Je válka na Ukrajině válečný zločin?

2. 3. 2022

Philippe Sands: No, chci říct, že se vždycky učíme dávat pozor na to, co vidíme a co nám říkají, ale musím říct, že když jsem sledoval například tu raketu, která zasáhla náměstí v Charkově, tak jsem to sledoval pozorně docela dostkrát. Neexistuje žádný myslitelný základ pro to, aby byla raketa namířena na tu budovu, to vypadá jako cílení nebo náhodný útok na civilní objekt, což je válečný zločin. Chci říct, že použití vojenských zbraní na civilní cíle se zdá být tak systematické, že si myslím, že možná dokonce překračujeme hranici zločinu proti lidskosti.

A samozřejmě, jak jsem dnes ráno napsal v článku ve Financial Times, samotné vedení této války je zločinem agrese, takže jde o sériovou trestnou činnost.

Reportérka: To je to, co mě zajímá. Víte, kdy je invaze pravděpodobně nezákonná, jak se rozhoduje, co je v takové válce legální a jak se interpretují některé věci?  

Philippe Sands: Kdy je to legální? No, jsou dvě různé oblasti práva. Jedna určuje, kdy můžete použít armádu v zahraničí. To se samozřejmě řídí Chartou OSN. Pokud to schválí Rada bezpečnosti, ale to se nestalo. Pokud se jedná o sebeobranu, tak to zjevně neplatí, takže tato válka je nezákonná. Ale i když vedete nezákonnou válku, nevylučuje to, že jste povinni dodržovat Ženevské konvence a například zvyková pravidla na ochranu civilistů. A tak tyto dvě věci fungují společně. Nejsou však totožné.

Reportérka: Je zde nutná politická úvaha, protože jak říkám, máme tu prokurátora Mezinárodního trestního soudu, který zahajuje vyšetřování. Ale pro někoho, jako je prezident Putin, není samozřejmě možné vědět, co si myslí, ale pokud si někdo, kdo vede válku, myslí, že není úniku, skončí u trestního soudu.  Nezvyšujete tím hranici, při které by mohl ustoupit?

Philippe Sands:  To je možné. Ale vraťme se do roku 1942 a k Londýnské deklaraci. Kdy exilové vlády, britská vláda, Američané podepsali prohlášení, že budou trestně vyšetřovat nacistické zločiny včetně vedení nezákonné války. To bylo tři roky před koncem války. Byla to obrovská předvídavost. A samozřejmě víme, co se po válce stalo s Norimberským procesem a s řízením u domácích soudů. A myslím si, že Západ musí udělat to, co tehdy. Musíme si položit otázku, jak vážně myslíme ochranu našich základních hodnot. V Evropě nic takového už 75 let nebylo.

Právě jsem sledoval pozoruhodnou výměnu názorů jedné ukrajinské náovinářky, která britskému premiérovi položila otázku.  

Proč neuděláte bezletové zóny? Proč to nevyšetřujete? Proč jen nečinně přihlížíte tomu, co se děje? A premiér se jen tak nějak nechápavě díval?

Zavedli jsme několik sankcí. Je velmi zvláštní, kdo v těch sankcích není. Bylo jasně řečeno, že některé osoby, se kterými se, jak víte, pan Johnson stýkal, na tom seznamu zřejmě nejsou.

Reportérka: Víte, co se děje? Ano, ale musíme si položit otázku, co jsme ochotni udělat? A to zahrnuje i otázku, zda jsme ochotni nasadit vojáky?

Philippe Sands: Jsme ochotni zavést bezletové zóny? Nebo jsme připraveni na obklíčení Kyjeva a strašný zločin spáchaný na statisících či více lidech?

Reportérka: Chci se zeptat ještě na něco jiného, co ona nadhodila, protože vy mluvíte o našich hodnotách a principech, ale ona nadhodila Budapešťskou dohodu,  že Velká Británie vlastně podepsala dohodu, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní a na oplátku jí nabídne nějakou ochranu.

Philippe Sands: Ano, v roce 1994 byly přijaty tři politické závazky. V tomto smyslu je to významné. Ukrajina a Bělorusko, další země, se vzdaly závazku mít nebo držet na svém území jaderné zbraně. A výměnou za to se ostatní země, včetně Ruska, zavázaly respektovat územní celistvost Ukrajiny a Běloruska a tak dále a tak dále.  Tyto tři texty je otázka, zda ukládají právní závazky, ale určitě přinejmenším  ukládají politický závazek respektovat územní celistvost Ukrajiny, a i ten byl Ruskem porušen.