Válka proti Íránu je Boltonovým životním snem

14. 5. 2019 / Daniel Veselý

Karel Dolejší soudí, že neefektivní americká bezpečnostní strategie poskytuje chudším zemím výhody a možnosti, jak ohrožovat výrazně bohatší protivníky. Řeč je o Íránu a Severní Koreji. Teheránský režim je trnem v patě Bílého domu, neboť už 30 let realizuje politickou agendu nezávislou na postojích a přáních amerických plánovačů. Jenže Írán tváří v tvář cíleným americkým provokacím nesoucím zřetelný podpis zdiskreditovaného neokonzervativce Johna Boltona vykazuje pozoruhodnou zdrženlivost, jelikož si je dobře vědom případných následků, které by mohly proměnit Blízký východ v hořící inferno.

Rovnováha sil se od roku 2003, kdy USA a Velká Británie provedly ilegální invazi do Iráku s děsivými následky pro blízkovýchodní region, dramaticky změnila. Tyto dramatické konsekvence zde prakticky rezonují dodnes. Povážlivě vzrostla moc Ruska a Číny, přičemž Washington má čím dál větší problémy vytvářet koalice ochotných, jakož i účinné záminky pro své zahraniční výboje, jak je vidno v případě Íránu a Venezuely. Pokud sledujeme prohlášení představitelů Trumpovy vlády, nemůže být pochyb o tom, že tito extrémisté usilovně pracují na změně režimu v těchto zemích.

Nástrojem volby Trumpova kabinetu pro podkopávání znepřátelených režimů se stalo ekonomické embargo, agresivní rétorika a snaha o vyvolání incidentů, jež by se mohly stát záminkou pro vytouženou změnu režimu. Bílý dům loni jednostranně vypověděl jadernou dohodu s Íránem (JCPOA) a uvalil na Teherán ekonomické sankce. Washington nedávno označil íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci (Teherán provedl totéž v případě amerických ozbrojených sil na Blízkém východě) a vyslal do Perského zálivu bombardéry a letadlovou loď. Teheránský režim, Německo, Francie a Velká Británie však JCPOA i nadále dodržují. Zatímco šéf americké diplomacie Mike Pompeo varuje před rostoucí íránskou hrozbou, evropští diplomaté postoj Trumpovy administrativy vůči Íránu kritizují a volají po zdrženlivosti. Agresivní protiíránský kurz podporují jak arabští spojenci Washingtonu v Rijádu a Abú Zabí, tak Izrael, tedy státy, jež se dlouhodobě snaží neutralizovat vliv šíitské velmoci v blízkovýchodním regionu.

Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton usiluje o válečnou konfrontaci s Íránem už 20 let. Jak se zdá, jeho sen by se mohl v dohledné době vyplnit. Nezapomínejme, že John Bolton hrál klíčovou roli v diseminaci polopravd a lží, které se staly záminkou pro válku v Iráku. Podle blízkovýchodních analytiků by však případný válečný konflikt s Íránem měl daleko katastrofičtější následky.

Bolton ospravedlňuje nasazení amerických ozbrojených sil na Blízkém východě jako odpověď na potenciální íránský útok na americké cíle v této oblasti. Poradce pro národní bezpečnost USA vychází ze zpravodajských informací izraelských bezpečnostních představitelů, nicméně americká bezpečnostní komunita nezaznamenala žádnou informaci, která by tuto domněnku potvrzovala. Bolton s Pompeem loni instruovali Pentagon, aby vypracoval odvetná opatření proti Íránu kvůli minometnému útoku proíránské milice v Iráku v blízkosti americké ambasády. Oba jestřábové nešetří výhrůžkami na adresu íránských vládních představitelů, přičemž běžně padají slova jako „íránská hrozba“ nebo „změna režimu“. Je rovněž značně znepokojující, že Boltonovu antiíránskou agendu podporuje také šéf Pentagonu Patrick Shanahan a generál Kenneth McKenzie, nový velitel CENTCOMu, pod který spadají americké operace na Blízkém východě.

Za této nebezpečné konstelace tedy nelze vyloučit vypuknutí vojenského konfliktu, který by drasticky proměnil politickou mapu Blízkého východu. Íránci by neměli Američanům poskytnout žádnou záminku k vojenské provokaci. Jedinou jejich nadějí je zvolení jiného nájemníka Oválné pracovny na konci příštího roku.

 

 

0
Vytisknout
4563

Diskuse

Obsah vydání | 16. 5. 2019