Antikomunisté označují Muriel Blaive za komunistku, protože dělá seriozní vědeckou práci

6. 8. 2020 / Jan Čulík


Francouzská historička Muriel Blaive je v těchto dnech na dovolené u rodičů na francouzské Riviéře.



Její tam žijící rodiče se smíchy mlátí do kolen, když jim sdělila, že čeští antikomunisté je považují za komunisty. Rodiče Muriel Blaive volí totiž pravici.

Mně už trvalá kulturní válka v ČR o neúplatné a objektivní historické zkoumání života za komunismu připadá hodně nudná, tak její aktivisty na sociálních sítích automaticky blokuju. Nepřinášejí nic nového.

Je ale zajímavé, že si nedají pokoj. Nejnovější jejich komická argumentace je ta, že Muriel Blaive  vlastně není mezinárodně uznávaná historička (skutečně? mezinárodních historiků a politologů zabývajících se střední Evropou se nezeptali, ani nezohledňují skutečnost, že výzkum Muriel Blaive naprosto odpovídá mainstreamovému mezinárodnímu výzkumu každodennosti v diktaturách, především komunistických).

Připomíná mi to pokusy diskreditovat světové vědce, kteří před padesáti lety poukazovali na to, že kouření způsobuje rakovinu, nebo klimatology, kteří přinesli důkazy o člověkem způsobeném globálním oteplování. O těchto pozoruhodných paralelách v těchto nebezpečných kulturních válkách viz níže.

Avšak to, že si ideologičtí antikomunisté nedají pokoj, signalizuje, že o pravdu nejde. Jde o mocenský diskurs: My budeme tvrdošíjně mlít svou, dokud mocensky neovládneme veřejný prostor.
 

Ono to ale nebude fungovat, neboť lidé v České republice velkou většinou nevěří v ideologické tvrzení, že komunismus bylo černé otroctví, vnucené národu odněkud zvnějšku. Jak o tom píše Petr Fischer, stále hysteričtější opakování tohoto mocenského postoje je důsledkem skutečnosti, že se tento pohled na čtyřicet let komunismu v Československu už rozpadá.

Petr Fischer:

"Veřejná debata posledních let to ale dělá, pouští se do kritiky mechanismů liberální demokracie, konkrétních tržních postupů, ptá se, co je demokracie a jak v ní zajistit sociální spravedlnost, jak v ní emancipovat vylučované a externalizované lidi. Otevírá jazyk, který měl být formálně uzavřen jako nepsaná společenská dohoda, a tak asi i proto vzniká u řady lidí dojem, že se tu zpochybňuje liberální demokracie jako celek a relativizuje se pohled na minulý režim.

Neměli bychom se bát (...) konečně naplnit formální společenský konsenzus konkrétními obsahy, za nimiž si jako společnost můžeme do budoucna stát. Možná je to dokončení listopadové revoluce, možná začátek nějaké jiné změny, udělat se to ale musí. Není to nějaká nová normalizace, nýbrž její pravý opak. A jak vidno, bude to bolet." ZDE 

Paradoxně je v této souvislosti velmi zajímavý desetidílný rozhlasový seriál analytika Petera Pomerantseva, "Jak způsobili, abychom pochybovali o všem", který právě vysílá rozhlas BBC  (anglicky přístupné ZDE po registraci).  Silně doporučujeme. A je ohromující, jak aktuální je tento dokumentární seriál pro nynější kulturní válku antikomunistů v Česku proti docentu Pullmannovi a profesorce Blaive.

O co v tom seriálu jde? Před padesáti lety zaznamenaly mezinárodní tabákové firmy vážný problém. Bylo zjištěno, že kouření způsobuje rakovinu. Toto zjištění samozřejmě ohrozilo jejich samotnou existenci. Ale jak proti němu bojovat? Byl vymyšlen geniální plán. Bylo by chybné vystupovat na veřejnost s apodiktickým tvrzením, že kouření rakovinu nezpůsobuje. Daleko efektivnější bylo využít vrozené skepse a kritičnosti každého občana vůči jakýmkoliv faktům. PR kampaň, financovaná tabákovými společnostmi, začala výsledky vědeckého výzkumu dokazujícího, že kouření způsobuje rakovinu, systematicky zpochybňovat.

Odsud se datuje ona dnes tak dobře známá nedůvěra k vědcům, projevující se v současnosti v Česku v neuvěřitelných ideologických útocích proti docentu Pullmannovi a profesorce Blaive. V roce 2016 ji výmluvně shrnul v rámci lživé předvolební brexitérské kampaně v Británii před referendem o brexitu brexitérský maniak a prokázaný lhář, ministr britské konzervativní vlády Michael Gove. Ten prohlásil: "Veřejnost má už plné zuby expertů."

V důsledku zpochybňování vědeckých důkazů, že kouření způsobuje rakovinu, se odložilo šíření informací o škodlivosti kouření o několik desetiletí a miliony lidí zbytečně předčasně zemřely bolestivou smrtí.

A pak začal ropný průmysl využívat přesně týchž technik ke zpochybňování globálního oteplování. Přestože ropné společnosti věděly už začátkem devadesátých let se stoprocentní jistotou, že globální oteplováni způsobují lidstvem do ovzduší vypouštěné emise skleníkových plynů (potvrdili jim to jejich vlastní vědci), další desetiletí financovaly vyvolávání pochybností o globálním oteplování tak efektivně, že se klimaskepse a pohrdání fakty staly součástí identitární ideologie americké Republikánské strany. Už nešlo o fakta, ale o příslušnost k určitému kmeni. A zde je obrovská podobnost s českými antikomunisty. Je to úplně stejné.

