13. 7. 2020
Podle ní existuje 20 % šance, že přinejmenším v jednom roce teplota překročí průměr v letech 1850-1900 o 1,5 stupně Celsia, upozorňuje Marlowe Hood.
Poslední pětileté období bylo nejteplejší v zaznamenané historii, uvedla agentura OSN se sídlem v Ženevě, která zahrnuje 193 členských států.
Teploty v příštích pěti letech, tj. 2020-2024, velmi pravděpodobně budou o 0,91 - 1,59 stupně vyšší než průměr v předprůmyslové době.
Takřka všechny regiony s výjimkou částí jižních oceánů budou zřejmě teplejší než v nedávné minulosti, tj. v letech 1981-2010.
"Tato studie ukazuje - s vysokou úrovní vědecké dovednosti - enormní výzvu, kterou představuje splnění cíle Pařížské dohody o změně klimatu udržet v tomto století nárůst globální teploty pod 2 stupni Celsia oproti předprůmyslové úrovni a vyvinout úsilí na omezení vzestupu teploty ještě dále na 1,5 stupně Celsia," prohlásil generální tajemník organizace Petteri Taalas.
Pařížská dohoda z roku 2015 se snaží omezit vzestup globálních teplot prostřednictvím výrazného omezení emisí skalníkových plynů.
Predikce WMO nezapočítávají změny v emisích skleníkových plynů a aerosolů vyvolané omezením ekonomické aktivity během koronavirové krize.
"Vzhledem k velmi dlouhému životnímu cyklu oxidu uhlíku v atmosféře by dopad letošního poklesu emisí neměl vést k redukci atmosférických koncentrací oxidu uhličitého, které způsobují globální nárůsty teplot," řekl Taalas.
Průměrná teplota na planetě je již o více než stupeň vyšší než v předprůmyslovém období, uvádí WMO. V letech 2020-2024 pak existuje 70 % šance, že přinejmenším jeden měsíc bude o 1,5 stupně teplejší než průměr v předindustriální době. Avšak jen 3 % je šance, že celá perioda bude o tolik teplejší.
Omezení emisí skleníkových plynů by zřejmě nevedlo k viditelným výsledkům dříve než v polovině století, uvedli výzkumníci, kteří varují, že lidstvo musí zvládnout svá očekávání v boji proti globálnímu oteplování.
I v optimistických scénářích, podle nichž uhlíkové znečištění prudce klesne, bude změna klimatu po dekády pokračovat, uvedla studie publikovaná časopise Nature Communications.
"Musíme být trpěliví," uvedl její hlavní autor Bjorn Samset z Centra pro mezinárodní klimatický výzkum v Oslu.
"Všechna omezení oteplujících emisí povedou k absorpci menšího množství tepla," uvedl.
"Ale pokud je řeč o teplotě - o kterou nám jde - potrvá dekády, než budeme schopni změřit dopad."
Další dva faktory zkomplikují zjištění poklesu povrchové teploty Země, pokud a když k němu dojde.
Jedním je životnost více jak bilionu tun oxidu uhličitého již přítomného v atmosféře, která činí řádově staletí.
Druhým faktorem je přírodní variabilita.
Samset a kolegové ve své studii předpovídají dopad omezení emisí dvou hlavních skleníkových plynů - oxidu uhličitého a metanu - stejně jako sazí.
V měřítku století je metan asi 28 x účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Avšak asi 75 % celkového oteplení má na svědomí oxid uhličitý.
Dokonce i při rapidním omezení emisí těchto plynů by bylo takřka nemožné detekovat zřetelný dopad na globální oteplování dříve než v roce 2035.
V realističtějším scénáři by toto úsilí mohlo být jasně viditelné v polovině století, "ale ne dříve", uvádí studie.
Omezování sazí mělo zanedbatelný dopad.
"Studie posiluje naše chápání, že změna klimatu je dlouhodobý problém, který prostě nezmizí, pokud by všechny emise spojené s lidmi zítra přestaly," prohlásil Grant Allen, profesor atmosférické fyziky na University of Manchester.
"Neexistuje rychlé řešení."
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse