Hodný, zlý a nerudný

17. 12. 2022 / Petr Haraším

čas čtení 5 minut

Aneb co jsme komu?

Měli jsme nepřímou volbu prezidenta skrze politické zástupce voličů v hanbinci zvaném též Parlament. Měli, ale už nemáme. Nepřímá volba křivých kandidátů na post prezidenta České republiky dokázala přinést i humorné zážitky, které se zapíší do historie české politické maškarády. Ono viděti prchati obtloustlého Miloše zadním traktem stačí na chvilky veselí v nelehkých životních situacích.

Pravda, každý dobrý čin musí být po zásluze potrestán, proto se nám potrefený Miloš všem vrátil i s kremelskou bandou na krku. Jeden kumpán od Opozic zmizel zadem, ale ten druhý od Opozic dokázal, že jsme ani tak neměli šanci uniknout celosvětové ostudě. Dodnes totiž svět nezapomněl, jak český prezident umí projevit národní svéráz. Zástupci lidu pečlivě vybraný Klaus předvedl ryzí češství v plné nahotě.

 

Praktiky z nepřímé volby o pět let později už znamenaly změnu. Kdo by také odolal kriminálnímu ksichtu pana zvaného v kruzích galerky záhadně pan Íčko? Gaunerské pozadí druhé nepřímé volby všeználka Klause rovněž vstoupilo do dějin českého smutku, hnedle vedle dovedného zmizení oválného kořalečníka ala Harry Houdini.

A tak se v tolik očekávané přímé volbě lidu českého lidu českému vrátil předem ten, který byl útrpně vystrkán zadem. Škarednější, vulgárnější, opilejší pylem msty a kolaborant na světové výši. Klausovo chmat gesto bylo zapomenuto, neboť zloděj nás okrade, ale kolaborant nás prodá. Prostě a jednoduše, oligarchické struktury si prosadí zájmovou sovu, jak nepřímo, tak napřímo. Je jim jedno, jaká je volba, vždy si najdou cestičku k prosazení vlastních zájmů. Našli ji i teď, ač jsme dlouho žili v naději, že jim mazaný generál po lišácku proklouzl neoliberálním sítem.

Takže stále dokola pomalu dopředu vzad. Opravdu si někdo myslí, že by kandidát Babiš, či kandidátka Babiš-Nerudová chtěli na Hrad, aby tady bylo většině voličů líp? Tedy krom jemu Babišovi a tomu kolektiv Nerudové? Oba hájení a hajní chtějí dál národ poctivě rozdělený, společnost frustrovanou a zemi v rozkladu, oba mají za sebou vyčpělé vrstvy oligarchických zmetků, exekučního dovádění a daňových tanečků, které nedovolí nám uniknout z blahobytu české chudoby. Úspěch kolektivu Nerudová by byl i výhrou Babiše, taková Babiš pojistka, kdyby on sám velký neuspěl. Babiš je na revanš zas pro vládní pravici i pro kolektiv Nerudová a spol pojistkou dnešních poměrů, kdyby volba na Nerudovou nedopadla. Kandidát Petr Pavel je jen zárukou možné nápravy země po ostudě Klaus@Zeman.ru a nikoli zárukou dalšího pokračování privatizace veřejných zbytků Česka.

Podivné činy starého a ošklivého kolektivu Nerudová není třeba příliš popisovat a už vůbec ne naznačovat. Výstižně nechutnosti a podivné skutečnosti kolem kolotoče kandidátky českého velkého byznysu velkých kluků sepsala paní Klára Slámová a paní Monika LeFay. Zločiny kandidáta trestně stíhaného Babiše je zbytečné zmiňovat, každý je zná, ač ne každému vadí. Ovšem s tou krávou to fakt přehnal, to mu venkovský volič nedaruje. Skutky a dovednosti kandidáta Pavla jsou dostatečně zřetelné a západním světem navýsost oceněny. Nic takového jako prodej diplomů za dobrou cenu, nebo tunelování českého státu tam fakt nenajdeme, nenajdete. Proto aktivní nezávislí historici již dávno na žádost z podivných míst museli najít pojistku. Čekali jen na povel, kdy spícího spolužáka použít k obrazu kremelskému. Čekali víc než dva roky, protože jinak nic moc špatného na dobrého generála nenašli, rádcové nenašli.

Česká republika je střední stát malého významu poznamenaný dvacetiletou špínou prezidentování Klause a Zemana, takže si můžeme s klidem dovolit nějakého filozofa na trůně, básníka na Hradě či komedianta v Lánech. Horší to nebude. Pomalu uzrál již čas na další změnu volebního systému. Českého prezidenta by nám třeba mohli volit v cizině. Bude to nadmíru výhodné, poněvadž pak budeme moci říkat, že za to mohou oni. Mohli by prezidenta volit tibetští lámové, pokud je dřív čínská komunistická zvůle do posledního nevyvraždí. Nebo sbor sibiřských šamanů, pokud je dřív Putin do posledního nevyvraždí. Nebo toltéčtí Nagualové, pokud ještě existují. Prostě někdo, kdo nám zvolí konečně zase jednou dobrého, alespoň dobrého a klidně i ošklivého prezidenta. Otázkou je však, zda vůbec po bolestných přehmatech nějakou hlavu státu potřebujeme tak nutně, aby si z nás venku dělali nemístnou legraci.


Nelítostným pohledem nevidomého z veřejných zdrojů

1
Vytisknout
5561

Diskuse

Obsah vydání | 20. 12. 2022