Klimatická krize

Pobřežní záplavy by v následujících dekádách mohly pohltit až pětinu globální ekonomiky

4. 8. 2020

čas čtení 1 minuta

Nový výzkum, na kterém jsem se podílela, přichází s odhady, na kolik peněz nás může přijít environmentální destrukce v blízké budoucnosti. Pobřežní půda vystavená povodním by se do roku 2100 mohla zvětšit o 48 procent. Odhaduje se, že do té doby zhruba o polovinu vzroste zasažená populace a její majetek. Podle současného scénáře vysokých emisí skleníkových plynů a absence protipovodňové ochrany by ztráty na majetku mohly v roce 2100 představovat ekvivalent 20 procent světové ekonomiky.

To také znamená, že do roku 2100 by se počet osob vystavených pobřežním záplavám mohl zvýšit až na 287 milionů (tedy 4,1% světové populace), píše výzkumnice Ebru Kirezi na webu Conversation.

Bez dramatického snížení emisí skleníkových plynů nebo velké investice do výstavby mořských zdí a další protipovodňové infrastruktury bude mít destrukce pobřežních oblastí dramatické dopady na globální ekonomiku a velkou část světové populace.

Hladina moře se zvedá stále rychleji, a to ze dvou hlavních důvodů. Jak rostou globální teploty, ledovce a ledová pokrývka tají. Současně oceány absorbují teplo z atmosféry, což způsobuje expanzi vody. Hladina moře se v současnosti zvedá asi o 3-4 milimetry ročně. Očekává se však, že se celý proces zrychlí.

Vyšší mořská hladina v kombinaci s potenciálně extrémnějšími klimatickými jevy v pobřežních oblastech vede k ničivým záplavám.


Celý článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
6290

Diskuse

Obsah vydání | 7. 8. 2020