Ukrajina: Podezření z válečných zločinů v Irpini a jinde

7. 3. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny v Haagu bude mít po této válce plné ruce práce. 

Na západním předměstí Kyjiva, v Irpini, probíhaly několik dnů rozhořčené boje obránců s postupujícími ruskými jednotkami, které byly opakovaně odráženy. Rusové usilují o obklíčení města a chystají se je obléhat. V neděli 6. března byl Irpiň Ukrajinci vyklizen a na několikátý pokus obsazen postupující ruskou armádou. Došlo přitom však k tragédii, při níž minometný granát zabil tříčlennou rodinu. (V odkazovaném článku je i videonahrávka, pokud nemáte vlastní účet ve službě YouTube, abyste zhlédli záběry natočené štábem agentury Bloomberg.)


V neděli večer se potom objevily další záběry z místa tragédie, které na událost vrhají dosti pochmurné světlo.

Na těchto záběrech u zničeného mostu v Irpini se ukrajinští vojáci snaží sestřelit ruský "dron" pohybující se v době útoku nad zmíněnou oblastí. - Z mnohaleté války v Donbasu je známo, že ruské jednotky používají pozorovací letecké bezpilotní prostředky primárně k navádění dělostřelecké palby - tedy v podobné roli, jakou normálně zastává předsunutý dělostřelecký pozorovatel.
   

Jinak řečeno, v případě zabití civilistů v Irpini existuje vážné podezření, že obsluha ruského minometu velmi dobře věděla, na koho střílí. Rozhodnutí zabít matku s malými dětmi mohlo být přijato vědomě.

Spolu s "národními specifiky", která již dobře známe z této i jiných ruských agresívních válek - například "ruským příměřím", které už ostřelováním dvakrát znemožnilo evakuaci civilních obyvatel obklíčeného Mariupolu, nebo zabíjením civilistů a plošným ničením civilní ukrajinské infrastruktury nerozlišujícími útoky v Charkivě - představuje tento materiál položky na seznamu podezřelých válečných zločinů, který bude muset prozkoumat mezinárodní trestní tribunál v Haagu.

Opakuji to často, ale neměli bychom být ani v nejmenším překvapeni. Ruské proxy jednotky Wagner, které jsou nyní také stahovány na Ukrajinu, se v řadě afrických zemí dopustily vráždění civilistů. V Sýrii jsme mohli mnoho let sledovat ruskou teroristickou kampaň, při níž ruské letectvo cíleně ničilo nemocnice, jejichž koordináty přesně znalo díky seznamu předanému OSN. Stejně tak ničilo školy nebo tržiště, nebo celé bloky obytných domů. Oblíbenou zábavou je tzv. "double tap", při němž je určitá oblast bombardována - a s určitou prodlevou, až na místo dorazí záchranáři a sousedé pokoušející se vyprostit z trosek přeživší, je nálet zopakován.

Syřané v exilu sledují na sociálních sítích ukrajinskou válku velmi pozorně. A doslova jásají nad každou zprávou o sestřelení ruského pilota, protože prakticky všichni, kdo v ruském letectvu slouží, se prostřídali na turnusech v Sýrii - nacvičovali tam tedy své "řemeslo" na civilních objektech v oblastech kontrolovaných opozicí. Pokud takový "hrdina" po zásahu svého stroje zahyne, lítosti se rozhodně nedočká.

Albín Sybera trefně poznamenal, že mnoha lidem zřejmě v realistickém pohledu na nebezpečí nové ruské invaze na Ukrajinu zabránil obyčejný eurocentrismus. Některým se nechtělo věřit, že to co ruské ozbrojené síly páchají na afrických vesničanech nebo obyvatelích syrských měst či uprchlických táborů budou provádět také v Evropě. Vždyť kremelští politici s "širokou ruskou duší" každou chvíli žvaní o "bratrech a sestrách" na Ukrajině.

Byla to chyba. Ruský imperialismus nerozlišuje oběti na "blízké" či "vzdálené". Třetinu obyvatel Charkiva rutinně ostřelovaného těžkými salvovými raketomety s kazetovou municí tvoří Rusové a i velká většina zde žijících Ukrajinců hovoří rusky. Jinak řečeno, jsou to ti, které Putinův "ruský svět" údajně přišel zachránit před ukrajinským "neonacismem". Podobně jako před lety při dobývání Čečenska vidíme, že ruské ozbrojené síly nemají žádný problém zabíjet ani vlastní lidi.

Příliš dlouho Kremlu jeho cynické válečné zločiny procházely, protože mezinárodní veřejnost a západní politici o ně jevili minimální zájem. Tentokrát se však Putin skutečně přepočítal - a z války, kterou po roční přípravě výhradně z vlastního rozhodnutí rozpoutal, odejde bez dosažení stanovených cílů, navíc jako mezinárodní vyvrhel.
   

Bude-li mít štěstí, dožije zbytek svých dnů v bunkru na Urale v paranoidním strachu z podřízených a spolupracovníků.

0
Vytisknout
6465

Diskuse

Obsah vydání | 10. 3. 2022