Jaký je stav médií v Bělorusku?

7. 8. 2020

čas čtení 7 minut

Před volbami v Bělorusku, které proběhnou tento víkend (9. srpna) přinášíme český překlad rozhovoru, který vedl Valentinas Mite, korespondent Výboru na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists/CPJ) pro Rusko a Bělorusko na sklonku června s běloruskými novináři Barysem Chareckým a Jurijem Drakachrustem o svobodě tisku v Bělorusku.

Je zarážející jak některé praktiky ekonomického nátlaku na nezávislá média, popisovaná v rozhovoru, můžeme čím dál častěji pozorovat i v dalších zemích Evropy, naposledy například v Maďarsku v případě serveru Index.hu, anebo ještě plíživěji v případě serveru Origo – viz. např. reportáž NY Times The Website That Shows how a Free Press Can Die, ze kterého se stala hlásná trouba orbánovské propagandy.(Albín Sybera)

Barys Charecký je zástupce vedoucího Běloruské asociace novinářů (BAJ), a Jurij Drakachrust je v Praze přebývající korespondent Rádia Svobodná Evropa / Radio Liberty financovaného americkým Kongresem. Drakachrust Bělorusko často navštěvuje a přispívá do běloruských nezávislých médií. Jejich odpovědi byly redigovány pro větší přehlednost.

Jaký je dnes celkový stav médií v Bělorusku?

 

Drakachrust: Největším problémem je, že si stát monopolizuje informační prostor v zemi a ještě více se snaží kontrolovat nestátní média. Státu se podařilo kompletně monopolizovat televizní vysílání. Sociální média také pociťují tlak. Stát chce, aby nezávislé internetové stránky získávaly co nejmenší objem placených reklam, a dělá vše proto, aby toho docílil [tím, že tiše tlačí na soukromé společnosti, aby neinzerovaly na nezávislých webech]. V Bělorusku má stát velkou moc, ale zároveň Bělorusko není Severní Korea a relativní svoboda projevu existuje.

Charecki: Všechny televizní kanály jsou vlastněny státem a jediná nezávislá satelitní sanice, Belsat TV, vysílá z Polska. Disponuje korespondenty v Bělorusku a lidé většinou sledují Belsat TV online. Mnoho ze státem vlastněných kanálů přehrává vysílání ruských oficiálních kanálů. Co se novin týče, tak existují federální a regionální noviny a všechny jsou kontrolované státem. Tyto noviny mají velmi velkou cirkulaci a také nějaký vliv. V Bělorusku existuje fenomén známý jako „povinné předplatné“. Pokud, například, pracujete u policie, tak jste povinni si předplatit noviny vydávané ministerstvem vnitra [aby byli státní zaměstnanci vystaveni stejnému názoru]. V Bělorusku neexistuje ani jedna rozhlasová stanice, která by poskytovala seriózní, nezávislý obsah, ale je tam jedna nezávislá zpravodajská agentura BelaPAN [pozn. redakce: nedávná zpráva v běloruských státních médiích popírá, že by „povinné předplatné“ existovalo].

Jaký je vliv internetu a sociálních médií na společnost?

Charecki: Nezávislá média začala pronikat na internet v letech 2005 a 2006. V Bělorusku se stal Tut.by největším nezávislým online zpravodajským portálem s jedním milionem čtenářů denně. Vedle toho existuje mnoho nezávislých místních anebo regionálních zpravodajských portálů. Státem spravované zpravodajské portály nejsou velmi populární. Kdo by četl oficiální zpravodajské stránky o COVID-19, ve kterých se píše, že vše jde dobře? Lidé vidí problémy na vlastní oči a vyhledávají nezávislé weby. Pokud to srovnáme s Ruskem [kde je internet mnohem více omezen], tak je to mnohem lepší v Bělorusku. Běloruské úřady dělaly vše proto, aby se internet dostal do všech koutů země. Je to vtipné – teď se ta snaha otáčí proti úřadům.

