FSB neumí hodnotit kontext průzkumů veřejného mínění

5. 3. 2022

 


Ukrajina očima Ruska

Výzkumy Kremlu před invazí naznačovaly, že Ukrajina je živnou půdou pro podvratnou činnost, ale válečný šok může nepředvídatelným způsobem změnit ochotu Ukrajinců k odporu.

Ruská armáda je sice schopna porazit ukrajinské ozbrojené síly, ale vyhlídka na obsazení nepřátelské země představuje pro Moskvu velký hazard. Abychom mohli přesně posoudit, proč prezident Vladimír Putin dospěl k závěru, že může provést invazi na Ukrajinu a okupovat ji, je třeba zvážit, jak ruští představitelé chápali ukrajinské obyvatelstvo a jeho politickou, ekonomickou a sociální strukturu v předvečer invaze. Tento článek analyzuje sociální průzkumy, které byly provedeny na území Ukrajiny v únoru 2022 na objednávku Devátého ředitelství Páté služby ruské Federální bezpečnostní služby (FSB). Ty ukazují, jak se ruští představitelé dívali na Ukrajinu v době, kdy plánovali invazi, a co to mohlo znamenat pro trajektorii ruské okupace.

Pátá služba KGB byla zodpovědná za kontrarozvědnou činnost na území bývalého Sovětského svazu. Když se v 90. letech 20. století KGB přeměnila na FSB a tato území se stala nezávislými státy, Pátá služba se změnila ve zpravodajskou agenturu zaměřenou na sousedy Ruska. Její oddělení operativních informací je zodpovědné za shromažďování údajů o „blízkém zahraničí“ Ruska a deváté ředitelství, zaměřené na Ukrajinu, dohlíželo na shromažďování zpravodajských informací o ukrajinské společnosti, které slouží jako podklad pro ruské rozhodování. Jeho průzkumy z února 2022 prozrazují mnohé o tom, jak Kreml hodnotil odolnost ukrajinské společnosti.
Ukrajina v únoru 2022.

Podle údajů z průzkumů veřejného mínění byli Ukrajinci na začátku února vesměs pesimističtí ohledně budoucnosti a apatičtí vůči politice a nedůvěřovali politikům, politickým stranám ani většině ukrajinských domácích institucí. Jejich hlavními obavami byly v drtivé většině inflace a životní náklady, přičemž obě tyto obavy vnímali jako rostoucí.

Důvěra v prezidentský úřad se pohybovala na úrovni 27 %, přičemž 67 % respondentů prezidentskému úřadu nedůvěřovalo. Prezident Volodymyr Zelenskyj měl špatné hodnocení (-34), ale vysoký podíl dotázaných Ukrajinců se stále hlásil k tomu, že by mu volbách dali přednost před jinými kandidáty. Ukrajinská armáda, a to jak pravidelná, tak záložní, se těšila vysoké důvěře – 68 % obyvatel ji podporovalo, stejně jako vojenské veterány, přičemž oblastní (район), okresní a obecní samosprávy se těšily poměrně velké důvěře – příznivý názor na ně mělo více než 40 % obyvatel. Ostatní instituce se však těšily průměrné až špatné důvěře, včetně policie s 28 % a včetně domácích bezpečnostních služeb s 23 %. Důvěra v Radu (Verchovna Rada) - ukrajinský parlament - a politické strany byla mizivá, 11 %, resp. 8 %. A pokud jde o ochotu sloužit v armádě nebo se jinak bránit zahraniční invazi, 40 % respondentů uvedlo, že by Ukrajinu nebránilo.

Obyvatelstvo mělo nápadně vysoké mínění o schopnostech armády, ačkoli se znepokojivě rozchází s hodnocením profesionálních vojenských analytiků. 51 % respondentů se domnívalo, že ukrajinská armáda je schopna odrazit invazní síly, přestože ruské technické možnosti rozhodně převyšují a jsou v početní převaze nad těmi, kterými disponuje Ukrajina. Obyvatelé Ukrajiny z velké části také nevěřili, že by nárůst a posilování ruské armády - o němž vědělo 90 % dotázaných - nutně vyústilo v invazi. Tato očekávání jsou v současné době narušována.


V průzkumu provedeném pro FSB byly identifikovány i další body ruského vlivu. Více než polovina ukrajinského obyvatelstva měla podle hodnocení příznivý názor na církev, přestože ty farnosti, které se považují za součást jurisdikce moskevského patriarchátu, jsou silně proniknuty ruskou rozvědkou. Rozsáhlé mapování toho, jak jsou vnímány různé politické osobnosti a strany, také poskytlo FSB vodítko k tomu, které z nich upřednostnit pro kooptaci, nátlak, marginalizaci nebo eliminaci. Zejména při pohledu z národní perspektivy se ukázalo, že ukrajinské obyvatelstvo má jen mírnou úroveň odhodlání. Při rozdělení podle regionů - sever, jih, východ a západ - je však zřejmé, že postoje na jihu a východě země vykazují mnohem menší důvěru v ukrajinský stát.

Důsledky pro ruské operace

Tyto trendy byly zohledněny při plánování ruské invaze a jejich důsledky stojí za zvážení. Je pozoruhodné, že Putin ve svém televizním projevu před invazí hojně hovořil o selhání ukrajinské správy v termínech, které odrážejí obraz vykreslený průzkumy FSB. Instituce, kterým Ukrajinci nejvíce důvěřují - ozbrojené síly - jsou přesně ty, proti nimž může Rusko zasáhnout nejrychleji a nejrozhodněji. Vysoké ztráty a izolace ukrajinských vojenských jednotek, které nemají letecké krytí, mohou vést k tomu, že ruské obrněné údery budou obcházet centra odporu, což obyvatelstvo přesvědčí o obranyschopnosti jejich armády.

