Záporoží: Nejnebezpečnější místo na světě

13. 12. 2022

čas čtení 8 minut
 

Silueta záporožské jaderné elektrárny - se dvěma tlustými chladicími věžemi a řadou šesti přikrčených bloků - se stala celosvětově známou od doby, kdy byla označena za nejnebezpečnější místo na Zemi: šest jaderných reaktorů na frontě katastrofické války.
 
V poměrně typické noci minulého týdne vypálili Rusové na levém břehu řeky 40 střel a raket na Nikopol, město na pravém břehu drženém Ukrajinci, které dopadaly na jeho řady chruščejek, pětipatrových obytných bloků postavených pro dělníky továren v 60. letech a pojmenovaných po tehdejším sovětském vůdci Chruščovovi.

 
Po deseti měsících války jsou bloky poloprázdné, takže je v nich méně lidí k zabíjení. Jedinou hlášenou obětí této konkrétní noci byl pětašedesátiletý muž, který byl převezen do nemocnice a z jehož bytu jel nyní komplexní výhled na elektrárnu.

Druhý den ráno už začaly opravy. Elektrikář obnovil dodávku elektřiny do zbytku budovy a dva muži ve zbytcích samotného bytu zametali a místo chybějících stěn pokládali dřevotřískové desky.

Ozvaly se čtyři hlasité rány, když děla ukrajinské armády na nedalekém břehu řeky zahájila palbu na ruské pozice, a o několik minut později se rozezněly nikopolské letecké sirény v očekávání ruské reakce. která však toho rána nepřišla.

Sklepy kruščevek se proměnily v kryty s postelemi a školními lavicemi, ale většina zbývajících obyvatel je natolik navyklá bombardování, že prostě pokračuje ve svém dni.
 
Ukrajinci trvají na tom, že si dávají velký pozor na to, na co střílejí, i když přichází ruská palba z okolí Záporožské elektrárny. Ve čtvrtek ukrajinská jaderná elektrárenská společnost Energoatom obvinila Rusko, že přivezlo raketové systémy Grad s vícenásobným odpalováním do blízkosti reaktoru číslo 6, který se nachází poblíž oblasti, kde je uskladněno vyhořelé jaderné palivo. Pravděpodobným cílem je  podle Energoatomu ostřelovat Nikopol a nedaleké město Marzanec a využít svou polohu u jaderného reaktoru jako krytí.

Stěny reaktorů jsou dostatečně silné, aby odolaly dělostřelecké palbě, ale přímý zásah do kontejnerů s vyhořelým palivem by mohl vést k úniku radioaktivního materiálu do atmosféry. Od březnového převzetí kontroly nad elektrárnou začali Rusové budovat betonový kryt nad vyhořelým palivem, ale podle ukrajinských představitelů se tak děje bez dodržení běžných mezinárodních bezpečnostních protokolů.

Začátkem týdne ruský ministr obrany Sergej Šojgu obvinil Ukrajinu z "jaderného terorismu" a uvedl, že její ozbrojené síly během předchozích dvou týdnů vypálily na Záporožskou elektrárnu 33 střel velké ráže. Nejnovější zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která má v Ruskem okupovaném areálu čtyři inspektory, minulý pátek uvedla, že od 20. listopadu nedošlo k žádnému ostřelování elektrárny, ačkoli v její blízkosti dopadala dělostřelecká palba.

Petro Kotin, prezident společnosti Energoatom, tvrdí, že ostřelování okolí jaderných reaktorů je útokem pod falešnou vlajkou, který provádějí ruské okupační síly.

"Mají dvě speciální nákladní auta, o kterých víme, že jsou v nich minomety, která jezdí do lesa, a pokaždé, když tam jedou, dochází k ostřelování okolí elektrárny," řekl Kotin deníku Guardian.
 
Dmytro Orlov, starosta města Enerhodar, které sousedí s jadernou elektrárnou a kde žijí její pracovníci, tvrdil, že existují další důkazy, že ostřelování přichází z ruské strany. "Je slyšet odcházející rána střelby a pak o dvě nebo tři vteřiny později dopadne granát, takže to přichází z velké blízkosti a tak blízko žádné ukrajinské síly nejsou," řekl Orlov v rozhovoru na ukrajinské straně linie ve městě Záporoží, kde pokračuje ve svých exilových povinnostech.

