Zasedání izraelské vlády bylo odloženo kvůli rostoucímu napětí kolem Netanjahuova plánu okupace Gazy

5. 8. 2025

čas čtení 6 minut
Úředníci uvedli, že premiér plánoval ofenzívu s cílem plně obsadit Gazu, ale odpor odhalil rozkoly ve vládě

Zasedání izraelské bezpečnostní rady, na kterém se mělo jednat o výzvě Benjamina Netanjahua k „plné okupaci“ Gazy, bylo odloženo kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto plánu.

Vzhledem k patové situaci v jednáních o příměří s Hamásem informovali izraelští představitelé místní a mezinárodní média, že premiér zvažuje rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je po 22 měsících války s militantní skupinou Hamás získat plnou kontrolu nad palestinským územím.

Vysocí izraelští vojáci a bývalí velitelé však varovali, že tento plán ohrozí životy zbývajících izraelských rukojmích držených Hamásem, riskuje další mezinárodní izolaci Izraele a bude vyžadovat, aby izraelští vojáci spravovali obyvatelstvo, v němž jsou stále přítomni bojovníci Hamásu.

 

Jakýkoli krok směrem k úplné okupaci bude pravděpodobně silně odmítnut velkou částí mezinárodního společenství, které je již zděšeno postupem izraelské vojenské kampaně.

Izraelská kampaň spálené země již zničila velké části Gazy, zabila více než 60 000 lidí, převážně civilistů, donutila téměř všechny z více než 2 milionů obyvatel Gazy opustit své domovy a způsobila to, co globální monitor hladu minulý týden označil za rozvíjející se hladomor.

To vyvolalo rozsáhlé mezinárodní pobouření a přimělo několik evropských zemí k prohlášení, že pokud nedojde k příměří, uznají příští měsíc palestinský stát, a to uprostřed sílících výzev k uvalení sankcí na Izrael.

Neklid následuje po pondělních briefinzích pro izraelské novináře, na nichž bylo oznámeno, že Netanjahu se rozhodl, že rozšířená ofenzíva je hotová věc.

„Kostky jsou vrženy. Jdeme na úplné dobytí pásma Gazy – a porážku Hamásu,“ uvedly anonymní zdroje s odvoláním na Netanjahua.

V úterý se však objevily důkazy o hlubokých rozporech mezi Netanjahuem a vysokými vojenskými představiteli, včetně náčelníka generálního štábu Eyalem Zamirem, který údajně vyjádřil nesouhlas s tímto plánem, což vyvolalo volání po jeho odvolání.

Vojenští analytici v izraelských médiích, kteří se odvolávali na některé představitele ministerstva obrany, byli rovněž skeptičtí. V deníku Yedioth Ahronoth popsal rizika tohoto návrhu komentátor vojenských záležitostí Yossi Yehoshua. „Rukojmí ... zemřou, velká část vojáků IDF [Izraelských obranných sil] bude zabita a vznikne vážný logistický problém – kam umístit zhruba 1 milion civilistů, kteří se nyní nacházejí v Gaze.

V současné době Izrael prostě nemá legitimitu ani k pokračování bojů v Gaze, ani k založení města uprchlíků na jejích troskách.“

Izraelští představitelé uvedli, že Netanjahu plán projednal s Bílým domem, který se snažil vykreslit Hamás jako stranu, která odstoupila od jednání o příměří, což Hamás popřel a z prodlužující se patové situace obvinil Izrael.

Ačkoli Trumpova administrativa Netanjahuův návrh nekomentovala, určitou důvěryhodnost mu dodaly uniklé komentáře amerického vyslance Steva Witkoffa, které pronesl o víkendu před izraelskými rodinami rukojmích a které naznačují, že jeho návrh na příměří výměnou za propuštění poloviny zbývajících rukojmích selhal.

Witkoff dodal, že Donald Trump „nyní věří, že všichni by se měli vrátit domů najednou. Žádné dílčí dohody,“ a dodal, že nyní usilují o plán „všechno nebo nic“.

Jádrem Netanjahuova plánu je myšlenka, že izraelské síly mohou obklíčit oblasti, kde se podle nich rukojmí nacházejí, a provést v nich zátah a zachránit zajatce. Tato politika však během posledních dvou let války v podstatě selhala.

Vzhledem k pochybnostem o proveditelnosti rozsáhlejší ofenzívy se někteří domnívají, že Netanjahuova výzva je spíše rétorická než reálná a má za cíl udržet ve vládě krajně pravicové ministry, kteří požadují povolení k výstavbě osad v Gaze.

Palestinský představitel blízký jednání a zprostředkování řekl, že izraelské hrozby mohou být způsobem, jak vyvinout tlak na Hamás, aby učinil ústupky u jednacího stolu.

„To jen dále zkomplikuje jednání a nakonec frakce odporu nepřijmou nic menšího než konec války a úplný odchod z Gazy,“ řekl Reuters tento představitel, který si nepřál být jmenován.

V praxi také není jasné, zda má Izrael kapacitu na takovou rozšířenou operaci, jak je popsána.

IDF se s prodlužující se válkou potýká s problémy s personálem, kdy jsou opakovaně povoláváni záložníci kvůli obavám z krize duševního zdraví, která zahrnuje i řadu sebevražd.

V úterý během návštěvy Gazy izraelský ministr obrany Israel Katz navrhl méně rozsáhlou dlouhodobou izraelskou okupaci a uvedl, že Izrael udrží trvalou přítomnost IDF v „bezpečnostní nárazníkové zóně“ ve strategických oblastech Gazy, aby zabránil budoucím útokům na izraelské obce a pašování zbraní do pásma.

„To je hlavní poučení z 7. října,“ řekl Katz. „Stejně jako v jiných oblastech musí IDF i zde stát mezi nepřítelem a našimi komunitami – nejen aby bojovala s nepřítelem, ale také aby ho oddělila od našich civilistů.“

V úterý izraelská palba a údery zabily v Gaze nejméně 13 Palestinců, uvedly místní zdravotnické úřady, včetně pěti lidí ve stanu v Khan Younis a tří lidí hledajících pomoc poblíž Rafahu na jihu.

Izraelské tanky v úterý ráno vjely do centra Gazy, ale nebylo jasné, zda se jedná o součást větší pozemní ofenzívy.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
237

Diskuse

Obsah vydání | 5. 8. 2025