Státostrana a krajské volby

11. 8. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

První krajské volby proběhly v České republice 12. listopadu roku 2000. Bylo to v době, kdy vládla sociální demokracie, držená u moci opoziční smlouvou. Už tyto první krajské volby byly jakýmsi protivládním tsunami. Ve většině krajů vyhrála ODS. Na Moravě, kromě kraje Moravskoslezského, uspěla Čtyřkoalice (vzpomínáte? tehdy jediná skutečná opozice, totiž opozice proti opoziční smlouvě). V severních Čechách komunisté.

Pak jsme měli několik krajských voleb, které dopadly „metodou tsunami“, tedy když vládla ČSSD, vyhrála všude nebo téměř všude ODS, a naopak. Tak v roce 2004 s výjimkou kraje Jihomoravského bylo Česko celé modré. V roce 2008 bylo dokonce úplně celé oranžové (kde ty časy jsou?). V roce 2012, za Nečasovy vlády, opět téměř ve všech krajích vyhrála opozice. Ve většina krajů (všechny kraje na Moravě, kraj Pardubický, Královéhradecký, Středočeský, Jihočeský) vyhrála ODS, sever Čech ovládli komunisté, v Libereckém kraji vyhráli starostové – a jen Plzeňský kraj ovládla ODS.

Pak se něco stalo a v roce 2016 poprvé uspěly v krajských volbách vládní strany: Ano a ČSSD. ČSSD získala Vysočinu a Jihočeský kraj a Ano s výjimkou Zlínského a Libereckého kraje všechny ostatní kraje. Hlavní opoziční strana ODS nevyhrála nikde. Ani letos asi nikdo neočekává, že by se vrátily doby opozičních tsunami. Hlavní rozdíl oproti roku 2016 spočívá v tom, že favoritem krajských voleb už nejsou vládní strany, ale jen jedna vládní strana, ba státostrana. Od ČSSD se očekává drsný pád na dno ve všech krajích. Přitom právě účast na současné vládě měla této straně podle jejích lídrů pomoci nezapadnout v nepřehledné opozici a získat voliče.

Nejzajímavější otázkou ovšem zůstává, co se vlastně stalo, že krajské volby najednou po roce 2012 přestaly být opoziční tsunami. Zdá se mi, že ta hlavní změna spočívá v rozpadu systému dvou stran, který byl nahrazen systémem jedné strany a trpaslíků, většinou zprofanovaných a ve srovnání se svou minulou politickou silou směšných. Kromě regionálních uskupení, jako je specifická volební základna Jiřího Čunka ve Zlínském kraji (připomeňme, že Jiří Čunek je na rozdíl od ostatních čelných lidovců de facto fanda Andreje Babiše) a uskupení starostů kolem Martina Půty v Libereckém kraji, nemá na celostátní úrovni Hnutí Ano konkurenci. Bohužel bych se nedivil, kdyby jasně vyhrálo i tam, kde se na ně valí jeden skandál za druhým, tedy na jihu Moravy a ve středu Čech.

0
Vytisknout
7548

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2020