Úmrtí vyvolávaná globálním ohříváním budou vyšší než oběti pandemie

3. 9. 2020

čas čtení 4 minuty
Pokud svět výrazně neomezí emise skleníkových plynů, extrémní teplo by se do konce tohoto století mohlo stát hlavním globálním zabijákem. Celkově by mohlo připravit o život víc lidí než všechny infekční choroby dohromady, včetně tuberkulózy, HIV a malárie.

Climate Impact Lab v dosud největší mezinárodní studii pojednávající o zdravotních a finančních dopadech s ohledem na vysoké teploty uvedla, že změna klimatu by v roce 2100 mohla zvýšit globální úmrtnost o 73 dodatečných úmrtí na 100 000 lidí to podle stávajícího scénáře vysokých emisí. K těmto zbytečným úmrtím by nedocházelo, kdyby neexistovalo globální oteplování.

Změna klimatu vedla k vlnám veder, která nyní trvají déle, jsou intenzivnější a častější. Vědci tvrdí, že rostoucí teplo si vyžádá čím dál vyšší daň na lidských životech, zatímco teploty se neustále budou zvyšovat, píše Soumya Sarkar.

Nerovné riziko 

Rizika související s extrémním teplem jsou nerovnoměrně rozložena. Chudí a marginalizovaní lidé budou extrémním teplem pravděpodobně mnohem více ohroženi. Lidé žijící v zemích, jako je Ghana, Súdán, Pákistán a Bangladéš, mohou čelit dodatečným 200 nebo více úmrtím ve srovnání s celosvětovým průměrem 73 mrtvých na 100 000 lidí.

„Data ukazují, že chudé komunity nemají k dispozici prostředky, jak se těmto změnám přizpůsobit, takže nakonec kvůli horku umírají v daleko vyšší míře než ostatní segmenty společnosti,“ sdělila spoluautorka studie Tamma Carleton z Kalifornské univerzity.

„V chudých jižních zemích si horko může vybrat ještě hrozivější daň než rakovina a srdeční choroby,“ konstatoval další spoluautor studie Michael Greenstone z Chicagské univerzity.

Aby bylo možné analyzovat historické spojitosti mezi záznamy o teplotách a údaji o úmrtnosti, multiinstitucionální tým Climate Impact Lab shromáždil 399 milionů záznamů o mortalitě ve 41 zemích, což představuje asi 55 procent světové populace.

Vědci při předpovídání míry budoucích úmrtí s pomocí regionálních klimatických prognóz zjistili, že vypuštění další tuny oxidu uhličitého dnes v nákladech na zdraví vyjde v rámci pokračujícího scénáře vysokých emisí na 36,6 amerických dolarů, zatímco v případě mírného scénáře by tato částka činila pouze 17,1 amerických dolarů.

Úmrtí, jimž lze zabránit

Kdyby země cíle pařížské dohody o klimatu splnily, odhaduje se, že by se zabránilo dodatečným 84 procentům úmrtí v důsledku vysokých teplot.  

Není to poprvé, kdy nějaká studie upozornila na výraznou nerovnost týkající se dopadů venkovních teplot na různé segmenty lidské populace. Kupříkladu údaje z let 1957 až 2000 z Inde ukazují, že během horkých dní došlo ke zvýšené úmrtnosti v rurálních oblastech země, a nikoliv ve městech.

Další studie Climate Impact Lab (říjen 2019) zjistila, že do roku 2100 v Indii zemře v důsledku změny klimatu každý rok pravděpodobně asi o 1,5 milionu lidí více než dnes, což je míra úmrtnosti odpovídající stávající mortalitě týkající se všech infekčních chorob v této zemi.

Ztráta produktivity v důsledku tepelného stresu v Indii, kterou způsobují rychle rostoucí teploty, bude za dalších 10 let ekvivalentem 34 milionů pracovních míst na plný úvazek, jak uvedla Mezinárodní organizace práce (ILO) v červenci 2019.

Očekává se, že zemědělství a stavební práce budou strádat nejvíce, pokračuje ILO. To je pro Indii špatná zpráva, neboť zemědělství se věnuje nejvíce Indů; poté následují stavební práce, kde se musí dlouhé hodiny pracovat v horku.

Miliony indických zaměstnanců, kteří musejí pracovat ve venkovních podmínkách, mají za této situace značné obtíže cokoli vykonávat, což poškozuje jak produktivitu práce, tak veřejné zdraví.  


Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2686

Diskuse

Obsah vydání | 8. 9. 2020