Jaký má pandemie COVID-19 dopad na práci nezávislých médií?

Charecki: Největší problém je získat informace, protože stát dělá vše proto, aby je neposkytl. Stát zakazuje úředníkům, aby mluvili přímo s tiskem. Lékaři musí mít povolení od tiskového představitele při ministerstvu zdravotnictví, aby mohli hovořit s novináři. Pakliže novináři získají informaci o tom, že se COVID-19 rychle šíří v příslušném regionu, nemohou si ji ověřit pokud představitelé zdravotnictví s nimi nebudou hovořit. Poslední tisková konference ministerstva zdravotnictví se uskutečnila 17. dubna. Novináři se pak snaží sehnat zdroje v terénu, ale to je riskantní. Je mnoho případů, kdy byli novináři potrestáni, protože si neopatřili povolení z ministerstva zdravotnictví [aby mohli mluvit se zdroji ze zdravotnictví].

Drakachrust: COVID-19 posílil nezávislá média. Také ale prohloubil střet mezi státními médii a nezávislými médii. Nezávislá média jsou sjednocena kritikou státem vlastněných médií a svérázného způsobu, jakým se státní představitelé vypořádávají s COVID-19.

Běloruské mediální zákony jsou velmi restriktivní. Jaký to má dopad obzvláště na novináře ne volné noze?

Charecki: Novináři na volné noze jsou postaveni mimo zákon. Federální zákon o masmédiích definuje novináře jako lidi, kteří pracují pro to, anebo ono médium. Nemůžete prostě být novinářem. Takže novináři na volné noze se snaží dostat akreditace zpravodajských portálů. Je to velký problém pro ty, kteří produkují práci pro Belsat TV a celkově pro ty, kteří píší pro zahraniční média. Tito lidé jsou pokutováni. Během loňského roku bylo za takovou činnost vyneseno 180 pokut. Zkraje června bylo pokutováno několik novinářů na volné noze. Tito novináři zpravidla dostávají maximální výši pokuty, přibližně 500,- USD za „nelegálně“ vypracovaný příspěvek.

Jaký mají nadcházející volby dopad na svobodu tisku?

Charecki: Tlak na média roste s tím jak se odvíjí boj volební kampaně v médiích. COVID-19 je teď druhým nejdůležitějším tématem po volbách. Počínaje 3. červnem, tak máme nového ministra informací, Ichora Luckije. 7. června Luckij prohlásil v rozhovoru [ve státem provozovaném kanále Capital TV] že by nezávislá média měly být těsněji kontrolována. Ještě předtím, než se Luckij stal ministrem, tak bylo zpravodajským portálům zakázáno publikovat výzkumy voličských preferencí. Ovšemže tlak bude narůstat. Budou probíhat předvolební shromáždění a policie často cíleně zatýká novináře, kteří o shromážděních reportují. Autority se bojí aktivistů méně než novinářů, u kterých mají obavy, že budou interviewovat a šířit informace.

[Poznámka redakce: CPJ zaslalo email běloruskému ministerstvu informací, které má na starosti média, s žádostí o komentář o následujících tvrzeních v rozhovoru: a sice, že vláda v tichosti tlačí na soukromé společnosti, aby neinzerovaly v nezávislých médiích; že státní zaměstnanci jsou „povinováni“ úřady, aby si předpláceli určitá zpravodajská média; že vláda zakazuje zdravotnickým pracovníkům hovořit s novináři bez výslovného povolení, a že novináři byli trestáni za neopatření si takového povolení; že novináři na volné noze jsou postaveni mimo zákon v Bělorusku a pokutováni pokud jsou přistiženi při reportování bez tiskového dokladu od konkrétního média; že bylo za loňský rok vydáno novinářům na volné noze 180 pokut a dva novináři byli pokutováni nedávno; a také že běloruská policie cíleně zatýká novináře reportující o politických shromáždění. CPJ neobdrželo odpověď.]


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7882

Diskuse

Obsah vydání | 13. 8. 2020