Borisi Johnsonovi trvalo pouhých 12 měsíců vytvořit zkorumpovanou vládu

10. 8. 2020

čas čtení 6 minut

Kruh lidí kolem Borise Johnsona se chová, jako že zákony a předpisy pro něj neplatí


Poslední britské konzervativní vládě to trvalo přibližně půldruhého roku, než se zkompromitovala korupcí, avšak vláda Borise Johnsona, který se stal britským premiérem před pouhými 12 měsíci, silně smrdí korupcí už teď, píše Jonathan Freedland. Ať už je to rozdávání lukrativních státních kontraktů, pomoc miliardářským stavebníkům výrazně jim snížit náklady, anebo rozdávání celoživotních prebend v Horní sněmovně, základním principem Johnsonova jednání je nyní drzé protekcionářství, spojené s arogancí těch, kdo si myslí, že jsou nedotknutelní a že předpisy a zákony jsou jen pro malé lidi.

 
V minulém týdnu vyšla najevo informace, že Johnsonova vláda vyplýtvala nejméně 156 milionů liber (4,68 miliard Kč) z peněz daňových poplatníků na 50 milionů roušek, o nichž se ukázalo, že jsou ve zdravotnictví nepoužitelné. Johnsonova vláda je zakoupila od firmy zabývající se prodejem akcií - od firmy, která neměla absolutně žádné zkušenosti s výrobou ochranného materiálu pro zdravotníky, vlastně neměla žádné zkušenosti s ničím - protože měla akciový kapitál pouhých 100 liber (3000 Kč). Ale tato firma, Prospermill, měla klíčovou výhodu. Jejím spoluvlastníkem je jakýsi Andrew Mills, poradce Johnsonovy vlády, fundamentalistický brexitér a nadšený stoupenec Johnsonovy ministryně pro mezinárodní obchod Liz Trussové.

Firmě Prospermill se jakýmsi způsobem podařilo přesvědčit Johnsonovu vládu, aby mu předala 252 milionů liber (7,56 miliard Kč) tím, že se vychloubala, že se jí podařilo zajistit exkluzivní práva nad jednou továrnou v Číně vyrábějící ochranné prostředky pro zdravotníky. Vyskytl se ovšem jeden problém. Roušky, které tato továrna vyráběla, měly záchytky kolem uší, kdežto jen roušky, které lze zavázat na hlavě, považuje vláda za vhodné pro pracovníky britského státního zdravotnictví. Jestliže zamýšlela Johnsonova vláda vydat 156 milionů liber na roušky pro britské děti, aby si v nich hrály na doktory a sestry, v tom případě to bylo opravdu výhodné. V boji proti pandemii to však bylo k ničemu.

Tohle všechno zveřejnili v těchto dnech právníci z projektu Good Law Project, který u soudu žaluje to, co charakterizuje jako "zbrkle supermarketový postoj Johnsonovy vlády za 15 miliard liber k získávání ochranných zdravotnických prostředků". Právníci z tohoto projektu nám svou činností připomínají, jak důležitý je revizní proces vládní činnosti u nezávislých soudů - revizní proces, který se nyní ovšem Johnsonova vláda chystá samotný "revidovat". Good Law Project zahájil toto soudní revizní řízení pro několik vládních projektů s dodavateli, kteří nemají žádnou zkušenost s dodáváním ochranných zdravotnických prostředků. Mezi nimi je firma specializující se na likvidaci škůdců a velkoobchodník s cukrovím. "Řada vládních kontraktů byla udělena nesprávným lidem v důsledku vládní nekompetence, a řada vládních kontraktů byla udělena nesprávným lidem, protože nesprávní lidé věděli, do kterých uší mají šeptat," řekl šéf Good Law Project Jolyon Maugham.

Takový šepot začíná být kolem Johnsonovy vlády všudypřítomný. Tento týden byl ministr pro bytový fond Robert Jenrick dotazován na jeho setkání s milionářským stavebníkem Richardem Desmondem na recepci Konzervativní strany, jejímž cílem bylo vybírat pro stranu peníze. Na této recepci Desmond ukázal ministru pro bytový fond video projektovaného sídliště, které chtěl postavit. Jenrick pak rychle tento projekt schválil,  a to tak rychle, že se podařilo Desmondově firmě vyhnout se placení daní ve výši asi 40 milionů liber místní komunální správě. Toto rozhodnutí bylo posléze označeno za "protizákonné" a Jenrick ho musel zrušit.

Bylo by hezké si myslet, že tato epizoda byla výjimkou, ale těžko to usoudit, vzhledem k tomu, že velci britští stavebníci věnovali od Johsonova příchodu do Downing Street Konzervativní straně už 11 milionů liber.

Těžko obviňovat podnikatele z tohoto druhu chování. Vidí, jak se to dělá. Všimli si, že sedm vládních kontraktů za téměř milion liber bylo uděleno jediné právě založené firmě, která se chce zabývat umělou inteligencí, a shodou okolností byla založena lidmi, kteří spolupracovali s Dominicem Cummingsem, hlavním Johnsonovým poradcem, na brexitérské kampani.

Mezitím, politická poradenská firma se silnými vazbami jak na Cummingse, tak na dalšího vlivného brexitéra v Johnsonově vládě, Michaela Govea, dostala kontrakt v hodnotě 840 000 liber, aniž by se konala jakákoliv veřejná soutěž. Firmu Public First vlastní James Frayn, brexitérský kamarád Dominica Cummingse, a jeho manželka Rachel Wolfová, která se podílela na napsání konzervativního předvolebního manifestu před minulými volbami. Britská vláda sama uvedla ve svém účetnictví, že část platby pro tuto firmu byla za práci pro brexit, pak se hájila, že se spletla, a že šlo vlastně o práci týkající se pandemie.

K potvrzení nového korupčního pořádku se stačí podívat na Johnsonův seznam jmenování do Horní sněmovny. Kromě jeho bratra Jo Johnsona, jsou to bývalí poradci, dárci, brexitéři a dlouholetý Johnsonův kamarád Jevgenij Lebeděv, ruský miliardářský vlastník londýnského listu Evening Standard. Je to všechno tak strašně kamarádské.

Proč se Johnsonova vláda takto chová? Zjevným vysvětlením je Johnsonova většina osmdesáti poslanců v parlamentě. Vědomí, že k parlamentní porážce nedojde, že nebude Johnson čelit voličům po dlouhé čtyři roky, vede k pocitu samolibosti, i beztrestnosti. Johnson nevyhodil ani Cummingse, když drze porušil vládní karanténní předpisy a lhal o tom,  ani Jenricka, a to dodalo odvahy dalším lidem. Jsou přesvědčeni, že jim projde všechno.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
6162

Diskuse

Obsah vydání | 13. 8. 2020