Pomatení mezi českými "liberály" je dokonalé

Kouření není svoboda, ale závislost

14. 1. 2016 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

Sem tam si někdo, ať už v prvním plánu, nebo ve vedlejší roli, vezme kouření jako příklad omezování osobních svobod. Moc nerozumím tomu, jak Češi vlastně osobní svobodu vnímají a co za ni považují. ČR je jednou z posledních zemí, kde se smí v restauracích kouřit. Kouření je prokazatelná závislost, způsobující vážné zdravotní problémy. Zabije neporovnatelně více lidí než veškerý terorismus světa. Drtivá většina občansky rozvinutějších zemí než je ČR hledá velmi přísná, restriktivní řešení, jak kouření omezit. V ČR dokonce i rozumně uvažující lidé tvrdí, že to je zásah do jakési podivně definované svobody. OK, pojďme se osvobodit od jha zbytečných regulací, zrušme pravidla silničního provozu. Nechápu, proč mám být pokutován za to, že nejsem připoután bezpečnostním pásem. Proboha, vždyť to je moje vlastní svobodná volba, jestli chci nebo nechci riskovat. Navíc tím přímo neohrožuju ostatní, kromě nejbližších. Pojďme úplně zrušit jakési prapodivné zákony na ochranu zaměstnanců, je to přece proti lidské svobodě uměle chránit určitou skupinu svéprávných a rozumně uvažujících lidí.  A pojďme určitě zrušit nesmyslné zákony omezující naši svobodu vyjádření, Proč bychom nemohli posílat muslimy nebo cikány do plynu? Vždyť to prokazatelně omezuje naši svobodu vyjadřování? A komu se to nelíbí, nemusí se s námi přece bavit? Stejně jako nemusí chodit do hospody, ve které se kouří.

Neschopnost pochopit, že civilizace na základě určitého poznání určité jednání či chování omezuje, protože je prokazatelně škodlivé, je svízelná. Zvlášť tehdy, když existuje řada zahraničních příkladů, které dokazují, že regulace nikoho negativně nepostihuje. Jako v případě kouření...

0
Vytisknout
7938

Diskuse

Obsah vydání | 15. 1. 2016