Ničení životního prostřední zvyšuje nebezpečí výskytu pandemií

6. 8. 2020

čas čtení 3 minuty
Foto: Silnice vedená amazonským pralesem 

Krysy a netopýři, v jejichž organismech žijí patogeny jako COVID-19, se vyskytují v poškozených ekosystémech daleko častěji

Lidské ničení přírodních ekosystémů zvyšuje množství krys, netopýrů a dalších zvířat, což může vést k pandemiím jako je COVID-19, vyplývá z nové rozsáhlé analýzy.

Výzkum zkoumal téměř 7000 zvířecích komunit na šesti kontinentech a zjistil, že proměna divočiny v zemědělskou půdu či obytné plochy často vede k vyhlazení větších zvířat. To prospívá malým, přizpůsobivějším zvířatům, která jsou také nositeli většiny patogenů schopných nakazit člověka.

Lidská populace je stále častěji postihována nemocemi, které vznikly u divokých zvířat, jako viru HIV, Zika, SARS a Nipah. Od vzniku koronavirové pandemie varuje opakovaně OSN i Světová zdravotnická organizace, že svět musí jednat proti příčinám těchto pandemií - totiž proti ničení přírody. Nestačí jen řešit zdravnotní a hospodářské dopady. 

 

Analýza zjistila, že populace zvířat, která jsou nositeli tzv. zoonotických (tj. na člověka přenositelných) chorob je dvaapůlkrát větší v poškozených habitatech a že procento zvířecích druhů, které jsou nositeli těchto patogenů, se zvýšilo ve srovnání s nepoškozenými ekosystémy o sedmdesát procent.

V červnu experti varovali, že pandemie COVID-19 je "signálem SOS pro podnik lidstva" a letos v dobnu čelní odborníci na biodiverzitu upozornili, že jsou pravděpodobné další, ještě daleko vražednější pandemie, pokud nebude příroda řádně chráněna.

Nová analýza je první studií, která dokazuje, jak zničení divočiny v důsledku růstu světového obyvatelstva a spotřeby vede k změnám ve zvířecí populaci, které zvyšují riziko epidemií. Výzkum varuje, že dohled nad šířícími se nemoceni musí být výrazně zvýšen v oblastech, kde je ničena příroda.

"Kdykoliv lidé promění les v zemědělskou půdu, výrazně zvyšují pravděpodobnost, že se dostanou do styku se zvířaty, kteří jsou nositeli chorob," konstatoval David Redding ze ZSL Institutu zoologie v Londýně, který se na výzkumu podílel. Výzkum byl zveřejněn v časopise Nature.

Redding upozornil, že náklady pandemií se neberou v úvahu, když se rozhoduje likvidovat přírodní prostředí a proměnit ho v zemědělskou půdu. "Musíte pak vydat daleko více peněz na nemocnice a na léčbu." Z nedávné studie vyplunulo, že pouhá 2 procenta nákladůl na krizi COVID-19 budou zapotřebí pro zabránění budoucím pandemiím na dobu deseti let.

"Pandemie COVIDU-19 dala světu najevo, že zoonotické nemoci jsou pro lidstvo vážnou hrozbou," konstatoval Richard Ostfeld z amerického Cary Institute of Ecosystem Studies v komentáři v časopise Nature. "Lidé se mylně domnívají, že hrozbou je divočina. Tento výzkum to významně koriguje: největší zoonotické hrozby vznikají, když je divoká příroda proměněna v zemědělskou půdu či v obytné prostory."

Krysy a netopýři se zřejmě vedou velmi dobře v poškozeném životním prostředí, protože jsou malí, mobilní, přizpůsobiví a rychle se rozmnožují.

Studie také zjistila, že i malí ptáci jsou nositeli nákaz a i jim se vede dobře v prostředí poškozeném lidskou činností.

Podrobnosti v angličtině ZDE

https://www.theguardian.com/environment/2020/aug/05/deadly-diseases-from-wildlife-thrive-when-nature-is-destroyed-study-finds



 

0
Vytisknout
6185

Diskuse

Obsah vydání | 13. 8. 2020