Zlatokopové v Brazílii vyklučili v amazonském pralese ilegální silnici

13. 12. 2022

čas čtení 7 minut
 

Pozorovací letadlo se odlepilo od startovací dráhy a zamířilo na západ směrem k frontové linii jedné z nejdramatičtějších ekologických a humanitárních krizí v Brazílii.

Jeho cílem byla tajná silnice dlouhá 120 km, kterou v posledních měsících nelegální těžařské mafie vyryly z džungle největšího brazilského domorodého území v odvážném pokusu propašovat bagry do těchto údajně chráněných oblastí.

"Říkám jí Cesta do chaosu," sdělil  Danicley de Aguiar, ekolog z Greenpeace, který vedl průzkumnou misi do  obrovského údajně chráněného domorodého území nedaleko brazilských hranic s Venezuelou.
 
Aguiar uvedl, že na území domorodého kmene Yanomami, které je rozlehlé jako Portugalsko, v horách, řekách a lesích na severu brazilské Amazonie, nebyla nikdy předtím objevena tak těžká technika.

 

"Domníváme se, že tam jsou nejméně čtyři bagry - a to posouvá těžbu na území Yanomami na další úroveň, na kolosální úroveň ničení," řekl vedoucí pracovník lesní kampaně, zatímco se jeho tým připravoval vzlétnout do oblak, aby existenci cesty potvrdil.

Kabina letadla se po hodině letu naplnila vzrušeným štěbetáním, když se objevila tajná silniční tepna.
 
"To je ta Cesta do chaosu," oznámil Aguiar vnitřním komunikačním systémem letadla.

"A tohle je ten chaos," dodal a ukázal na zející díru v deštném pralese, kde tři žluté bagry vydrápaly z břehů kávově zbarvené řeky Catrimani zlatý důl.
 
Na nedaleké mýtině bylo vidět čtvrtý bagr, který ničil území, kde žije asi 27 000 příslušníků národů Yanomami a Ye'kwana, včetně několika komunit, které nemají kontakt s okolním světem. Znepokojující je, že jedna z těchto izolovaných vesnic se nachází pouhých 15 kml od nelegální silnice, řekl Aguiar.

Sônia Guajajarová, významná vůdkyně domorodých obyvatel, která byla také v letadle, vyslovila podezření, že zločinci využili nedávných prezidentských voleb v Brazílii a propašovali své vybavení hluboko na území kmene Yanomami. "Všichni se soustředili na jiné věci a oni toho využili," řekla Guajajarová.

Příjezd bagrů - jehož svědky byli poprvé novináři z Guardianu a z  brazilské televizní stanice TV Globo - je poslední kapitolou v půl století trvajícím útoku mocných a politicky propojených těžebních gangů.
 
Divocí prospektoři známí jako garimpeiros se začali hrnout na území Yanomami při hledání cínové rudy a zlata v 70. a 80. letech poté, co vojenská diktatura vyzvala chudé Brazilce, aby obsadili region, který nazývala "zemí bez lidí pro lidi bez země".

Vydělali obrovské bohatství - a často o něj přišli. Pro kmen Yanomami to však byla katastrofa. Životy a tradice byly zničeny. Vesnice byly zdecimovány epidemiemi chřipky a spalniček. Podle organizace Survival International zemřelo během pouhých sedmi let asi 20 % členů kmene.

Celosvětový rozruch vyvolalo vystěhování desítek tisíc horníků na počátku 90. let v rámci bezpečnostní operace nazvané Selva Livre (Osvobození džungle). Pod mezinárodním tlakem vytvořil tehdejší brazilský prezident Fernando Collor de Mello rezervaci o rozloze 9,6 milionu hektarů. "Musíme Yanomámům zaručit prostor, aby neztratili svou kulturní identitu ani své životní prostředí," řekl Mello.
 
Tyto snahy byly zpočátku úspěšné, ale v následujícím desetiletí se garimpeiros vrátili kvůli prudce rostoucím cenám zlata, laxnímu vymáhání práva a ubíjející chudobě, která šéfům dolů zajišťovala stálý přísun vykořisťovatelných pracovníků.

Útok zesílil poté, co byl v roce 2018 zvolen prezidentem Jair Bolsonaro - krajně pravicový populista, který chce otevřít půdu domorodých obyvatel komerčnímu rozvoji - a počet divokých horníků na půdě Yanomami dosáhl odhadem 25 000 osob.

