Tak paní spáchala sebevraždu. A čeští politikové, žijící na jiné planetě, chtějí hlavně levně lyžovat

13. 12. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 4 minuty
"Toto se děje vždy v mezních situacích této země".

Další starší paní spáchala sebevraždu skokem z okna přímo na Úřadě práce v úřední den. Zase mě zamrazilo, když jsem si tuto zprávu přečetl a hned přemýšlel, zda to nebyla nějaká klientka, se kterou jsem spolupracoval,

Za chvíli mi volá zničená kolegyně z Úřadu práce. Nikdo od "těch našich" to není, rozpláče se: "Pavle, já už nemůžu, to nejde psychicky zvládnout, co s námi všemi politici dělají?"...Mlčím…Nemám slov. 

Předtím se jednalo o staršího muže, který ukončil život přímo u Úřadu vlády zastřelením. Tyto demonstrativní sebevraždy přímo u místa "činu/instituce" jsou výkřikem, výčiotkou v tomto adventním čase nám, ostatním občanům:

"Probuďte se. Nebojte se. A hlavně: Nenechte od reality odtržené politiky sociálně zničit velkou část obyvatel této země v zájmu několika desítek oligarchických rodin."

Troufám si tvrdit jako člověk, který se sociální realitou těchto občanů zabývá dlouhá léta jak na úřadě, tak přímo v terénu, že prožívám nejtěžší období svého profesionálního života: Sleduji mnohdy bezmocně totální sociálně/ekonomické zoufalství nejohroženější skupiny občanů této země v neskutečně krátkém čase.

Lidé nevědí, zda budou mít finance na základní potřeby k životu a ta tvrdá, nemilosrdná exekutorská hrozba, kterou každý občan této země zná z příběhů svých rodin nebo známých, se stává nočním můrou s gilotinou sociální ostudy a společenského propadu.

Lidé jsou zoufalí, naprosto nevědí, co je čeká, nevyznaji se ve fakturách, zálohách a hlavně totálně chaotickém jednání této vlády. A vidí na rozdíl od politiků denní realitu:

Ceny bydlení, energií a ceny základních potravin se naprosto vymkly platům, mzdám a důchodům nižší střední třídy a to je pro ně psychicky nesnesitelné.

Nevědí jak si pomoci a vláda je stále jen posílá stát frontu na naprosto kolabující Úřady práce, kde se výplaty sociálních dávek pochopitelně opožďují, lidé se zadlužují u finančních predátorů, aby zaplatili včas nájemné a noční sen o gilotině se stále přibližuje realitě.

Ano, takto funguje dnešní každodennost života starobních důchodců, kteří mají nájemní smlouvy na dobu neurčitou z minulých dob. Teď čelí mnohdy obrovskému, psychickému tlaku majitelů nemovitostí.

Společenská situace s masivním nedostatkem finančně dostupných bytů nahrává majitelům a nový Občanský zákoník jim ještě upevnil jejich pozici, kdy se u soudu musí návrhem proti výpovědi z bytu, bránit lidé finančně, psychicky, fyzicky s hlavně právním zastoupením úplně v jiné pozici než mnohdy zcela bezcitný, amorální majitel několika činžáků, který využil odstavec Občanského zákoníku, který mu umožňuje dát výpověď z nájmu nájemci, pakliže potřebuje byt pro svoji rodinu. A věřte mi, že je to většinou byt, který obývá osamělá důchodkyně.

A toto se děje v této zemi, kdy největší starost předsedkyně sněmovny, je jednání o vystěhování již integrovaných ukrajinských rodin z horské chalupy, aby politické panstvo mohlo jet lyžovat se slevou.

Politici s měsíčními příjmy, který jim dovolí si zaplatit každou horskou destinaci v celé Evropě se chovají takto neuvěřitelné sobecky. Je to vůbec možné? Zdá se, že v té chvíli víkendu, kdy se jedná o levné lyžování pro poslance, píše starobní důchodkyně svůj poslední dopis, který druhý den nechává na Úřadě práce a …..

Obávám se. že hodně zejména starších občanů dnes dělá  bilanční rozhodnutí:

Potraviny se zdražují zhruba o 25 procent měsíčně oproti loňskému roku, nájemné a energie o tisíce, Zvyšování důchodů naprosto nepomáhá, protože o tutéž část se jim poníží příspěvek na bydlení. Takže jedna úřednice přidá důchod a druhý úředník sníží příspěvek na bydlení. A skoro všichni důchodci v nájemním bydlení u majitele nebo i na obcích se potkávají ve frontách na Úřadech práce

Lidé, kteří desítky let pracovali společně třeba ve fabrice dnes místo na vánočním večírku se v ponížení setkají ve frontě na žebračenku. Jak mi říkají, raději dělají, že se ani neznají, tak moc se stydí.

Opravdu je toto cesta české sociální politiky do roku  2023?




5
Vytisknout
15595

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2022