Írán byl vyloučen z orgánu OSN, který má za úkol posílit postavení žen

15. 12. 2022

čas čtení 4 minuty
 
Írán byl vyloučen z orgánu OSN, jehož úkolem je posílit postavení žen. Světové mocnosti hlasovaly pro návrh předložený Spojenými státy, že členství islámské republiky v této instituci je "ošklivou skvrnou" na její důvěryhodnosti.

Aktivisté a skupiny hájící práva uvedli, že role Teheránu v 45členné komisi pro postavení žen je fraška, vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly režimu bijí a zabíjejí ženy pokojně volající po rovnosti pohlaví.

 

Zástupce USA při OSN uvedl, že íránské aktivistky - z nichž některé byly přítomny během středečního hlasování v New Yorku - apelovaly na Washington, aby předložil rezoluci, která by Írán z tohoto orgánu vyloučila.

"Tato komise je hlavním orgánem OSN pro podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen," uvedla velvyslankyně Linda Thomas-Greenfieldová. "Nemůže vykonávat svou důležitou práci, pokud je podkopávána zevnitř. Členství Íránu je v tuto chvíli ošklivou skvrnou na důvěryhodnosti této komise."

Pro návrh hlasovalo 29 z 54 členů Hospodářské a sociální rady OSN (Ecosoc), která na komisi dohlíží. Teherán se stal členem tohoto orgánu teprve letos, několik měsíců předtím, než v září vzniklo lidové povstání, které se bezpečnostní složky pokoušejí potlačit smrtící silou.

Írán se před hlasováním snažil získat podporu na mezinárodní úrovni. Jeho spojenci, včetně Ruska a Číny, hlasovali proti této rezoluci, zatímco 16 zemí se zdrželo hlasování, což signalizuje celosvětovou nejednotnost v této otázce.

Před hlasováním odmítl Amir Saíd Iravání, íránský zástupce v OSN, rezoluci jako součást "nepřátelské politiky Washingtonu vůči íránskému lidu".

Minulý měsíc samostatný orgán OSN, Rada pro lidská práva, drtivou většinou odhlasovala zřízení vyšetřovacího orgánu pro porušování lidských práv v Íránu, což by mohlo zvýšit pravděpodobnost stíhání viníků před mezinárodními soudy.

Podle OSN bylo při nedávných represích zabito více než 300 lidí, z toho nejméně 40 dětí. Zdravotníci sdělili deníku Guardian, že při protestech bezpečnostní síly střílejí z brokovnic do obličeje, prsou a genitálií žen.

Teheránský režim uvěznil stovky lidí a zahájil kampaň veřejných poprav. V pondělí úřady oběsily na jeřábu muže, který údajně zabil dva členy prorežimní milice. Byla to už  druhá poprava za necelý týden.

Ve středu byl ve vzácné výjimce odložen trest smrti mladému Íránci, který byl odsouzen k trestu smrti za to, že během protestu údajně vytáhl nůž, uvedl jeho právník. Amnesty International se však domnívá, že za údajné trestné činy v souvislosti s protesty hrozí poprava ještě dalším 20 lidem.

Celonárodní protesty začaly téměř před třemi měsíci po smrti Mahsy Aminiové, 22leté íránské Kurdky, kterou zatkla mravnostní policie prosazující íránské zákony o povinném oblékání. Aminiová byla údajně zbita do komatu a v nemocnici zemřela.

Demonstrace přerostly v lidovou vzpouru, která představuje jeden z největších problémů pro šíitskou duchovní elitu od roku 1979, kdy se revolucí dostala k moci.

Írán z nepokojů obviňuje zahraniční nepřátele a média a tvrdí, že desítky příslušníků bezpečnostních sil byly zabity "teroristy".

V atmosféře diplomatického napětí je Teherán obviňován, že využívá zadržené cizince jako rukojmí. Ve středu belgický ministr spravedlnosti uvedl, že belgický občan, humanitární pracovník Olivier Vandecasteele, byl v Íránu odsouzen k 28 letům vězení za "sérii vykonstruovaných zločinů". Vandecasteele byl odsouzen jako odplata za trest odnětí svobody, který Belgie loni uložila íránskému diplomatovi, řekl Vincent Van Quickenborne v parlamentu.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4688

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2022