Zatímco ještě začátkem devadesátých let existovala celá řada amerických Republikánů, kteří přiznávali existenci člověkem způsobeného globálního oteplování, v současnosti ten, kdo poukáže na fakta globálního oteplování, je okamžitě drtivou většinou Republikánů označen za levičáka.

Paradoxně je to v situaci, kdy globální ropné společnosti už přestaly financovat zpochybňování globálního oteplování a investují miliardy dolarů do ekologických řešení.

Proč byla technika zpochybňování faktů tak efektivní? Příspěly k tomu obrovskou měrou sdělovací prostředky. I společnost BBC měla ještě do cca roku 2015 praxi, kdy pro vyvážení diskuse uváděla v protikladu objektivních vědeckých faktů naprosté nepodložené bláboly klimaskeptických maniaků. V roce 2015 byly pozměněny produkční předpisy společnosti BBC v tom smyslu, že není možné vyvažovat ve vysílání fakta naprostými nepodloženými nesmysly, ale že produkční rozhlasových a televizních pořadů musejí ověřovat, zda "protinázory" nejsou blbosti - i protinázor musí být založen na faktech. Pozdější, v současnosti platná verze vysílacích předpisů BBC už zdůrazňuje, že vědecká, objektivně potvrzená fakta nemusejí být ve vysílání ničím vyvažována.

K tomu: Sir John Tusa, původem ze Zlína, dlouholetý novinář televize BBC a bývalý generální ředitel BBC World Service (zahraničního vysílání BBC, které má 400 milionů diváků a posluchačů): "Není možné vyvažovat fakta pouhými názory!"



Bohužel, česká média podobnou trajektorií jako BBC neprošla. Český rozhlas i české televize odvysílají bezskrupulózně dodnes jakékoliv nesmysly. Server Novinky.cz pravidelně publikuje naprosté bláboly Alexandra Tomského. Máme v Britských listech zkušenosti, že kdykoliv píšeme něco anglicky pro nějaký renomovaný anglosaský list, musíme několik dní spolupracovat s editorem anglosaského periodika, který od nás požaduje systematickou verifikaci všech tvrzení v článku, který napíšeme. Novinky.cz a další česká média tuto pečlivou práci zjevně vůbec nedělají. V Čechách si může v mainstreamových médiích skoro každý publikovat každou blbost.

Jeden český epidemiolog tento týden zcela vážně tvrdil kdesi v televizi, že "imunitu před koronavirem mají jen ti pacienti, kteří nákazou prošli". On opravdu neví, že bylo zjištěno, že žádná trvalá imunita nákazou koronavirem nevzniká? A nikdo v médiích není schopen pitomost, kterou pronesl, věcně korigovat?

Proces, jak vznikají nesmyslné kulturní války, uprostřed nichž se v ČR ocitli docent Pullman a profesorka Blaive, je jasný: Nejprve je nutno dlouhodobě zpochybňovat ověřená fakta a vyvolávat nedůvěru vůči vědcům. Pak zkreslit vědecké závěry a nakonec učinit jakékoliv pochybování o ideologické antikomunistické víře signálem zrady vůči danému mocenskému kmeni.

Každý národ si vytvořil lživou historickou mytologii. Velmi užitečné v tomto smyslu jsou v televizi BBC dokumentární seriály o historickém lhaní:

Největší lhaní v britské historii. Pořad televize BBC dokumentuje, jak je britská historie souhrnem lží a manipulací, zkonstruovaných těmi, kdo v dané době byli u moci.

Některé tyto pořady jsou na YouTube. Například tento díl poukazuje na to, že britské impérium v Indii nebylo, jak tvrdila dobová britská propagandu, zlidšťujícím vlivem,  civilizujícím divošský kontinent, ale brutálním vykořisťováním bohaté Indie zločineckými anglickými podvodnickými a pirátskými obchodníky, jejichž jediným cílem bylo na úkor Indie zbohatnout:



Další demytologizující dokumentární filmy o britské historii v televizi BBC:

O válce růží v patnáctém století. Zkonstruovali ji uměle vládnoucí tudorovci, aby ospravedlnili svou moc, a pak tu mytologii potvrdil Shakespeare:



O "Slavné revoluci" roku 1688.  Britští poslanci se spikli s holandským princem a proměnili invazi do Británie v narativ národního osvobození:





V nejnovější dokumentární sérii o lžích v americké historii, která bohužel není na YouTube a je přístupná jen divákům v Británii, poukazuje Lucy Worseley například na to, že vznik americké nezávislosti koncem 18. století nebyl důsledkem hrdinného boje amerických sedláků-osadníků, ale byl důsledkem geopolitického soupeření mezi Británií a Francií - válku o americkou nezávislost vyhrála do USA vyslaná francouzská vojska. To se samozřejmě americké mytologii nehodilo, takže v mainstreamové historii americké revoluce, vyučované v amerických školách, se o rozhodujícím vojenském zásahu francouzských vojsk v USA vůbec nemluví. Socha svobody byla darem Francie Spojeným státům, aby se Američané rozpomněli, že za svou nezávislost vděčí Francii.




Rozbíjení mytologického vnímání historie je třeba jako sůl. Proč Česká televize podobným způsobem neukazuje, jak lživé jsou výroky typu:

"Za Rakouska jsme tři sta let trpěli."

"Masarykova Republika československá byl ideální demokratický stát."

"Komunismus byl černá díra tvrdého čtyřicetiletého útlaku."

Mimo jiné i o těchto lživých mýtech české historie hovoří Václav Žák:
 

0
Vytisknout
6988

Diskuse

Obsah vydání | 11. 8. 2020