Migranti čelí bezprecedentnímu nárůstu násilí na hranicích EU

8. 12. 2022

čas čtení 7 minut

Žadatelé o azyl jsou před nezákonným vyhoštěním biti a sexuálně napadáni

Tisíce migrantů a žadatelů o azyl čelí na hranicích EU "bezprecedentnímu nárůstu násilí", včetně bití, nuceného svlékání a sexuálních útoků, uvádí zpráva, která otřesným způsobem odhaluje tisíce případů  nezákonnýách deportací


Aktivisté vyzpovídali 733 osob, které se v letech 2021 a 2022 snažily dostat do Evropy a které poskytly pochmurná svědectví o skupinových vytlačováních, jež se dotkla více než 16 000 dalších osob. Práce aktualizuje vydání Černé knihy odsunů z roku 2020 a nabízí celkovou kompilaci 1 633 osob, které vypovídají o nezákonných odsunech, jež se od roku 2017 dotkly téměř 25 000 lidí.

 
Spis je prodchnut utrpením a zoufalstvím, líčí bití z rukou policie a zadržování ve špinavých a přeplněných celách, zatímco žádosti o azyl jsou ignorovány nebo se jim lidé smějí. V roce 2021 pouze 5 % dotázaných uvedlo, že při vyhošťování z Evropy nezažili "nepřiměřenou sílu" nebo nebyli jejími svědky.

Dokumentaci o 3 173 stranách sestavila Síť pro monitorování násilí na hranicích, koalice nevládních organizací, která shromáždila svědectví z 15 zemí podél vnější hranice EU, včetně Polska, Řecka, Chorvatska a států západního Balkánu, které nejsou členy EU, jako je Srbsko, Severní Makedonie a Albánie.

Během pandemie koronaviru "nebyl nikdo, kdo by zdokumentoval bezprecedentní  nárůst nejbrutálnějšího násilí vůči lidem na cestách podél vnějších hranic EU", uvádí zpráva. Konstatuje, že pohraniční stráž ve 13 zemích začala uplatňovat "hrůzné 'odstrašující taktiky', jako je mimo jiné dlouhodobé bití, holení hlav, nucené svlékání, sexuální útoky a útoky psů".

Právo EU a mezinárodní právo zakotvuje právo požádat o azyl a nebýt nucen vrátit se přes hranice, aby čelil válce nebo pronásledování.

Hope Barkerová, spoluautorka zprávy a vedoucí politická analytička organizace Border Violence Monitoring Network, strávila čtyři a půl roku rozhovory s lidmi, kteří uvedli, že byli nuceni opustit Řecko. S odkazem na Řecko uvedla, že od vydání zprávy BVMN 2020 se násilí vůči lidem na cestě stalo systematičtějším. "Na začátku se zdálo, že je to velmi sporadické, několik incidentů; stalo se to celkově systematickým přístupem, který se rozšířil hluboko do vnitrozemí."

Dalším trendem je to, co nevládní organizace popisují jako rostoucí snahu kriminalizovat a potlačovat aktivisty pomáhající lidem v pohybu. Barkerová uvedla, že se rozhodla opustit Řecko poté, co ji policie sledovala, zaměřovala se  se na jkejí  náhodné kontroly a očerňovala ji v provládních médiích.

Taktika podle ní začala poté, co zveřejnila zprávu o řízení zahájeném u Evropského soudu pro lidská práva na podporu lidí, které úřady  nechaly uvízlé na ostrůvcích na řece Evros mezi Řeckem a Tureckem. "V médiích se pak proti nám objevily pomlouvačné kampaně, že napomáháme nelegálnímu vstupu do země, že jsme turečtí špioni spolupracující s převaděčskými gangy v Turecku, a to vedlo ke zvýšené policejní represi," dodala.

Zpráva tvrdí, že aktivista pracující pro nevládní organizaci Are You Syrious byl Chorvatskem zbaven statusu uprchlíka poté, co odmítl spolupracovat s bezpečnostními službami země.

"Zpětná reakce je pokusem umlčet naše hlasy a kriminalizovat nás jako lidi, kteří jsou solidární s lidmi na cestě," řekl Barker.

Případy, které pokrývají tisíce kilometrů hranic EU, jsou si chmurně podobné. Jeden z nich líčí příběh 36letého Syřana a jeho osmiletého syna, kteří loni v únoru dorazili do řecké vesnice Neo Cheimonio v Řecku, poblíž tureckých hranic. Dvojice cestovala se skupinou Syřanů a všechny je zastavili policisté v šalvějově zelených uniformách. Byly jim zabaveny telefony a skupina byla odvedena do budovy, kde byli muži donuceni svléknout si bundy, košile a kalhoty. Ti, kteří nerozuměli, byli zfackováni, zatímco ženu ve skupině prohledával muž, který se podle výpovědi "neustále dotýkal [jejího] těla".

Syřané sbyli připojeni k větší skupině dalších Syřanů, Afghánců, Somálců a Maročanů - celkem 58 osob ve věku od osmi do 60 let. Čtyři hodiny byli drženi v místnosti s jedním špinavým záchodem a čtyřpatrovou palandou. Později byli každý z nich deset vteřin biti, poté naloženi do dodávky a nakonec byli z Řecka odvezeni lodí. Během tohoto utrpení nebylo nikomu nabídnuto jídlo, voda, lékařská péče ani překladatel. Na otázku, zda podal žádost o azyl, Syřan odpověděl, že nemohl, protože se bál, že bude on i jeho syn zbit.

Řecká vláda obvinění z porušování lidských práv opakovaně odmítla. "Je právem každého evropského členského státu chránit své hranice při plném dodržování základních práv," prohlásil v červenci řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. "Přesně to Řecko dělá."

Aktivisté tvrdí, že nezákonné odsuny jsou zřejmě právem EU mlčky akceptovány. EU projednává plány na změnu svého hraničního kodexu, který by umožnil úřadům přijmout více omezení, pokud čelí "instrumentalizaci" migrantů, tj. zahraničním vládám, které se snaží destabilizovat EU tím, že povzbuzují lidi k cestě do Evropy.

Navrhované změny přišly poté, co byl běloruský autokratický vůdce Alexandr Lukašenko obviněn z lákání lidí z Blízkého východu do Běloruska a jejich následného převážení autobusy do EU ve snaze vyvolat v bloku chaos. Tváří v tvář takové situaci by členské státy mohly omezit překračování hranic podle revidovaného nařízení, o němž se v současné době diskutuje.

Nevládní organizace tvrdí, že to podpoří další nelegální přesuny. "Existuje tolik prostoru pro výklad ze strany členských států, že by to mohlo být využito, mohlo by to být spuštěno podle libosti, aby se umožnilo masivní odsun s jednotlivci bez jakékoliv odpovědnosti," řekl Barker.

Cornelia Ernstová, německá členka skupiny Levice v Evropském parlamentu, která studii zadala, obvinila Evropskou komisi z nečinnosti v době, kdy vlády EU "zatlačují lidi zpět a upírají jim právo na azyl". Dodala: "Vidíme, že právo na azyl je vážně ohroženo. EU financuje stále více pohraničních jednotek, které páchají násilí, a členské státy jako Polsko, Litva a Lotyšsko přijímají zákony, jejichž cílem je legalizovat deportace, což jsou právní předpisy, které porušují právo EU a mezinárodní právo."

-1
Vytisknout
3899

Diskuse

Obsah vydání | 13. 12. 2022