"Byla to vláda krve," řekl Júnior Hekurari Yanomami, vůdce Yanomami, který obvinil Bolsonara z toho, že svou rétorikou dodal útočníkům odvahu a ochromil brazilské agentury na ochranu životního prostředí a původních obyvatel.

Když novinář deníku Guardian Dom Phillips, který byl loni v červnu zavražděn v Amazonii, navštívil koncem roku 2019 důl na území Yanomami, našel "ručně ovládané průmyslové peklo uprostřed divoké tropické krásy": bahnem obalené horníky, kteří si pomocí dřevěného lešení a vysokotlakých hadic razí cestu zemí.

"Je to ohromující. Jste v klíně tohoto velkého pralesa a připadáte si skoro jako v jednom z těch starých filmů o starém Egyptě... Všechny ty monstrózní stroje ničí zemi, aby vydělaly peníze," řekl fotograf João Laet, který tam cestoval s britským reportérem.

Po třech letech se situace ještě zhoršila, když přijela hydraulická rypadla a vznikla nelegální silnice.
 
Alisson Marugal, federální prokurátor pověřený ochranou půdy kmene Yanomami, uvedl, že přivezení těchto strojů je znepokojivým vývojem pro komunity, které již čelí akutní "humanitární tragédii".

Horníci, z nichž někteří jsou podezřelí z napojení na drogové skupiny, přinesli sexuální násilí, epidemie malárie a donutili uzavřít zdravotnická stanoviště, což vystavilo děti skandální míře nemocí a podvýživy. Řeky byly otráveny rtutí z nelegální flotily asi 150 těžebních plavidel.

Marugal uvedl, že podfinancovaná brazilská agentura pro životní prostředí Ibama zahájila sporadické zásahy, vyhodila do povětří a zapálila nelegální přistávací plochy, vrtulníky a letadla, která se na území dostala. Ale přerušovanost těchto misí - a obrovské ekonomické odměny s tím spojené - znamenala, že byly jen dočasnou nepříjemností.

Pro některé jsou piloti a horníci hrdinnými dobrodruhy. Pro jiné jsou to ekologičtí zločinci hnaní chamtivostí.
 
Piloti z buše mohli za několik nebezpečných měsíců převážení prospektorů, zásob a sexuálních pracovnic do odlehlých táborů v džungli dostat až 1 000 000 realů (160 000 dolarů). Pro jejich šéfy byly zisky ještě vyšší.

Nastupující brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva slíbil, že garimpeiros vyřadí z provozu a omezí odlesňování, které za Bolsonarovy vlády prudce vzrostlo.

"Brazílie i planeta potřebují Amazonii živou," řekl Lula ve svém prvním projevu poté, co v říjnových volbách těsně porazil svého rivala.

Marugal věřil, že zastavení nelegální těžby na území Yanomami je naprosto možné, pokud bude existovat politická vůle, která za Bolsonara zcela chyběla. Ve skutečnosti měl Ibama již plán zahrnující neúprosnou šestiměsíční ofenzívu, která by odřízla zásobovací linie těžařů a donutila je k útěku z pralesa tím, že by je vyhladověla po palivu a potravinách.

Aguiar tvrdil, že militarizovaný zásah by nebyl dlouhodobě úspěšný, pokud by nebyl doprovázen politikou útočící na strádání, na němž je ekologická kriminalita postavena.

"Tohle se nespraví jen pomocí pušek," řekl účastník kampaně. "Překonání chudoby je nezbytnou součástí překonání této ekonomiky ničení."

Hekurari Yanomami také doufá v rozsáhlý federální zásah, až se nová vláda v lednu ujme moci, ale varuje, že porazit garimpeiros nebude snadné.

"Tito horníci nenosí jen rýče a sekery ... Mají pušky a samopaly ... Jsou ozbrojeni a všechny [jejich] základny mají těžce ozbrojenou ochranku se stejnými zbraněmi, jaké používá armáda, federální policie a vojenská policie," řekl.

Cenou za nečinnost by bylo vyhlazení lidí, kteří obývají deštný prales již tisíce let.

"Pokud se nic neudělá, přijdeme o tuto domorodou zemi," řekl Marugal. "Pro Yanomami jsou vyhlídky chmurné."

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4610

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2022