V ukrajinských městech je také otázka mobilizace obyvatelstva a nekonvenčního odporu. I zde však mají větší význam oblastní rozdíly. Menšina Ukrajinců dotázaných FSB sice uvedla, že by Ukrajinu nebránila, ale tato populace byla neúměrně koncentrována na jihu a východě země. Navíc mezi těmi, kteří uvedli, že by nebojovali, přibližně polovina uvedla, že by se v případě války „přizpůsobili a přežili“, což naznačuje, že velká část obyvatel na jihu a východě Ukrajiny by byla otevřená vyhovět okupačním orgánům, pokud by jim mohly poskytnout služby.

Naproti tomu hlavní město Kyjev se ukázalo jako výrazně odlišné a výzkum naznačuje, že bude zásadní půdou pro úspěch či neúspěch ruských válečných plánů. Důvěra v občanskou společnost a dobrovolné instituce byla považována za vysokou a výzva prezidenta Zelenského k mobilizaci povede k ozbrojení velkého počtu dospělých osob ve vojenském věku. Jsou to právě organizace občanské společnosti, na které se ruské speciální síly řízené FSB hodlají bezohledně zaměřit. Pokud se ruské armádě podaří vytlačit ukrajinskou vládu v Kyjevě, FSB má jen málo důkazů o tom, že občané východní Ukrajiny budou litovat výměny politických stran a politiků.

Pokud ti, kdo plánovali ruskou invazi, brali průzkum vážně, je jeho dopad na ruskou okupační strategii jasný. Rusko má velkou šanci zničit důvěryhodné ukrajinské instituce a nahradit je těmi méně důvěryhodnými. Nová okupační správa by také měla používat jazyk boje proti korupci a spoléhat se na dodávky služeb jako na prostředek donucení ovlivnitelné části obyvatelstva, což je úkol, který možná usnadňuje skutečnost, že 44 % obyvatel očekávalo, že na začátku února bude mít problémy s placením účtů za komunální služby. Putin již tento jazyk použil ve svých veřejných projevech, ale vzhledem k endemické korupci v Rusku a zbídačování okupovaného Doněcka a Luhanska od roku 2014 je třeba pochybovat, zda ruská okupační správa přesvědčí obyvatelstvo o své schopnosti zajistit dobrou správu věcí veřejných. FSB sice možná identifikovala příležitosti, jak využít ukrajinskou společnost, to však neznamená, že je Rusové budou schopni dotáhnout do konce.

Putin hází kostkami

Problém průzkumů společenských postojů spočívá v tom, že jsou snímkem určitého časového okamžiku. Za stabilních podmínek mohou trendy v datech naznačit trajektorii veřejných nálad a FSB má k dispozici údaje o sociálních trendech na Ukrajině již od roku 2006. Seismická změna kontextu však může způsobit velké výkyvy v náladách a postojích. Letecké útoky, i když se omezují na přesné údery na vojenské cíle, byly v minulosti vnímány velmi negativně civilním obyvatelstvem, které jim bylo vystaveno a které také nemusí plně chápat rozdíl mezi plošným bombardováním a vojenským cílením. To často vzbuzuje silnou nenávist vůči útočníkovi a utužuje odhodlání k odporu. Podobně mohou vojenské ztráty tváří v tvář nepřátelské pozemní invazi zvýšit odhodlání obyvatelstva k odporu, pokud se odpor nejeví jako beznadějný. Malá, ale symbolicky důležitá taktická vítězství Ukrajiny, jako je znovudobytí letiště Antonov, získávají z tohoto úhlu pohledu širší význam.

Pokud Rusko doufalo, že šok a hrůza při zničení ukrajinské armády by mohly odradit od odporu, historické zkušenosti ukazují na opačný výsledek. Ačkoli tedy průzkum FSB mohl přesně měřit názory v době, kdy byl prováděn, Rusům toho o vývoji nálad v důsledku invaze řekl jen málo.

Průzkumy zadané FSB také poukázaly na tradiční regionální rozdíly na Ukrajině mezi východní a západní částí země. Deváté ředitelství FSB zmapovalo okupační správy pro oblasti (regiony) na východ od Dnipru, ale na západ od řeky tak kromě Kyjeva neučinilo. A přesto, pokud bude mít Rusko jen slabou pozici na západě země, mohou západní části zůstat dlouhodobým vektorem pro odbojové skupiny, které budou nadále zpochybňovat ruskou invazi.

Vzhledem ke značnému hazardu, který odhalilo vlastní hodnocení lidnatého terénu, v němž Rusko operuje, je zřejmé, že okupace by se mohla ukázat jako nesmírně obtížná. Navíc pokud Rusko zjistí, že čelí tvrdému odporu a útokům povstalců, pravděpodobně zvýší použití palebné síly v městských oblastech. To sice může odstranit taktické překážky, ale pravděpodobně si nezíská důvěru politicky nedůvěřivého obyvatelstva.

Pokud Rusko nedokáže zabránit dlouhodobému povstání, kterému buyde velet západní Ukrajina, je možné, že ruské síly budou přetížené, což zvýší jejich zranitelnost a postaví Putina před vyhlídku na krvavý neúspěch. Pokud jsou příklady Čečenska a Sýrie nějakým vodítkem, ruští plánovači pravděpodobně přejdou od slibování dobré správy k uplatňování nemilosrdných represí.

Tento článek vychází z dokumentů objednaných ruskou rozvědkou, které autoři viděli v originále. Autoři získali přístup k těmto dokumentům od ukrajinských úřadů a přijali veškerá přiměřená opatření k ověření pravosti dokumentů. Obrázky dokumentů jsou uloženy ve spisu, ale jejich reprodukce je z důvodu ochrany totožnosti zúčastněných osob utajena.