílení péče nesouvisející s pandemií.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1901

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2020