"Můj osobní názor je, že to má vyděsit místní obyvatelstvo, aby jim Rusové mohli říct: "Vidíte - my vás chráníme a jsou to Ukrajinci, kdo vás ostřeluje."

Satelitní snímky potvrdily, že ruská armáda skladuje uvnitř závodu vojenské vybavení.
 
Inspektoři MAAE by na místě teoreticky mohli určit trajektorii přilétajících raket nebo střel, ale taková detektivní práce nespadá do jejich mandátu. Agentura jedná o vytvoření bezpečnostní zóny bez palby kolem reaktorů, ale Kyjev trvá na tom, že Rusko musí nejprve z elektrárny stáhnout všechny své zbraně a výzbroj, s čímž Moskva zatím nesouhlasí.

Mezitím existuje paralelní bezpečnostní hrozba uvnitř samotné elektrárny: neustálý úbytek pracovních sil během deseti měsíců konfliktu. Mnoho klíčových pracovníků odešlo kvůli ohrožení svých rodin nebo proto, že odmítli pracovat pro Rusy. Z 11 000 zaměstnanců před plnou invazí jich zbyly pouhé 4 000. Ve snaze zastavit exodus rozeslali Rusové na všechna vojenská kontrolní stanoviště v regionu seznamy zaměstnanců závodu s příkazem, že nesmějí odejít, ale na zastavení velkého odlivu bylo již pozdě.

"V některých případech jsou na pokrytí sedmi nebo osmičlenné směny pouze tři lidé," řekl Orlov. "Lidé nemají dostatek odpočinku. To způsobuje vyčerpání."

Provoz pod ozbrojenou okupací stres ještě umocňuje. Pracovníci, kteří v elektrárně stále pracují, jsou pod neustálým tlakem, aby podepsali smlouvy s ruskou energetickou společností Rosatom, což znamená, že akceptují kontrolu Moskvy.


Ruští okupanti používají výhrůžky vůči rodinám pracovníků, aby na ně vyvíjeli nátlak, aby do elektrárny dál chodili, říká Oleksij Melnyčuk.

"Berou si dělníky jednoho po druhém stranou a první otázka, na kterou se ptají, je, kde jsou jejich rodiny. Vyvíjejí na ně nátlak prostřednictvím jejich rodiny. Jednoho pracovníka vyslýchali osm hodin," řekl Oleksij Melynčuk, bývalý pracovník jaderné elektrárny. Navzdory tomuto nátlaku podle něj podepsalo smlouvy s Rosatomem jen asi 10 % zaměstnanců elektrárny.

V posledních dnech Rusové deaktivovali elektronické průkazy některých pracovníků, kteří odmítli podepsat, čímž se počet dostupných operátorů reaktorů ještě více snížil.

Melynčuk uvedl, že v elektrárně zbývá jen tolik zaměstnanců, aby ji mohli udržovat v současném stavu pozastavené činnosti, kdy jsou všechny reaktory odstaveny a dva z nich jsou záměrně udržovány v horkém stavu, aby zajišťovaly vytápění pro Enerhodar.

Udržování reaktorů v tomto horkém pohotovostním režimu je však náročný a choulostivý proces, který zvyšuje zátěž obsluhy. Situace se může ještě zhoršit. Záporožská elektrárna je v současné době připojena k ukrajinské rozvodné síti, ale již několikrát se stalo, že přenosové vedení bylo vyřazeno z provozu ostřelováním, což elektrárnu donutilo vrátit se k dieselovým generátorům, aby udržela v chodu chladicí systém a zabránila roztavení reaktorové nádoby.

Pokud by bylo připojení k síti opět přerušeno, zvýšilo by to tlak na přetížené zaměstnance a na generátory, které byly navrženy pouze jako dočasná záloha. Budou potřebovat údržbu a nikdo neví, kolik nafty elektrárně zbývá. Jakmile by dieselové generátory selhaly, roztavení by začalo během několika hodin.

"Ti, kteří zůstávají na svých místech, dělají nemožné věci, aby udrželi elektrárnu v bezpečí. Svou profesionalitu dokázali celému světu," řekl Melynčuk. "I bez okupace by bylo fyzicky a psychicky velmi náročné provozovat elektrárnu při současném počtu zaměstnanců. Ale když se k tomu přidá tlak ze strany okupantů, je to ještě těžší."

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4969

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2022