Běh proti drahotě

12. 12. 2022 / Petr Haraším

čas čtení 5 minut
Na sociálních sítích jsem si přečetl pár nadšených příspěvků od veleduchů českého politického boje. Pan Zdechovský (KDU-ČSL) a Skopeček pan (ODS) zabředli do profesionální diskuse o počtu naběhaných kilometrů.

Připadali mi jako mistři světa v běhu na cíl, jako svého času Horáček s Pažoutem z legendárního večerníčku Mach a Šebestová. Ještě doruda rozpáleni skotačením po cestách a cestičkách polních i lesních museli oznámit sledujícím, kolik že toho rána, včerejšího rána a zítřejšího rána zdolali a zdolají kilometrů během. Pak si dají skvělou sprchu, bazén saunu, poctivou opulentní snídani vybraných lahůdek nikoli z Kostelce a pěkně doma v teple nad 22 kremelských stupňů budou myslet na ten český občan.


 

No, běžci vládní, pilně běhejte, trénujte, a až nadejde vhodný čas na úprk, tak snad se píle vložená v ranní běh ukáže dostatečnou. Pokud rozlícený, notně již uřícený dav na obzoru zjeví se, tak pelášit, pelášit a pelášit.

Účty za dobré skutky, kterých se rukou nedílnou podíleli ku neprospěchu občanů státu a státu občanů českých, bude platit ten zástupce lidu, jenž netrénoval, a tudíž bude dostižen a postižen.

Možná toho rána, kdy poběží o závod politik za politikem před politikem, budou mít toho dne formu Opavák, Estébák, Tomio i s Pitomiem, Brňáci jakožto i Pražáci s bytem i bez.

Doufejme, že se do soukromého tryskáče české oligarchie vejdou a do Kremlu se ve zdraví dostanou. Ostatní, méně důležití, budou muset jet vlakem za Viktorem. Kromě Skopečka, ten obdrží děravé necky a bude pádlovat na Srí Lanku jemu zaslíbenou.

Ostatní normální lidé země české rovněž pochopitelně mohou rozkmitat nohy a nožky k rannímu či večernímu běhu za zdravím ve vzduchu fosilním, ale má to pár nevýhod. Po doběhu do komnat nechutně předraženého bydlení nastává otázka: „Mýt se, či nemýt? Jíst, či nejíst?“

Šetřit je stejně lejno platný, za méně totiž standardně zaplatíme více, jak káží nám od devadesátek volnotržní kapitalističtí komunisté s Klausem na čele. Šetřte vodou, sprchujte se v lavórech a koupejte v pomejích, a plaťte více!

Šetřte teplem, nacpaní do pěti svetrů a šesti spoďárů, a plaťte více! Šetřte elektřinou, sledujte bez obrazu, slyšte bez zvuku a sviťte bez světla, a plaťte více! Šetřte plynem, aby… už to znáte!

Ani propagované běhání nemá však příliš dobrý výsledek. Vládní politici, plni zdravého ducha, trpí podivnou hromadnou halucinací. Kolektivně si totiž myslí, že jsme na tom skvěle, ač táhneme do ekonomické zádele.

Jeden každý a každý jeden povinně hystericky halucinují veřejnosti o historicky nejskvělejším premiérovi České republiky. Ani praotec Čech nebyl větší Čech. Každý jeden a všichni dohromady zvlášť horlí na sociálních sítích překotné komentáře, jak jsou vládně skvělí, jak vlídní jsou k spoluobčanům, jak vyvedli českou zem ze všech výlučně zděděných krizí. Že zachránili bídný líný lid před zimou, nasytili hladové v době pobabišové a prozářili Putinovu temnotu.

Vládní jezulátka strádají kolektivní ztrátou pochopení čteného textu. Nepobírají hromadně a všichni najednou, proč jejich dokonalou vládu a ekonomické okresní přeborníky haní světoví finanční rozhodčí. Cílem vlády ODS je štíhlý, slabý a ekonomické mafii podřízený stát. Stát, který nemá sil se bránit, lid, který nemá sil protestovat a nefunkční instituce, jež jsou plné roztodivných křečků.

Zběsilé běhání je naordinováno, zdá se, také pro chudinu, kterou vláda posílá běhat pro dávky na drahý život uprostřed Evropy. Běh, spíš ukrutný to úprk, z práce, která neumí uživit, nasytit a rozsvítit život, na úřad, který sice nepomůže, ale nepomůže.

Máte-li z pekla štěstí, tak (jestli jste byli fakt hodní) bude i otevřeno. Pěstovat se musí slalom mezi zástupy potřebných, zápas řecko-římský či moravsko-slezský či ostravsko-karvinský, box bez rozdílu vah a pak další běh do další práce, aby bylo nebylo líp. Nejbáječnější trenér nás všechny utrénuje k smrti. A my ho máme rádi jako sůl. Jako sůl v ráně otevřené.

Ještě pár tvítů

Morální troska, pravicový dezolát a dobře sloužící šéfredaktor Šafr si dělá nejapnou legraci z nastoleného strádání, hladu a chudoby velkého počtu obyvatel. Hlásá trouba hlásná pravici oddaně hájící, že bídy nět. Nenašel on totiž volný restaurační stůl k mastnému hodování.

Skopeček musí dodat, ač nebyl tázán, že se máme tak dobře, že jsme si ani nevšimli jak. My se máme tak dobře, že líp se mít, tak bychom už mít se museli ze všech vůbec nejlíp.

Dichotomický Stanjura, ano, ten slavný ministr financí rozpočtových poklesků, chce zachránit peníze pro Ukrajinu, které Maďarsko blokuje, a zároveň chce zachránit peníze pro Maďarsko, kterému peníze kvůli korupci blokujeme my.

Nelítostným pohledem nevidomého z veřejných zdrojů


0
Vytisknout
5331

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2022