O vzývání křesťanské společnosti minulosti

4. 3. 2022 / Boris Cvek

  

V minulosti, kdy Evropa podle Jana Paula stála na křesťanských kořenech, se v Evropě vedly neustálé války, vládla vrchnost a bída, lidé byli vyslýcháni podle tzv. útrpného práva, tedy mučením. Dějiny velkého světového umění, jako je třeba Goethův Faust nebo Dantova Božská komedie, jsou dějinami emancipace z této hrůzy ve jménu soucitu s oběťmi, ve jménu usvědčování pokrytectví, předsudků, nenávisti, brutality (samozřejmě na úrovni své doby – nelze čekat, že Dante bude psát jako člověk 21. století).

Pokud lidi už nemučíme, pokud dáváme ženám možnost studovat, pokud rodiče už nemají právo nutit své děti, aby si braly, koho oni chtějí, pokud nežijeme pod vrchností, ale máme rovnost před zákonem, pokud nevyznáváme tmářství, ba dokonce pokud máme sociální systém a nenecháváme staré lidi umírat hlady, nýbrž jim dáváme důchod, pak to je podle mne uskutečňování ideálů evangelia.

Velmi mnoho z toho, co bylo „křesťanským základem Evropy“, bylo pohanské. Lidé „věřili“ v minulosti na základě donucení a pod povrchní slupkou křesťanství bylo jen brutální pohanství (Erbenova Kytice ukazuje, jak lid ještě v 19. století viděl svět… proto také není zvláštní, že na konci 19. století lidé věřili, že židé pojídají krev křesťanských panen). Běžně se křesťanství šířilo tak, že vládce přijal víru a spolu s ním to museli udělat všichni jeho poddaní (ohněm a mečem). Ještě po brutální třicetileté válce jsme tu měli mír, jehož zásadou bylo, že poddaní musejí vyznávat víru svého panovníka. Ještě v 50. letech 20. století byl Turing v Británii odsouzen k chemické kastraci za homosexualitu, a to byl pokrok, neboť v dobách mnohem „křesťanštějších“ mohl být také upálen nebo lámán v kole. Je to, že dnes se mohou homosexuálové v Británii brát, nějaký úpadek hodnot? Je to jen konec brutálního tmářství.

Podle mne představa, že v době panování vrchnosti existovala nějaká křesťanská společnost, je urážka křesťanství. Křesťanská společnost jistě existovala v římských katakombách. Jestli je pro někoho křesťanství vrchnost, nesvoboda, mučení a války, tak je křesťanství naprostá ohavnost. Pro mne je křesťanství osvobození lidí z otroctví minulosti a věřím, že když se prosazovala lidská práva, právě žen, dělníků, práva postižených lidí, bylo právě toto hnutí motivováno evangeliem, zatímco vláda vrchnosti a tmářství byla jen pokračováním starého pohanství. Křesťanství přináší na svět něco nového, jedinečného, ale evropská společnost se v době panování vrchnosti nijak zvláště nelišila od jiných společností předkřesťanských – to nové, co nemá v dějinách srovnání, přišlo až s emancipačním hnutím.