Experti varují, že uhlíkové kredity podkopávají globální úsilí o omezení oteplování

20. 10. 2025

Autoři článku v Nature, včetně profesorů Andrewa Macintoshe a Dona Butlera z Australské národní univerzity (ANU), tvrdí, že tvůrci politik musí jednat na základě důkazů a postupně zrušit kompenzace z vládou řízených schémat zpoplatnění uhlíku.

"Dosažení teplotních cílů Pařížské dohody vyžaduje rychlé a výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Uhlíkové kompenzace – obchodovatelné kredity z projektů, které tvrdí, že snižují nebo odstraňují emise – brzdí pokrok," řekl profesor Macintosh.

"Kompenzace odvádějí pozornost od kritického úkolu ukončit používání fosilních paliv. Tím, že vlády povolují nekvalitní kredity do schémat zpoplatnění uhlíku, ohrožují výhody zpoplatnění uhlíku a v podstatě umožňují soukromým prodejcům kreditů inkasovat to, co by mělo být veřejným příjmem."

V současné době je přibližně 27 % globálních emisí pokryto zpoplatněním uhlíku, ale pouze 3,2 % čelí ceně uhlíku nad minimální úrovní (92 australských dolarů), která je podle výzkumu v současnosti potřebná k omezení oteplování na méně než 2 °C.

Podle profesora Macintoshe je australský systém zpoplatnění uhlíku – ochranný mechanismus – narušován australskými uhlíkovými kredity (ACCU) s nízkou integritou.

"Kredity s nízkou integritou z regenerace vyvolané člověkem, zamezení odlesňování a projektů skládkování pomohly potlačit ceny uhlíku a zajistily, že se od poloviny roku 2022 drží mezi 26 až 43 australskými dolary," řekl.

"To je zhruba jedna třetina úrovní potřebných k dosažení souladu s cíli Pařížské dohody, kterými je udržení oteplování pod 2 °C."

"Emise ze zařízení, na která se vztahuje ochranný mechanismus, zůstaly od zahájení systému v roce 2016 z velké části nezměněny, částečně kvůli nízké ceně uhlíku."

Autoři vyzývají tvůrce politik, aby postupně zrušili kompenzace ze schémat zpoplatnění uhlíku a stanovili postupně rostoucí stropy, které vyžadují, aby zařízení platila vládě, pokud nejsou schopna splnit své závazky.

Tvrdí také, že společnosti by se měly zaměřit na snižování svých vlastních emisí, spíše než se spoléhat na kompenzace.

Spoluautor studie profesor Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů na univerzitě v Postupimi v Německu, uvedl, že uhlíkové kompenzace mají "velmi malý prostor" ve světě, který téměř spotřeboval zbývající uhlíkový rozpočet, aby měl šanci omezit globální oteplování na 1,5 °C.

"Nyní musí svět urychlit postupné vyřazování fosilních paliv a investovat do přírody, současně, ne do jednoho nebo druhého," řekl.

Zdroj v angličtině: ZDE