Karel Dolejší Monbiotovu argumentaci zkresluje

15. 5. 2019 / Jan Čulík


Je paradoxní, že hlavním Monbiotovým argumentem je varování právě před tím predátorským kapitalismem, který ostře kritizuje i Karel Dolejší. Hlavním, zcela přesvědčivým Monbiotovým argumentem je varování, že požadovat trvalý hospodářský růst na planetě Zemi, skládající se jen z omezených zdrojů, může jen šílenec (kupodivu například i Andrej Babiš, který se nedávno vyjádřil, že akce proti globálnímu oteplování prý "nesmějí ohrozit ekonomický rozvoj" !).

Dolejší by měl uznat, že Monbiot varuje nejen před dnešním, extenzivně predátorským kapitalismem, ale i před státním komunismem, který je co do exploatace přírodních zdrojů stejný, ne-li horší. A Monbiot nenavrhuje překotné odstranění kapitalismu, aniž by bylo předem jasné, čím a jak ho nahradit, avšak přesně argumentuje, co je nezbytně nutné udělat, aby nedošlo v nadcházejících letech ke skutečné katastrofě.

Pro názornost a aby nebylo mýlky,  znovu citujme George Monbiota:
 
 

"Zatímco někteří lidé odmítli kapitalismus radostně a rychle, já jsem tak učinil pomalu a neochotně. Částečně bylo důvodem, že jsem neviděl jasnou alternativu: na rozdíl od některých antikapitalistů jsem nikdy nadšeně nepodporoval myšlenku státního komunismu.

Selhání kapitalismu je založeno na dvou jeho definujících prvcích. Prvním je trvalý, nekonečný růst. Ekonomický růst je agregovaným důsledkem snahy akumulovat kapitál a získávat zisky. Kapitalismus bez růstu kolabuje, avšak trvalý růst na konečné planetě nutně vede k ekologické katastrofě.

Ti, kdo kapitalismus hájí, argumentují, že jak se spotřeba přesune od zboží k službám, hospodářský růst bude možno oddělit od užívání hmotných zdrojů. Minulý týden zkoumal tuto premisu článek od Jasona Hickela a  Giorgose Kallise v časopise New Political Economy. Jeho autoři zjistili, že i když ve dvacátém století došlo k určitému relativnímu oddělení růstu od zdrojů, v jednadvacátém století se věci zase sloučily: rostoucí spotřeba zdrojů se znovu rovná míře hospodářského růstu anebo ji převyšuje. Ekologický růst je jen iluze.

Druhým definujícím prvkem kapitalismu je bizarní předpoklad, že každá osoba má právo na získání tak velkého podílu světového přírodního bohatství, jaké si finančně může dovolit koupit. Tato konfiskace společného bohatství dále vyvolává dislokace. Zaprvé dochází k závodu o nadvládu nad nerozmnožitelným bohatstvím, což znamená násilí nebo legislativní omezování práv druhých lidí. Zadruhé to znamená ožebračení lidí ekonomikou založenou na plenění. Zatřetí jde o proměnu hospodářské moci v politickou moc, kdy vede moc nad životně důležitými zdroji k moci nad společenskými vztahy, které je obklopují.

Není cesty zpět: alternativou ke kapitalismu není ani feudalismus ani státní komunismus. Sovětský komunismus měl více společného s kapitalismem, než se přiznává. Oba systémy jsou (nebo byly) posedlé vytvářením hospodářského růstu. Oba jsou ochotny působit ohromující množství škod při realizaci tohoto cíle. Oba slibovaly budoucnost, v  níž se bude pracovat jen několik hodin denně, avšak namísto toho vyžadují nekonečnou, brutální, tvrdou práci. Oba jsou dehumanizující. Oba jsou absolutistické, trvají na tom, že jedině jejich je ten pravý Bůh.

Takže jak vypadá lepší systém? Nemám kompletní odpověď a tu nemá asi nikdo. Ale myslím, že je vidět, že pomalu vzniká hrubý rámec. Částečně ho poskytuje ekologická civilizace, kterou navrhuje Jeremy Lent, jeden z největších myslitelů naší doby. Jiné prvky pocházejí z koblihové ekonomiky Kate Raworthové a ekologického myšlení Naomi Kleinové, Amitava Ghoshe, Angaangaqa Angakkorsuaqa, Raje Patela a Billa McKibbena. Částečně spočívá odpověď v myšlence "soukromého dostatku, veřejného luxusu". Jiná část vzniká z vytvoření nového pojmu spraveldnosti založeného na tomto prostém principu: každá generace, všude, bude mít stejné právo užívat přírodní bohatství.

Jsem přesvědčen, že naším úkolem je identifikovat nejlepší návrhy od mnoha různých myslitelů a utvořit z nich koherentní narativ."


Celý článek v češtině ZDE 
0
Vytisknout
4327

Diskuse

Obsah vydání | 21. 5. 2019