Bělorusko: Poslední výstraha evropským elitám?

31. 7. 2020 / Karel Dolejší

Bývalý velitel NATO v Evropě generálporučík Ben Hodges označil Trumpovo stahování 11 900 amerických vojáků z Německa ZDE za "dar Kremlu" ZDE. Je to však Minsk, nikoliv Berlín, co by měli zájemci o evropskou bezpečnost právě uprostřed prázdnin bedlivě sledovat.

V předvečer běloruských prezidentských voleb zatkla běloruská KGB nedaleko hlavního města 33 "zelených mužíků" z ruské žoldácké společnosti Wagner ZDE. Tato "soukromá" společnost běžně bojuje za zájmy Kremlu například v Libyi, Sýrii nebo na Ukrajině.

Po zatčení následovalo mimořádné zasedání běloruské vlády. Na to prezident Lukašenko požádal Moskvu o vysvětlení incidentu. Ta se nevyjádřila.


ZDE je čtvrteční reportáž Channel 4 News k této věci z Běloruska. Ve čtvrtek se proti Lukašenkovi znovu konaly obrovské demonstrace.

***

Je již nějaký čas veřejným tajemstvím, že se vztahy mezi Ruskou federací a Běloruskem - jediným skutečným evropským spojencem Moskvy - vytrvale zhoršují. Běloruský diktátor Lukašenko se postavil Putinově snaze o sjednocení obou států - a když Kreml maximálně vystupňoval tlak na vynucení poslušnosti, začal se dokonce sbližovat se Západem, aby získal větší volnost jednání. Ruští komentátoři nepochybují, že Kreml hodlá Lukašenkův režim v nejbližších týdnech podvrátit a svrhnout, nebo případně vyvolat alespoň násilný incident, který by posloužil coby záminka k ozbrojené invazi. Lukašenkův nástupce by pak bez výhrad souhlasil s připojením země k Rusku.

Zkuste si prosím představit, který z "imperialistů" po dekády tepaných radikálními kritiky Západu by se kdy pustil do násilné změny režimu v zemi svého nejbližšího spojence. Kdy že naposled USA vedly destabilizační kampaň proti kanadské vládě? Vzpomínáte si?

Rusko coby revizionistická mocnost, která nehledí na žádná mezinárodní pravidla, zásady či právo, je připraveno destabilizovat doslova kohokoliv a kdekoliv, pokud se to hodí do jeho imperiálních kalkulací. Čerstvě vychází najevo třeba infiltrace NATO prostřednictvím Rusy ovládané instituce působící v Německu a Rakousku ZDE.

Ve srovnání s tím je i stažení třetiny amerického kontingentu z Německa pouhou poznámkou na okraji.

***

Žádné zahraniční ozbrojené jednotky nedokážou samy o sobě zabránit podvratným aktivitám cizí mocnosti na území libovolného evropského státu. Nedokážou ani zablokovat vznik proruského režimu v zemi, jak ukazuje kauza Orbánova Maďarska, na jejímž území leží klíčová letecká základna NATO Pápa.

Soudobá válka se dávno nevede jen s pomocí děl a tanků. A ovšemže neprobíhá primárně ani v informačním prostoru. Nelineární konflikt, jak ho definují Rusové, je veden souběžně spektrem vojenských i nevojenských prostředků. Tomu musí odpovídat i pojetí obrany, které nemůže být čistě vojenské - nebo dokonce stavět na sebeobelhávání, že dokud se ještě nestřílí, žádná válka přece nezačala. Nezapomínejme, že z pohledu Kremlu už válka se Západem dávno probíhá.

***

Putin se právě pokouší svrhnout v Bělorusku Lukašenkovu diktaturu a nahradit ji poslušnějším loutkovým režimem. Lukašenkova obliba ovšem v posledních letech značně klesla, nicméně i opozice je s ním zajedno v obraně nezávislosti. Historicky vzato se ruským/sovětským destabilizačním kampaním vedeným proti autochtonním utlačitelským režimům příliš dobře nedařilo. Připomeňme alespoň příklad Titovy Jugoslávie, jejíž tajná služba UDBA dokázala vždy uhrát se sovětskými protivníky přinejmenším vyrovnanou partii. Jestliže je Putin opravdu odhodlán připojit Bělorusko k Rusku, může toho jistě nakonec dosáhnout - otázkou ovšem zůstává, jak až velkou cenu by za to byl ochoten zaplatit. U samotné destabilizace nejspíše nezůstane.

Obraz totálně věrolomné, za žádných okolností nikterak důvěryhodné země ochotné zradit naprosto kohokoliv, může být součástí nákladů na zřízení Putinovy vysněné rusko-běloruské unie.

Pro evropské politiky by pak šlo o zaručeně poslední varování - předtím, než se podobné události jako na Ukrajině či v Bělorusku začnou odehrávat třeba v Belgii či ve Skandinávii.

0
Vytisknout
4933

Diskuse

Obsah vydání | 7. 8. 2020