Británie: Vánoční čtení z evangelia Suelly Bravermanové

20. 12. 2022

čas čtení 5 minut
Takto komentuje John Crace rozhodnutí britského Vysokého soudu, že šílená konzervativní ministryně vnitra Suella Bravermanová smí legálně deportovat uprchlíky do africké Rwandy - pokud tedy její ministerstvo dokáže splnit všechny zákonné požadavky v jednotlivých individuálních případech - což se mu zatím nikdy nepodařilo:

Hle! Anděl Páně vysokého soudce sestoupil mezi nás. A vpravdě řekl, že vánoční sny by měly být splněny všem . Suella Bravermanová byla bolestně překvapena a vpravdě  padla na kolena v díkůvzdání.  Vysoký soudce byl vskutku štědrý. I když ne úplně milosrdný.

Ministryně vnitra si dobře pamatovala své sny, které se jí zjevily ve spánku. Když byla vzhůru. Suellino srdce se totiž naplnilo nenávistí. Nenávistí, kterou znají jen ti skutečně nespravedliví. Jak silně toužila zatknout několik vyděšených cizinců, kteří se vylodili u britských břehů a hledali azyl! A z pláže je chtěla rovnou posadit do letadla a odletět s nimi do Rwandy. Do země, ze které chce utéci mnoho jejích vlastních obyvatel. Aby tam žili v hrůze. To by si přál i Ježíšek.

 

Nyní se tyto sny měly stát skutečností. Možná.  Suella teď mohla žít v naději. Soudci totiž rozhodli, že každý žadatel o azyl může být deportován do Rwandy. Ačkoli realita je taková, že v Africe skončí nanejvýš pár z nich, protože právníci najdou jiné důvody, proč jejich deportaci zablokovat.

Tak se stalo, že Suella vpravdě přišla do sněmovny, aby učinila prohlášení o vládní politice vůči Rwandě. "Nebojte se," řekla. "Neboť hle, přináším vám radostnou zvěst, která bude pro všechny lidi." Alespoň pro tu hrstku poslanců, kteří se shromáždili ve sněmovně. Byl totiž poslední týden před Vánocemi a mnozí poslanci se zjevně rozhodli, že jim bude lépe doma.

Taková je moje  vize, říkala ministryně vnitra. Už tak jsme byli příliš štědří ke 450 tisícům lidí, kterým jsme v posledních několika letech udělili azyl. A to i přesto, že jsme těmto lidem zákonně povinováni pomoci. A mnozí z nich byli Ukrajinci, díky čemuž pro nás nevypadali tak cizí. Ale i mléko lidské laskavosti jednou skončí. Věru, vpravdě se cizinci začali chovat drze a chovali se k vyvolenému národu  Angličanů jako k mouřenínům. A teď Hospodin rozhodl, že už toho bylo dost.

A tak Hospodin rozhodl, že cizinci - ti, kteří odrazili vlnobití a přežili záškrt v britských táborech pro uprchlíky - budou posláni do země zaslíbené. Do země mléka a strdí. Do Rwandy. Nebuďte skleslí. Raději ji chvalte. Vždyť i Suella tam byla  pár dní. Což bylo podle ní víc než dost.

Aleluja, plakala. Je mnohem lepší, když se hrstka nešťastníků - slabých, zastavených, chromých - ocitne ve Rwandě za několik milionů liber za každého, než aby jim byl poskytnut azyl zpátky v Anglii. Je  totiž třeba dát příklad. Hospodin je pomstychtivý Bůh. A je třeba udělat něco, co by uspokojilo toryovské poslance, kteří uvěřili, že se podniká nějaké symbolické gesto, aby země měla pocit, že farizejové mají imigraci pod kontrolou.


I za předpokladu, že by ministerstvo vnitra bylo schopno dát do pořádku všechny právní dokumenty - což se mu nepodařilo u osmi žadatelů o azyl, které se pokusilo deportovat, když dokonce popletlo i jména lidí - Rwanda uvedla, že maximální počet uprchlíků, které může přijmout, je 200.  To je méně než 0,5 % počtu lidí, kteří letos překročili kanál La Manche a připluli do Anglie.

Suellu to naplnilo hněvem. Dobře totiž chápala, že se její vláda nachází v salónku poslední šance. I když byla naštěstí příliš zabedněná, než aby viděla, že všechny její plány jsou odsouzeny k nezdaru. Místo toho však naříkala a plakala. Copak poslanci nevidí, že koná boží dílo? A Hospodinu se to líbí. Stejně jako celá země, kteá  její rwandskou politiku důkladně schvaluje. Až na to, že neschvaluje. Nedávný průzkum veřejného mínění naznačuje, že většina lidí je z ní zděšena.

Ale ano, toryovští řadoví poslanci - ta hrstka samozvanců, kteří se dál oddávají své xenofobii - byli značně nadšeni. Umírali touhou vědět, kdy přesně odstartují první lety, aby mohli slavit. Poslanci Jacob Rees-Mogg a Edward Leigh se velmi obávali,  že Evropský soudní dvůr pro lidská práva deportace do Rwandy zakáže, a usilovali o  ujištění, že Spojené království bude ignorovat mezinárodní právo.

Všichni toryové v parlamentě byli obdařeni vánoční náladou. Sladké mléko lidské laskavosti. Kvalita milosrdenství je nekonečná. Rozhodně když jde o uprchlíky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
5096

Diskuse

Obsah vydání | 21. 12. 2022