Ministerstvo sucha a zájmy betonářské lobby

20. 5. 2020 / Karel Dolejší

Ministerstvo zemědělství hodlá "bojovat se suchem" výstavbou až 31 nových přehrad ZDE, které Brabcovo ministerstvo agrofertího prostředí bez námitek schvaluje. Vůbec přitom nevadí, že český problém se suchem je mnohem vážnější, než aby jej bylo možno odstranit technickými řešeními v oblasti povrchových vod - a dotýká se už podstatně i těch nejhlubinnějších zdrojů ZDE.

Že tedy technická řešení, která nezahrnují zasakování srážkové vody a podporu malého hydrologického cyklu, jsou sama o sobě v našich podmínkách principiálně neúčinná ZDE.


Uveďme názorný příklad. Jaderná elektrárna Dukovany neplnila nijak zvlášť přísné předpisy ohledně chlazení energetických zdrojů ani v dobách "reálného socialismu" - protože v lokalitě prostě nebyl k dispozici dostatek vody pro tak výkonný tepelný zdroj. A to ani poté, co zde vznikla Dalešická přehrada. Dnes, v podmínkách dlouhodobého, pětisetletého sucha, je vody k dispozici pochopitelně ještě podstatně méně než před 30 lety - takže ani starý předpis, podle nějž voda v toku na výstupu zařízení nesměla být teplejší než na vstupu o více než 1 stupeň Celsia, splnit jednoduše nelze ZDE. I kdyby se v okolí elektrárny postavilo libovolné množství dalších přehrad. Elektrárna mimo jiné změnila lokální klima i vzorec srážek a sama tak ve svém okolí stupňuje sucho ZDE. Co zde ale kvůli ní nenaprší, to prostě v libovolně veliké přehradě nezadržíte, i kdybyste se postavili na hlavu.

Výstavba přehrad ani dost málo neřeší i další významný český problém - převažující špatné hospodaření na půdě. S tou by měli hospodáři zacházet jako s kapitálem, nicméně čeští nájemci k ní ve své většině přistupují jako ke spotřebnímu předmětu. Organická hnojiva na pole nepřišla deset i více let, standardní způsoby obdělávání půdu současně dusají těžkou mechanizací (omezují její schopnost vsakovat vodu) i posilují větrnou a vodní erozi. Půda tak nejen vysychá kvůli dlouhodobému suchu, ale postupně ztrácí samu schopnost sloužit k pěstování hospodářských plodin. V případě přívalových srážek je zbylá ornice masivně odplavována, což by bylo třeba brát vážně v úvahu i při projektování přehrad. Do kalkulací provozních nákladů se budou totiž ve stále větší míře promítat i náklady na pravidelné bagrování usazenin ze dna, případně i jejich bezpečné skládkování coby toxického odpadu, jak to velmi dobře znají třeba provozovatelé vodního díla Nové mlýny.

Boj se suchem tedy vyžaduje nějaké nové přehrady možná někde v páté až osmé řadě, rozhodně ale ne jako prvořadé řešení. Nicméně lze velmi dobře pochopit, že megalomanské stavební plány, ať už jsou vyhlídky na jejich samostatný ekonomický, hydrologický či ekologický přínos jakkoliv mizivé, nacházejí jednoznačně radostné přijetí u těch, kdo odvozují své zisky výhradně od kubíku namíchaného a použitého betonu. V případě nesmyslného kanálu Dunaj-Odra-Labe zrovna tak, jako v případě "boje se suchem".

A právě za tohle zjevně kope Tomanovo ministerstvo zemědělství za úporného přikyvování Brabcova rezortu, který má teoreticky zájmy betonářské lobby vyvažovat odlišnou perspektivou.

V "optimálním" případě tedy daňový poplatník uhradí náklady na výstavbu přehrad, které i v tom nejlepším případě skončí poloprázdné, se zelenou, kvetoucí vodou na dně - jako ty, které už dnes stojí. Kvalita zadržené vody se bude dále zhoršovat - a s ní i vyhlídky na jakékoliv využití této suroviny v české ekonomice. Sucho bez odstranění lokálních příčin vysychání krajiny a bez podpory zasakování i malého srážkového cyklu zaznamená další prohlubování, navrch ke globálnímu trendu zvyšování průměrné teploty a k postupnému přechodu ke kontinentálnějšímu klimatu na střeše Evropy, k němuž Česká republika v čele s Babišovou vládou sama ze všech svých skromných sil přispívá ZDE.

Stručně shrnuto, všeobecné neštěstí bude bez podstatné změny pokračovat - jen některým se na něm pod záminkou fiktivního řešení podaří vydělat řádově stamiliony až miliardy vytažené z kapes daňových poplatníků.

A to se vyplatí!

0
Vytisknout
6296

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2020